Čtyřicet let stará lávka pomalu a jistě dosluhuje. Ještě v nedávné době musela být kvůli havarijnímu stavu uzavřena. Město podle starosty Víta Rady dalo na doporučení odborníka a provedlo nezbytné opravy, ty jsou však dočasného charakteru a bylo nutné i snížit nosnost lávky. „Současnou lávku už nelze opravit tak, aby se dala dlouhodobě využívat, a ani prostor před poštou není v ideálním stavu, už delší dobu přemýšlíme i o kompletní náhradě schodiště a bezbariérovém řešení, zároveň bylo podmínkou zkultivování okolního prostoru,“ vysvětlil, proč samospráva vypsala architektonickou soutěž na podobu nové lávky u kulturního domu a řešení prostoru kolem objektu pošty.

Městský architekt Luboš Zemen, který pomáhal s výběrovým řízením, lokalitu považuje za významnou, protože spojuje náměstí s parkem a kulturním domem. „Proto jsme připravili zjednodušenou architektonickou soutěž, vyzvali jsme tři zkušené architektonické kanceláře, které potom posuzovala nezávislá porota složená z odborníků na mosty, architektů, statiků i zástupců města,“ vysvětlil.

Kritéria zadání

- bezbariérový přístup k poště
- rekonstrukce nevyhovujícího schodiště
- zachování parkovacích míst
- lávka smíšená pro pěší i cyklisty, která odolá povodni

Ze tří návrhů zvítězil ten od společnosti Aoc architekti. Stojí za ním architekt Ondřej Císler a mostní inženýr Petr Tej z Kloknerova ústavu ČVUT v Praze, kteří mají bohaté zkušenosti se stavbou mostních konstrukcí a jako první použili inovativní materiál UHPC. Získali i řadu ocenění v oboru. „Ze stejného materiálu jako může být lávka přes Lužnici ve Veselí, vznikla už ta v Kladně, která dostala i mezinárodní cenu. Jde o revoluční věc,“ zmínil Ondřej Císler.

V Temelíně se vylíhla sokolí mláďata. Bylo vidět, že mláďata nedostatkem potravy během prvních dní rozhodně netrpěla.
V Temelíně se vylíhla sokolí mláďata

Nesmrtelný materiál

Netradiční materiál představil statik Petr Tej. „UHPC je speciální typ betonu vypadající jako kámen, mramor, povrch je hladký jako sklo, jeho specifikum je v tom, že se po něm dá normálně chodit, není nutná izolace, jde v podstatě o nezničitelný a bezúdržbový materiál,“ upozornil mostní inženýr, že vydrží i sto let.

Na lávce by nemělo být znát mechanické poničení a vandalská díla jako graffiti lze odstranit pouze proudem vody.

Nosník nahoře s průhledem

„Diskutovaná lávka má specifikum nosníku umístěného nad úrovní mostu, díky čemuž odolá případným povodním. Otvor v něm je parafrází například na most Ponte di Rialto v Benátkách, který otevírá uprostřed výhled na kanál Grande a lidé na něm zažívají moment nejkrásnějšího bodu nad vodní hladinou,“ popsal architekt.

Most o šířce pět metrů je dimenzovaný pro pěší i cyklisty a nosník slouží současně také jako dělicí bod.

Projekt však budí rozporuplné emoce. Na úterní veřejnou prezentaci dorazili především jeho odpůrci. A ti na architektech během dvouapůlhodinové diskuse nenechali niť suchou. „Je to paskvil, hnus, nikde jsem neviděl most s takovým prostředním pilířem, kdo vymyslel tu barvu?“ rozčilovali se lidé z městečka, co má cca 6,5 tisíce obyvatel, do sálu jich přišlo sotva 20. „Mně se to líbí moc, já bych to tu postavila všema deseti,“ uvedla naopak nadšeně Gabriela Kaislerová.

Stavba Jižní tangenty u Českých Budějovic.
Tangenta už staví kruháč u silnice na Krumlov, kraj chystá most u papíren

Dva mosty u sebe

Podle Karla Doležala, jednoho z místních, je současná lávka pouze energomost z 80. let, který zakrýval potrubí na vytápění kulturního domu z centrální kotelny. „Takový luxus, jaký tu máme – most o dvou chodnících a o čtyřicet metrů dál ještě lávku – to nemají nikde, ani v Praze, nejlepší by bylo ji odstranit,“ naznačil s tím, že pak by mohli Veselští rozhodovat, zda je v místě přemostění třeba. „Lávka je frekventovaná, spoustě lidem chyběla, když byla zavřená,“ oponoval mu místostarosta.

Model budoucího mostu na Doležala působí životu nebezpečně. „Trochu naprší a o betonový panel se opře voda, té vody tady může být mnohem víc než při povodních před dvaceti lety. Nebezpečná bude i v případě využívání pěších a cyklistů, to tam postavte rovnou dva měšťáky, nikdo nebude dodržovat pravidla, děti budou projíždět otvorem, někdo si může zlomit vaz,“ vykreslil katastrofické scénáře.

Podle autorů i samosprávy stavba podléhá pravidlům, povolení stavebního úřadu, s konstrukcí souhlasí povodí i dopravní experti a policie. "Všechno je o zvyku, je to strach z nového. Toto jsou jen vaše fantazie," odvětil mu klidně architekt Císler.

Smokeman na českobudějovickém náměstí. Vzdělávací show o tom, jak správně topit. Moderoval Jiří Horák z Technické univerzity v Ostravě.
OBRAZEM: Smokeman zasahoval na budějovickém náměstí. Radil, jak správně topit

Na názor se neptali

Leona Šmejkalová žije ve Veselí celý život. Podle svých slov nepotkala nikoho, kdo by se stavbou mostku v této podobě souhlasil. "Nikdo mi neřekl, ano, to tady chceme,“ sdělila veřejně. Je toho názoru, že most do zástavby nezapadne. „Jestli je to hotová věc, tak proč se vedení města nezeptalo na názor lidí. Když měl být Lidl, tak bylo referendum, a tady jste nás podstavili před hotovou věc,“ rozčilovala se.

Podle starosty jde o nejlepší a nejlevnější řešení z předložených, ale stále je možná jeho úprava. „Je to návrh, studie, máte šanci to změnit, pořád to lze dotvářet,“ reagoval Vít Rada. Koncept už se dle slov místostarosty ale příliš nezmění. "Vtip je v tom, že nosník je nad lávkou a lávka samotná je tenká, porovnejte si to se stávající stavbou, mostovka i zábradlí tvoří dvoumetrovou bariéru z pohledu plujícího na loďce,“ porovnával Ladislav Sýkora.

Změny jsou možné

Autoři si vyslechli odmítavé názory i k návrhu nové podoby prostoru u pošty. I negativní poznámky respektovali. Někteří z Veselských by si přáli více parkovacích míst, další více zeleně, jiní bližší přístupovou cestu k poště. Hovořilo se také o možné anketě mezi obyvateli, se kterou by mohli pomoct studenti, padl i návrh na dopravní šetření na stávajícím parkovišti.

Karel Doležal podotkl, že když vozí starou matku na poštu, potřebuje zaparkovat, co nejblíže. „Šetří každý krok, mně je to jedno, já tam dojdu, ale měli byste brát ohled na ty nejstarší lidi,“ míní.

Jak upozornil místostarosta Ladislav Sýkora, jedná se o návrh, který se bude dopracovávat. „Máme navržený nějakým způsobem počet stromů i parkovacích stání, to vše se může v tuto chvíli upravovat,“ uvedl.

Podněty, které v sále kulturního domu zazněly, zapracují architekti do návrhu a studii upraví. Projektovat se bude minimálně rok, potom samospráva zkusí požádat o vhodnou dotaci, realizace by měla vyjít na 12 milionů a hotovo by mohlo být do pěti let.