Vzpomínky ze školních let má jistě každý z nás. Tím spíše ti, kteří seděli v lavicích vesnických škol a se spolužáky je spojovala spousta i mimoškolních zážitků. Jako všechny, kteří chodili do školy ve Skrýchově.

„Na školu mám báječné vzpomínky, chodila jsem sem celých pět let, potom už se muselo docházet do Malšic na vyšší stupeň," říká Marie Masaryková, která se v budově školy snažila na vystavených fotografiích poznat bývalé spolužáky. Do Skrýchova jezdí každý rok až ze Slovenska jen proto, aby se potkala se starými známými.

„Také jsem sem chodil pět let. Od roku 1948 do 1953. Učitelka zde byla jenom jedna, jmenovala se Blažková a učila nás všechny dohromady," usmíval se Josef Vančata při vzpomínce na školní léta. Vybavil si také kněze Lálu, který s ním a jeho spolužáky hrával fotbal. „Byl z Malšic a bral nás spíš jako kamarády než děti. V létě s námi hrál kopanou, v zimě hokej," smál se Josef Vančata. Na fotografiích poznal Boženu Kolbenských, Marii Čáskovou a Jana Cíchu. V obci však už přes 40 let nebydlí, přestěhoval se do Roudné.

Anna Špačková neměla školní léta ve Skrýchově tak úplně jednoduchá. V době, kdy sem chodila, jí společnost dělala ve třídě jen parta kluků. „Byla jsem samotná holka a čtyři kluci, takže jsem si hrála jenom s klukama. Ještě si pamatuju jejich jména. Josef Zajml, Jirka Kubů, František Marků a Josef Vančata," předvedla svou paměť Anna Špačková. I ona si pamatuje kněze Lálu. „No jistě, když jsme šli jednou z Malšic, tak jsme ho koulovali a moc jsme se u toho nasmáli," řekla.

„Sraz rodáků pořádáme znovu po čtrnácti letech. Dorazily asi dvě stovky lidí, což je podle mě úctyhodný počet. Už od posledně máme seznamy těch, které jsme zvali, takže nebylo tak těžké je všechny obeslat," vysvětluje starosta Skrýchova Josef Jírovec. Prozradil také, že na sraz si obec vyčlenila 40 tisíc korun.

Na srazu rodáků vystoupily Malšické mažoretky, svou činnost předvedli členové sboru dobrovolných hasičů a svou hudbou těšila i kapela Sedmikráska.

Autor: Veronika Gigalová