VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Václav Růžička z Rodné by ve městě žít nemohl

Rodná -Obec v kopcích uvítá 8. ledna příznivce dalšího ročníku motoskijöringu. V létě se pro změnu děti mohou těšit do Pohádkového lesa.

20.12.2010
SDÍLEJ:

Rodná. Expedice . Paní Geciová v dojírně. Foto: DENÍK/ Pavlína Macelová

„Dobře se tady žije hlavně chlapům, ti mají hospodu, ale ženský nic,“ říká se smíchem Vlasta Geciová. Přistěhovala se před lety s manželem z Malšic, který jako zootechnik dostal nabídku práce v místním družstvu. A byla i s bytem. V něm vyrostli dva synové, kteří ač už v Rodné nežijí, stále se sem vracejí.

„Při srovnání s Malšicemi tady byla a zůstala nižší vybavenost. Školka žádná, a tak je tady odtud do mladovožické školky svážel jeden pán, který do města jezdil do práce,“ vzpomíná při odpolední víkendové směně v dojírně kravína Vlasta Geciová.

Děti dojíždí dodnes. Vozí je rodiče cestou do práce, nebo sednou na autobus. Spojení tu nemají tak zlé. První autobus vyjíždí v půl šesté, za dvě hodiny jede další. Do Vožice se lidé dostanou i odpoledne ve tři a pět. Horší je dostat se zase domů. Kdo vyjede na otočku do Vožice ráno v půl osmé, nazpátek do Rodné se dostane až ve tři odpoledne.

„Autobusové spojení je katastrofa. Hlavně pro staré lidi. Co vím, tak mají z úsporných důvodů zrušit autobus ve tři. Je ale pravda, že s ním jezdí málo lidí, protože ti, co dojíždějí za prací, cestují hlavně do Tábora. Cesta nazpátek je komplikovanější. Domů se dostanou pouze cestou přes Vožici. „Lepší spojení by možná bylo v případě, kdyby trasa vedla od Ratibořských Hor směrem na Pohnání,“ uvažuje paní Geciová .
Studenti, kteří jezdí na střední školy do Tábora, nemají jinou možnost, než naskočit na odpolední spoj v půl šesté. Jinak by se nedostali z Vožice a pozdější spoj by jim nenavazoval. Přijedou v pět hodin a nemají tak téměř žádný volný čas. I z toho důvodu pak většina studentů raději volí ubytování na internátu.

Obec už dříve přišla o jeden polední spoj. Vzhledem k tomu, že tady ale byla prodejna, nikomu vcelku nechyběl. Jenže je to už pár let, co obchod definitivně skončil, a na nákupy se tak musí dojíždět. Většinou do Vožice, která je o něco blíž než Tábor.
Ani mnohdy svízelná doprava neodradí mladé lidi zůstat v Rodné natrvalo. Už jsou tu vidět tři rozestavěné domy.
Počítat pochopitelně musí s tím, že práce v místě není. Jediné zaměstnání se nabízí v místním zemědělském družstvu. Ale ani tady to není takové jako dřív.
Ubylo zemědělských budov i práce. Přibyla technika a tím pádem nebylo potřeba stejný počet zaměstnanců. Z původních dvanácti v živočišné výrobě jich dnes na práci stačí polovina.

Za výdělkem se tak jezdí nejen do Vožice a Tábora, ale i do nedalekého Pacova. „Bez auta tady nelze existovat,“ poznamenává Geciová.
„Já jsem patriot. Stavím si tady barák a nedovedu si představit, že bych bydlel ve městě. To by mě zabilo,“ kategoricky odmítá případnou změnu bydliště Václav Růžička, který patří do mladší kategorie Roudenských.

Nebýt dvou bytovek, v níž bydlí převážně bývalí i současní zaměstnanci družstva, obec byl byla téměř liduprázdná.

„V některých staveních bydlí třeba jen jedna babička,“ naznačuje skladbu obyvatelstva Geciová. A počty nezvyšují ani osady, které pod Rodnou spadají.
Rodná se dělí na samotnou Rodnou, Nahořany a Blaničku. Ve vedlejší Blaničce žijí v současné době čtyři lidé, v Nahořanech o jednoho více a v Rodné pětaosmdesát. Ti si v v podzimních volbách za svého starostu zvolili Jaroslava Míchala, který má na radnici osmileté zkušenosti z funkce místostarosty.
„Hlavním úkolem je zprovoznění a připojení nového vrtu, a tím pádem zkvalitnění pitné vody. Čeká nás ještě dokončení územního plánu, aby bylo možné rozšířit pozemky pro stavby rodinných domků včetně příjezdové silnice a inženýrských sítí,“ jmenuje priority Rodné nový mladý starosta.
I když to na první pohled vypadá, že tady lišky dávají dobrou noc, najdou si sem cestu mnozí. Hlavně příznivci zimních sportů. Rodná se svou polohou téměř 700 metrů nad mořem jim totiž nabízí dostatek sněhu. Pro vyznavače bílé stopy je proto přímo v obci nástupní místo do běžkařských tras Polánka. Převážně o víkendech najdou běžkaři potřebný azyl v občerstvovně místních hasičů.

Již za pár dnů, 8. ledna, se Rodná stane středem zájmu příznivců moderního sportu: motoskijöringu. Podruhé se tu pojede velký celorepublikový závod. Pořadatelé národní závod odstartartují po zkušenostech s krajskými soutěžemi Jihocupa. Úpravu tratě i parkoviště si na žádost pořadatele, chýnovského Motosportu, vzali na starost stejně jako minulý rok místní dobrovolní hasiči. Jestli budou mít i stejné problémy, se teprve uvidí.

V loňském roce totiž měli velké obavy, že závodníci nebudou mít na čem jezdit. Jen pár dnů před statem se počasí naštěstí umoudřilo a seslalo potřebný sníh. Jenže sypání nemínilo zastavit, a tak pro pořadatel vznikl problém opačný: jak si s takovými přívaly poradit.

„I když se do práce zapojil každý, kdo měl ruce a nohy, bez pomoci zemědělského družstva v Pojbukách bychom si s tím neporadili tak rychle. A nebýt duchovního otce tohoto závodu, místního kluka Miloše Doležala, Rodnou by tolik lidí neznalo,“ chválí významné pomocníky dobrovolný hasič Václav Růžička.

Kromě zimního motoskijörigu přálo počasí i při srpnové a v okolí Rodné již velmi proslulé akce Pohádový les. Cestu si do něj našly více než tři stovky dětí a dospělých. S takovým davem pořadatelé nepočítali, a tak se bohužel odmněna nedostala na všechny. Teď už slibují, že se na akci pořádně vybaví.
Své organizační schopnosti mohou hasiči vyladit už o něco dřív, a sice na přípravě hasičské okrskové soutěže. Ta se za účasti přinejmenším deseti týmů dobrovolných hasičů bude konat v květnu.
„A tyto všechny aktivity jsou důvodem, aby lidi, kteří u nás ještě nebyli, si k nám našli cestu,“ zve do malé vesničky ležící v kopcích Václav Růžička.

Historie. První písemná zmínka o obci, týkající se jistého Uzidila z Pohnání, jenž vlastnil v Rodným jeden lán, pochází z roku 1394. Původně se obci říkalo skutečně Rodný, jeden čas byla oficiálně přejmenována na Rodné a v roce 1850 dostala název, jenž vydržel až do současnosti. Až do roku 1623 menší část obce náležela k Dolní Hořici a větší část zase k Radenínu. Osmnáctého června 1604 přikoupil Rodnou Jan Bernard Fünfkirchner a připojil ji ke svému panství šelmberskému a mladovožickému. Poté co byl za protistátní činy rozhodnutím císaře dne 22. dubna 1622 uvržen do vazby na Zbiroh, bylo jeho jmění zkonfiskováno.
Zkonfiskované statky koupil 10. února za 68 829 zl. generálleitnant španělského krále don Baltazar de Maradas.
Své panství držel do 15. října 1629, kdy jej prodává Veronice Přehořovské, rozené Častolárové z Dlouhé Vsi na Měšicích. Po její smrti zdědil její veškeré majetky Krištof Karel Přehořovský, který si je ponechává 11 let, ale 7. července roku 1677 prodává mimo jiné i městečko Vožici spolu s Rodnou Františku Ferdinadovi hraběti z Khüenburku, císařskému komoří a kanovníku solnohradskému a pasovskému.
Dále se stačili ještě vystřídat majitelé Maximilian Josef hrabě z Khüenburku, Anna Černínová z Chudenic, František Josef z Khüenburku, Leopold hrabě z Khüenburku a Karel hrabě z Khüenburku. zdroj: www.rodna.eu

Pavlína Macelová

20.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

O autisty se v Táboře stará Apla.

Festivalem o autismu oslaví kulaté výročí

Souběžně s mostem povede i lávka.

Tábor podruhé hledá stavitele lávky

Když se vám narodí trojčata

Táborsko - Ač je to s podivem, Táborsko je na výskyt trojčat vcelku bohaté.

V hledání pomohly sociální sítě

Tábor - Poctivý nálezce v pátek odpoledne odevzdal funkční tablet, který našel v Jordánské ulici. Strážníkům, kterým tablet předal na služebně, se pomocí sociální sítě podařilo kontaktovat kamarády jeho majitele. Ti mu zprávu předali, takže se tablet opět dostal do správných rukou.

Nemocní mohou poslouchat knihy z CD

Tábor - Již poněkud starší myšlenka a nápad nezapadly a dočkaly se realizace. Knihovna do nemocnice věnuje čtivo, které vyřazuje ze svého fondu.

Největší volební okrsek v Táboře? Kupa odpovědnosti a stravenky místo bábovky

Tábor – Ještě než volební místnost největšího okrsku na Táborsku navštívili první nedočkavci, měli už členové jeho komise za sebou první stěžejní díl své práce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení