Když se řekne „táborské podzemní chodby“ jen málokdo netuší, o čem je řeč. O prázdninách však nabízejí i něco víc – postavy, které podle legend v Táboře žily. Oživlé podzemí se zrodilo v dílně sdružení Housův mlýn. Již poněkolikáté tak obohacuje turistickou sezonu v Táboře.

Podle některých údajů měří chodby až 15 kilometrů. Jde o propojené sklepy domů, které lidem nesloužily jen k ukládání potravin, ale také jako úkryt před četnými požáry, jež středověký Tábor často pustošily. Za zhruba 40 minut, tak dlouho trvá prohlídková trasa, ujdete něco kolem 600 metrů. Ale stojí za to. Z temných zákoutí chodeb, které jsou v některých místech ve třech patrech, na vás hlavu vystrčí tu kat, tu Pinta, jenž je považován za prvního osobního strážce.

Kdo žije v podzemí

„Bratr Pinta byl prvním budyguardem Jana Žižky a možná vůbec prvním bodyguardem v českých dějinách. Legenda praví, že to byl obyvatel Sezimova Ústí, které vpředvečer obsazení hory Tábor husité vyplenili. Prý nakonec dostal milost, protože byl ochoten své spoluvěrce z Ústí povraždit. Za to dostal vysoké postavení u Žižky a říká se, že Pintovka je místem, kde on potom pintoval. Neboli na pokyn Jana Žižky přepadával bratry s přeplněnými sudy s drahocenostmi, které bratři dali dohromady jako společný majetek,“ vypověděl jednu z místních legend Petr Nůsek.

Pod táborským náměstím potkáte i zakletou zemanku Dorku z Dobronic, která v temných chodbách věčně bloudí za to, že koštětem utloukla svoji služku. Také zazděnou Madlu, jež se vzhlédla v husitské víře, ale než by ji rodiče s nimi pustili, tak ji raději zazdili.
Nepodložená historie také tvrdí, že úplně původní výkop do podzemí udělali keltové, takže se setkáte i s keltem, nebo s žárlivým Janem Korandou, jenž uprchl z příběnického vězení. Od průvodce se také dozvíte o Janě, která v podzemí dodnes hledá otce svého dítěte. Dámy by si proto měly dávat bedlivý pozor na své partnery.

Nebezpečný je pro návštěvníky hlavně kat Mydlář. Byť už má na svědomí 60 mrtvých, stále lační po nové hlavě. Když ho prý honili drábové, propadl se do země a až dnes vyšlo najevo, že se propadl do sklepení táborských domů na Žižkově náměstí.

Kdo má rád báchorky a legendy, může se pod zem vypravit každou sobotu, a to od Husitského muzea ve 14.30 hodin, v případě dostatečného počtu zájemců se na trasu vyjde ještě jednou o hodinu později.
Vstupenka v hodnotě 90 korun pro dospělé a 50 korun za dítě, platí i pro navazující program v Housově mlýně, který nabízí i každá neděle. Na všechny tu čekají historické hry a soutěže. Podle organizátora je dobré si vstupenku zamluvit přímo v muzeu, protože najednou se do chodeb může vypravit maximálně 30 lidí.
K propojení chodeb v prohlídkový okruh došlo z podnětu architekta Vojtěcha Kraupnera v roce 1947. Okruh začíná ve sklepení staré radnice a sleduje linii domů na jižní a východní straně Žižkova náměstí. Končí v podzemí domu čp. 6 na severní straně náměstí, kde je také malá expozice, která dokumentuje práci v podzemí v 15. století.