I když by se mohlo zdát, že pro pěstitele je zima obdobím klidu, kdy příroda spí, zahradnice v táborské botanické zahradě si stejně neodpočinou. „Musíme se připravovat na jaro. Teď jsme musely omýt neskutečné množství cedulí, připravit a očistit semena na export do zahraničí i jiných tuzemských zahrad, a brzy začneme přesazovat bezmála dva tisíce květináčů. Až pak budeme vysévat venku. Pořád máme hodně práce," říká zahradnice Ivana Frolíková, když ukazuje jednu z mála květin, která tu ve skleníku právě kvete – kamélii. Ivana Frolíková tu o ni i o zbylé rostliny pečuje téměř dvanáct let.

Vzhledem k počasí pracují zahradnice hlavně uvnitř skleníků a uklízí zázemí zahrady. Jak uvedla vedoucí botanické zahrady Žaneta Šišková, jakmile to počasí dovolí, začnou zahradnice znovu pracovat na záhonech. „Nejprve ale musí rozmrznout půda a teplota vzduchu stoupnout tak na deset stupňů nad nulu. To bude ale až tak za měsíc dva," tipuje. Kromě zmíněných kamélií kvete v zahradě i několik orchidejí a brzy se květy obalí také zdejší nové exotické rostliny. „V nově zrekonstruovaném skleníku máme například kávovník a kakaovník a čekáme, až trochu stoupnou teploty, kdy pak začnou kvést," těší se Žaneta Šišková.

Hmyzí hotel

Jako vedoucí zahrady se ale v současné době věnuje zejména žádostem o nejrůznější dotace. Má totiž jasnou vizi, co by v budoucnu v zahradě při zemědělské škole ráda viděla. „Žádáme o peníze na nové informační cedule, nový trvalkový záhon i prvky pro děti. Také bychom tu chtěli zřídit tak zvaný hmyzí hotel," dává svým nápadům konkrétní jména.

Hmyzí hotel je podle ní finančně náročnější záležitost, která je ovšem pro zahradu velmi prospěšná. „Jedná se o dřevěnou konstrukci, do které se podle fantazie vkládají perforované cihly, trávy a bambus, čímž se z toho stává útočiště hmyzu, například škvorů nebo včel samotářek a podobně. To je velice důležité z hlediska opylování našich rostlin, ale hmyz je samozřejmě také důležitou biologickou ochranou proti škůdcům," vysvětluje Žaneta Šišková princip hmyzího hotelu a dodává, že doufá, že najde zdroje, které by na plán přispěly. Chtěla by jej realizovat spolu se studenty zdejší střední zemědělské školy.

Žaneta Šišková ale dobře ví, že za každým projektem stojí spousta práce a jednání. Všechny své nápady totiž musí nejprve konzultovat s odborníky a památkáři, neboť botanická zahrada je kulturní památkou.

375 tisíc ročně

Zatím má jistotu, že táborští radní i v tomto roce botanickou zahradu opět podpoří. Už v roce 2011 uzavřelo město se zemědělskou školou smlouvu o náhradě nákladů na provoz botanické zahrady pro veřejnost.
V této dohodě se radnice zavázala hradit ze svého rozpočtu náklady na jednoho pracovníka zajišťujícího provoz pro veřejnost, část nákladů na služby a údržbu areálu botanické zahrady. Částku 375 tisíc korun rada města schválila i pro letošní rok.