Náklady na provoz odpadového hospodářství stojí Tábor přes 50 milionů ročně. Doplatek města se letos podle místostarosty Radoslava Kacerovského blíží 30 milionům. „To je jeden ze základních problémů, je to vysoká částka, kterou bych raději investoval třeba do veřejného prostoru,“ zmínil.

S novou legislativou a zvyšujícími se poplatky za skládkování komunálního odpadu musí samospráva tlačit na plnění třídících cílů. „Považujeme za nutné stávající systém proměnit a zefektivnit, není to ale jen problém Tábora, ale mnoha dalších obcí,“ upozornil.

Nadlimitní produkce směsných odpadů

Za dlouhodobý problém označil již zmiňované vysoké doplatky města na skládkování. „Dalším souvisejícím problémem je skutečně vysoká produkce směsného a velkoobjemového odpadu, jsme výrazně nad legislativním limitem,“ konstatoval s tím, že v Táboře vychází 237 kilogramů na občana, což je vysoko nad zákonný limit činící 180 kilogramů. Za rok se limit sníží o dalších 10 kilo na osobu. „To, co je nad limit, tedy v našem případě 57 kilogramů na občana, nás stojí v tomto případě daleko více peněz a zbytečně nám to prodražuje systém,“ dovysvětlil Kacerovský.

Aktuálně má město Tábor na svém území 550 popelnic, 600 kontejnerů na směsný komunální odpad, 190 stanovišť na separovaný odpad a 2400 popelnic na biologicky rozložitelný odpad. Obstarává čtyři sběrné dvory - v Chýnovské uliie, na sídlišti Nad Lužnicí, v Klokotech a Bydlinského ulici.

Postupně má zdražit i základní skládkovací poplatek. Do limitu stojí tuna odpadu 500 korun, nad limit dvojnásobek. „Příští rok to má být 1250, přespříští potom už 1500,“ vyčíslil místostarosta s tím, že i toto znamená postupné zdražování odpadového hospodářství.

Dalším faktorem, který se nedá odhadnout, jsou zatím jen plánované změny. „Legislativa se mění, mluví se o zavedení komoditního sběru, o povinném zálohování PET lahví a plechovek, od roku 2030 mají začít platit jiné zákonné normy, plánujeme také další změny, jako likvidování odpadu společně se C-Energy, kde by mělo docházet k jeho spalování a přeměně na teplo,“ naznačil dále místostarosta.

Loni Táboráci vytřídili 1500 tun separovaných odpadů.
Loni Táboráci vytřídili 1500 tun separovaných odpadů

Právě z těchto důvodů plánuje samospráva zvýšení ceny svozu odpadů ze stávajících 696 na 960 korun ročně. Podle propočtů by zvýšení vybíraných poplatků do rozpočtu města přineslo asi 9 milionů navíc, naposledy se poplatek za komunální odpad v Táboře zdražoval v roce 2020, a to o 146 korun.

Nový sběrný dvůr i evidence

Samospráva plánuje vybudovat nový moderní sběrný dvůr. „Aktuálně máme čtyři, na Chýnovské ulici je malý a neefektivní, ten plánujeme uzavřít, ale chceme vybudovat nový moderní sběrný dvůr. V současnosti vyhledáváme pozemky vhodné pro výstavbu,“ konstatoval Kacerovský.

Na stávajících i nových sběrných dvorech chtějí zavést také elektronickou evidenci odpadů. „V současnosti, když občan přijede, předkládá jen občanský průkaz, zapisuje se do sešitu a tato evidence není propojená s ostatními sběrnými místy,“ podotkl. „Elektronická evidence se propojí a upozorní například na to, že některý z občanů během týdne vyvezl podezřele velké množství odpadu do několika provozů,“ vysvětlil podrobněji s tím, že to vše usnadní kontrolu.

Přibydou hnědé, žluté a modré popelnice

V ulicích by měly přibýt nádoby na biologicky rozložitelný odpad. „Rozložitelný odpad nám dělá asi čtvrtinu směsného odpadu, potřebujeme ho separovat, abychom zbytečně neplatili skládkování. Jeho samostatná likvidace je levnější,“ míní.

Názor občana: „Zdražení komunálního odpadu chápu, nevím ale, zda to bude motivovat k většímu třídění. Oceňuji popelnice na rozložitelný odpad, využívám je poměrně často na zbytky z kuchyně i květiny. Pokud bychom dostali popelnici na papír a plast, tak bychom ji určitě také naplnili možná dříve než za měsíc, k nádobám na třídění chodím i třikrát v týdnu.“ Karolína K. (36) z Pražského sídliště

Samospráva zvažuje také zavedení systému door to door, poskytla by tak občanům ve vybraných částech města popelnice na papír a plast podobně jako už to zkouší v krajském městě, s tím by souvisel i harmonogram svozu. „Jednou za měsíc by se svážel papír a jednou plast, je to způsob motivace ke třídění a způsob snížení množství směsného odpadu,“ popsal Kacerovský s tím, že má jít o pilotní projekt, který by rád vyzkoušel v praxi. Další otázkou jsou prý také černé skládky, kterých je po městě a v katastru značné množství. „Je třeba proti nim bojovat, děláme to dlouhodobě, jsou, budou a byly velkým problémem, lidé nám je hlásí pomocí aplikace, někdy se podaří dopátrat i vlastníka odpadu a ten jej musí odklidit,“ uvedl s tím, že likvidace skládek stojí půl milionu ročně.

Obchodní řetězec Billa v Táboře narazil. Netřídil odpad, hrozí mu pokuta.
Obchodní řetězec Billa v Táboře narazil. Netřídil odpad, hrozí mu pokuta

Zvažují i další využívaní některých odpadů v tzv. Re-use centrech. „Je spousta odpadu, který nám zatěžuje systém a přitom by byl ještě využitelný, plánuje proto rozšíření Re-use centra na sídlišti Nad Lužnicí,“ dodal Kacerovský. Kontejnery také zneužívají podnikatelské subjekty nebo občané z jiných měst, proto samospráva chce řešit i tyto situace různými opatřeními, zejména navázat spolupráci s podnikateli.

Samosprávu trápí také dluh na poplatcích, ten k poslednímu prosinci činí 11,3 milionu. „Rozjeli jsme k tomu určitou kampaň, budeme se také snažit nedoplatky důrazněji vymáhat,“ uvedl místostarosta. Rozvojem systému odpadového hospodářství se zabývali na pondělím jednání také zastupitelé. Téma spustilo velkou diskusi a všichni se zamýšleli i nad různými možnými motivačními programy. Avšak panují obavy z tzv. odpadové turistiky. Miroslav Ryba mimo jiné upozornil, že odpady jsou také komoditou, která se dá dobře využívat. „Klidně ať nám to sem odpadoví turisté vozí, když se to dá později prodat,“ uvedl svůj argument.