Pietní akt spojený s kladením květin k pomníku hejtmana a husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova se uskutečnil v 16 hodin odpoledne na Žižkově náměstí.

Na setkání, kterého se účastnili členové samosprávy, muzejníci a třeba i představitelé armády, promluvil zástupce ředitele Husitského muzea historik Zdeněk Vybíral. Uvedl, že jde o významnou českou a zejména táborskou osobnost. „Patřil k prvním čtyřem hejtmanům, kteří vládli Táboru po založení v březnu 1420. Tehdy se sem Žižka dostal z Plzně po v jeho životopise poměrně významné zastávce u Sudoměře,“ připomněl.

Z pátečního večerního programu 32. Táborských setkání.
Táborská setkání skončila, přišlo 15 tisíc lidí. Tábor už chystá další oslavy

S počátky města na hoře Tábor je spjat natolik, že je považován za jednoho ze zakladatelů. „Byl to právě on, kdo zorganizoval ozbrojenou sílu, kdo vytvořil z občanů tehdejší husitské obce fungující polní vojsko, které ochránilo Tábor v prvních nejistých měsících existence,“ popsal Vybíral.

Pak se ale cesty Tábora a Jana Žižky začaly rozcházet. „Všechny peripetie vzdalování ani neznáme, ale je třeba říci, že nejpozději od roku 1421, kdy si nechal stavět sídelní hrádek Kalich u Litoměřic, se začínají ony cesty rozcházet. Nepříliš se totiž shodoval s představiteli táborské církve, kteří měli významné slovo, ale asi to nebyl jediný důvod,“ vysvětlil.

Slepec na koni i ničitel klášterů

V letech 1422 a 23 už přesunul svou pozornost do východních Čech. „Od jara 1423 budoval nové mocenské centrum u Hradce Králové. Je ale zajímavé, že Táborští na Žižku nikdy nezapomněli a nezanevřeli,“ upozornil historik s tím, že když budovali opevnění města v první polovině 15. století, tak umístili na jednu z bran vyobrazení slepého starce na bílém koni. „To je vlastně typické zobrazení Jana Žižky, jak ho známe z nejstarších ikonografických památek,“ podotkl Zdeněk Vybíral. Jan Žižka se později objevil také na portrétu v refektáři augustiniánského kláštera. „Nešlo ale o oslavný obraz ale zpodobnění odpůrce církve a ničitele klášterů,“ naznačil.

Slavnostní zahájení Táborských setkání v pátek 15. září 2023.
Táborská setkání začala. Jan Žižka letos už cestou nabral zpoždění

Jeho socha na náměstí stojí až od 70. let 19. století. Na podstavci pomníku jsou vyznačena místa Žižkových vítězných bitev. Nápis pak navrhl velký český historik a výborný znalec husitské epochy František Palacký.

Modlitbu si pro středeční ceremonii připravil evangelický farář Christof Lange a veřejnosti se také představila nová představitelka husitských církví v Táboře, farářka Helena Smolová. V závěru pietní akce zazněla husitská hymna Ktož jsú boží bojovníci a také oslavné výstřely z husitských hákovnic. Akci uspořádalo město Tábor společně s Husitských muzeem a Společností pro zachování husitských památek.