Pietní akt spojený s kladením květin k pomníku hejtmana a husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova se uskutečnil v 16 hodin odpoledne na Žižkově náměstí.

Na setkání, kterého se účastnili členové samosprávy, muzejníci a třeba i představitelé armády, promluvil zástupce ředitele Husitského muzea historik Zdeněk Vybíral. Uvedl, že jde o významnou českou a zejména táborskou osobnost. „Patřil k prvním čtyřem hejtmanům, kteří vládli Táboru po založení v březnu 1420. Tehdy se sem Žižka dostal z Plzně po v jeho životopise poměrně významné zastávce u Sudoměře,“ připomněl.

S počátky města na hoře Tábor je spjat natolik, že je považován za jednoho ze zakladatelů. „Byl to právě on, kdo zorganizoval ozbrojenou sílu, kdo vytvořil z občanů tehdejší husitské obce fungující polní vojsko, které ochránilo Tábor v prvních nejistých měsících existence,“ popsal Vybíral.

Pak se ale cesty Tábora a Jana Žižky začaly rozcházet. „Všechny peripetie vzdalování ani neznáme, ale je třeba říci, že nejpozději od roku 1421, kdy si nechal stavět sídelní hrádek Kalich u Litoměřic, se začínají ony cesty rozcházet. Nepříliš se totiž shodoval s představiteli táborské církve, kteří měli významné slovo, ale asi to nebyl jediný důvod,“ vysvětlil.

Slepec na koni i ničitel klášterů

V letech 1422 a 23 už přesunul svou pozornost do východních Čech. „Od jara 1423 budoval nové mocenské centrum u Hradce Králové. Je ale zajímavé, že Táborští na Žižku nikdy nezapomněli a nezanevřeli,“ upozornil historik s tím, že když budovali opevnění města v první polovině 15. století, tak umístili na jednu z bran vyobrazení slepého starce na bílém koni. „To je vlastně typické zobrazení Jana Žižky, jak ho známe z nejstarších ikonografických památek,“ podotkl Zdeněk Vybíral. Jan Žižka se později objevil také na portrétu v refektáři augustiniánského kláštera. „Nešlo ale o oslavný obraz ale zpodobnění odpůrce církve a ničitele klášterů,“ naznačil.

Jeho socha na náměstí stojí až od 70. let 19. století. Na podstavci pomníku jsou vyznačena místa Žižkových vítězných bitev. Nápis pak navrhl velký český historik a výborný znalec husitské epochy František Palacký.

Modlitbu si pro středeční ceremonii připravil evangelický farář Christof Lange a veřejnosti se také představila nová představitelka husitských církví v Táboře, farářka Helena Smolová. V závěru pietní akce zazněla husitská hymna Ktož jsú boží bojovníci a také oslavné výstřely z husitských hákovnic. Akci uspořádalo město Tábor společně s Husitských muzeem a Společností pro zachování husitských památek.