Lípa je už od pradávna českým národním stromem. V Táboře ji na počest mistra Jana Husa vysadili už před sto lety. Tehdy stála v březovém hájku u plánované kaple evangelické církve v zahradě Sboru Církve bratrské. V následujících desetiletích ale strom zanikl a ztratilo se i povědomí o jeho existenci.

V den 600. výročí upálení mistra Jana Husa si Táborští na Husovu lípu vzpomněli a vysadili ji na kazatelovu počest znovu. Společnými silami ji vsadili do země starosta města Jiří Fišer, ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka a kazatel Sboru Církve bratrské Petr Jaroš.

Lípa byla vždy s Husovým odkazem spojována. Podle Daniela Abazida z Husitského muzea je v České republice mnoho prastarých lip, pod kterými možná ještě Hus kázal. Ty se nachází například na Prachaticku nebo ve Vlásenicích. "V Čechách je ale i spoustu lip, které byly zasazeny na Husovu počest. Tábor v roce 1915 nebyl výjimkou. Kromě zmíněné lípy, tu rostla celá lipová alej o zhruba stovce lip, a to od Čápova dvora až na Kozí hrádek. Trojice lip stála také na dnešním Křižíkově náměstí," objasnil Daniel Abazid, kolik Husových lip kdysi v Táboře rostlo.

Vedle nově vysazené lípy dnes stojí i památeční kámen se zlatou deskou, na níž je vyryt Husův citát o pravdě. Jakub Smrčka ale vysvětlil, že pravda v Husově podání nevyjadřovala pravdu filozofickou a exaktní v dnešním slova smyslu. "Husovi šlo o pravdu hlubší, pravdu páně. Snažil se smířit církev s bohem, kladl důraz na pravdu a často církev káral, a proto se s ní také dostal do konfliktu. Podle něj bychom měli tu duchovní pravdu hledat všichni. To také zopakoval kardinál Miloslav Vlk jako poselství od papeže Františka. Na tomto poslání je vidět, že už ani katolická církev nepovažuje Jana Husa za kacíře," dodal Jakub Smrčka.

Husitské muzeum v Táboře, iniciátor akce, vysazením lípy přidalo další bod na mapu památných míst spojených s Husovým životem, tradicí a úctou, která je vedle řady unikátních exponátů k vidění na výstavě Jan Hus 1415/2015 ve Staré táborské radnici, kterou muzeum otevřelo před měsícem. Tato výstava je vůbec největší v České republice.

Autor: Kateřina Šímová