Tomáš Šena ze Soběslavi byl ředitelem závodu automobilových modelů na dálkové ovládání, na jehož start se v sobotu ráno postavilo celkem 21 jezdců. Pravidla závodu „hraček“ se nelišila od skutečného rallye. A také pneumatiky na asfaltu podobně kvílely a trpěly.


„Celkem každý najezdí kolem pěti kilometrů. Táborský šampionát jezdíme asi třetím rokem, nejstarší je ve Zlíně, kde trvá už šestnáct let a je tak nejstarším šampionátem v republice. Nejprestižnější se ale jezdí v Liberci,“ přiblížil Šena sport, kterému se na Táborsku aktivně věnuje osm jezdců.
Jako při skutečném rallye rozhodoval čas a trestné body.

„Ty udělujeme například za servis mezi dvěma zkouškami. Servisovat se může až po druhém kole. Když závodník přijede pozdě na start, tak dostane také časovou penalizaci, která se rovná dvojnásobku vítězného času dané rychlostní zkoušky. To závodníka posune hodně dozadu, proto si každý musí bedlivě hlídat čas svého startu. To je stejné jako ve velkém rallye,“ dodal ředitel.

Autíčka doma i se svým otcem opečovává také student Aleš Matyášek z Tábora. Závodí již třetím rokem.

„Jako každého kluka mě to vždycky táhlo k autíčkům a tohle je navíc spojené i s pohybem. Je to zase něco jiného, než sedět u jen počítače,“ řekl mladý závodník před svým startem.

Koníček to není zrovna nejlevněší, kdo by chtěl začít, měl by si podle Aleše připravit kolem deseti tisíc. „Autíčko je trochu dražší, ale stačí jedno. Jenže je třeba počítat s náhradními díly, občas se přece jen něco porouchá,“ upozorňuje s tím, že ne vždy se v Čechách všechno sežene. On má například podvozek až z Ameriky.