Dunění výstřelů z husitských hákovnic, třesk mečů nebo třeba i svezení na kolotoči a pulty s cukrovinkami, to nabídl v sobotu 8. srpna 2020 v Táboře program, který připomněl první bitvu o husitské město. V létě 1420 na vznikající Tábor zaútočili katoličtí jihočeští pánové ale bojovníci s kalichem ve znaku se ubránili.

Na louce u Klokot se v upomínku dávného střetnutí houfce pěších a čtrnáct jezdců utkalo nejen mezi sebou, ale i úmorným vedrem. Početní diváci jejich výkon ocenili po každém ze čtyř představení zaslouženým potleskem. Na programu byl nejen boj. S ukázkou tortury vystoupili třeba členové plzeňské skupiny Gotika. "Máme tu kládu, osla, bič, kleště," vyjmenoval při sestavování osla neobvyklé vybavení Jan Hodina ze skupiny a zdůraznil, že se jedná o dobové nástroje. "Největšího rozkvětu mučící nástroje dosáhly za inkvizice," dodal usměvavý muž s plnovousem a připojil, že to ale bylo až v době pozdější. A jak bojují bojovníci s horkem? Neshodí na váze jako třeba fotbalisté při zápasech v obdobném počasí? "Pijeme hodně piva, a po něm se nehubne," vysvětlili s úsměvem členové Gotiky, že oni na váze netratí.

Pro stěhování vybavení používá skupina dodávku, rozložené nástroje se do ní směstnají. Když vyráží jen s "lehkou" polní, pak třeba do osobního auta stačí jen bič a palečnice.

Gotika, spolu třeba s táborskou skupinou Dei Gratia, patřily k několika skupinám, které se spojily k rekonstrukci bitvy, jíž zaštítil Plzeňský Landfrýd. A nutno zdůraznit, že mužské řady zdatně doplňovalo i několik odvážných krásek, mezi pěšími i na koních.

Podle Jany Lorencové, vedoucí městského odboru kultury, připravilo město původně bohatý program na celý rok k výročí založení Tábora. Ale došlo k radikální změně. "Měli jsme mít víc akcí v roce. Začali jsme v únoru plesem. Pak ale přišel koronvirus," posteskla si Jana Lorencová a dodala, dlouho se pak nemohlo nic většího konat. Až teď mohlo město uspořádat rekonstrukci první bitvy o Tábor. O rekonstrukci bitvy se postaral zmíněný Plzeňský Landfrýd. Součástí programu ale bylo i tržiště, kde byl pro děti kolotoč, výstava dravců nebo výrobky hrnčířů či cukrářů.

Návštěvníci byli místní i přespolní. S manželkou a dvěma syny se přišel podívat také František Fejt z Horšovského Týna. "Donedávna jsme jezdili podobně po akcích jako Keltové," zmínil František Fejt a doplnil, že Vousův kmen buduje na Domažlicku i skanzen z doby železné v Jivjanech. "Teď jsme tady na čtyřdenním výletě, povedlo se nám to trefit, že je tu bitva," poznamenal k návštěvě středověkého ležení a tržiště František Fejt a pro zajímavost připojil, že z německého Furth im Waldu byl vloni poprvé do Plzně zapůjčen drak, který je na bavorské straně hranic také upomínkou husitství. Ovšem v Německu byli husité považováni za kacíře a oslavují se tam jejich porážky. Drak - symbolizující kališníky je proto při městských slavnostech pravidelně "zabit". Jde ale také o působivou podívanou, protože drak je mechanický a umí třeba i chrlit oheň.

Češi jsou však na husitství spíše hrdí, proto se třeba i Matouš Fejt těší, až budou tuto kapitolu českých dějin brát v dějepisu. "Ve znaku měli kalich a chtěli, aby všichni měli stejná práva," připomněl demokratické ideály husitů Matouš Fejt a jeho bratr připojil, že počátkem husitských bouří byla první pražská defenestrace a z paměti ještě vylovil, že husité založili Tábor. Zástupkyně něžného pohlaví v rodinném týmu znalosti chlapců ocenila a s úsměvem připojila, že jsou pod náporem faktů už čtyři dny.

V Táboře letos tradičně připomene husitství i oblíbená akce Táborská setkání. Podle Jany Lorencové se budou konat 11. až 13. září, ale budou mít trochu jiný charakter, než jsou návštěvníci zvyklí. "Budou bez vstupného, bez historického průvodu a bez vystoupení velkých kapel. Bude to spíše setkání místních rozprostřené více po celém městě," řekla Jana Lorencová s tím, že cílem je, aby se nevytvářely velké skupiny diváků. Důvodem je koronavirus.

V říjnu ještě například radnice chystá akci Tábor s párou, která mimo jiné připomene Františka Křižíka.