Oponenti bagrování nádrže radnici předběhli a svou besedu svolali již v minulém týdnu. Přítomným vysvětlovali, proč je čištění Jordánu pomocí bagrů pro Tábor nejen podle jejich názoru nevhodné, ale také zbytečné. Svůj hlavní argument opírají o studii Jakuba Borovce z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR. Přítomný byl i Jan Pokorný z firmy ENKI Třeboň, která má zkušenosti s bagrováním jindiřichohradeckého Vajgaru.

Sinice podporují živiny, které do Jordánu přivádějí potoky, na nichž nejsou čističky odpadních vod. Proto splachy ze zemědělsky obhodpodařovaných polí a luk zanášejí nádrž dusíkatými látkami. Dokud nebudou řešeny přítoky, Jordán se ani po vybagrování sinic nezbaví. Půl miliardy korun tak nepřinese kýžené očekávání. To je důvod, proč se sdružení Za klidný Tábor bagrování brání.

„Jordán jsem monitoroval pět let, zjišťoval jsem, jak se chová a jak ho udržovat. Radnici jsme navrhovali jiné řešení, protože není šťastné dělat věci odzadu. Ovšem nereagovala,“ řekl Borovec.

Studii Jakuba Borovce oceňuje i Jan Pokorný, který potvrdil, že kvalita vody Vajgaru se po čase vrátila do původního stavu. „Proto je nutné řešit celé povodí, hlavní problém tedy teď vidím v komunikaci lidí.“

Zastupitel Plané nad Lužnicí Jiří Rangl pak upozornil, že uložení sedmimentu v bývalé pískovně Hůrka přinese i další problém. A sice, že úložiště je jen 100 metrů od Lužnice a hrozí tedy, že do řeky mohou z bahna vytékat škodlivé látky. Navíc cesty nákladních aut ještě více zatíží dopravu v Plané a lidé přijdou i klid v chatové oblasti.

Vyluhování předpokládá i Borovec, ani on totiž dnes nedokáže s určitoustí říct, jak se bahno, které je přirozenou součástí ekosystému, zachová.
Místostarosta Tábora Martin Jirovský pak vysvětlil, proč nejde část získané dotace použít na stavbu čističek. „Dotace je účelově vázaná. Ano, bagrováním neodstraníme příčinu znečištění, ale na opatřeních chceme aktivně pracovat. Řešit ČOV je povinností obcí, ale ani jedna na povodí nemá dva tisíce obyvatel, takže na jejich stavbu nedostanou dotace,“ vysvětloval a ujišťoval, že jeho T2020 bude přísně hlídat, aby se nepřekročil stanovený rozpočet akce a krytí nákladů bylo včas zajištěné, aby se vše řádně vysvětlilo Plané nad Lužnicí a aktivně se přistoupilo k řešení přítoků – na tom již pracuje odbor životního prostředí.

Na těžký úkol se musí připravit i firma, která bude zajišťovat pyrotechnickou sanaci, tedy zneškodnění nalezené munice. Tuto firmu bude hledat dodavatel celého díla, tedy ne město Tábor. A dodavatel vzejde až z výběrového řízení, do něhož se budou moci hlásit firmy ze všech zemí Evropské unie.

„Je tu pochopitelně riziko, aby se munice tím, že se vyndá z vody, neuvedla v činnost. Jakmile začne na vzduchu korodovat a dostane se na ni světlo, může dostat impulz k reakci. Je třeba si uvědomit, že se bude pracovat v hustě obydlené lokalitě. Při likvidaci munice pak je policie oprávněná nařídit evakuaci lidí,“ naznačil hlavní pyrotechnik bechyňské 15. ženijní záchranné brigády Ondřej Tichý, který zkušenosti ve svém oboru sbíral i v Afghánistánu. Ve středu přijde do sálu Tabačky s podrobnějšími informacemi.