Před oficiálním zahájení v 15 hodin vystoupil městský radní a krajský zastupitel Martin Kákona (Piráti), který účastníky požádal o zaznamenání akce na videozáznam a následné zveřejnění na internetu.

Krajský úřad zastoupila úřednice Jitka Kořínková společně se svými dvěma kolegyněmi. „Krajský úřad Jihočeského kraje podle zákona zajišťuje u tohoto záměru posuzování vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví. Seznámím vás s posuzovateli a samotným procesem. V procesu EIA se posuzují zejména vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, živočichy, rostliny, ekosystémy, biologickou rozmanitost, půdu, vodu, ovzduší, klima, kulturní dědictví. Rozhodnutí je jedním z podkladů například pro další územní řízení, stavební povolení, nejedná se o povolující rozhodnutí,“ sdělila úvodem Kořínková.

Ilustrační foto.
Soběslavští zastupitelé znovu řešili průmyslovou zónu, diskuse trvala hodiny

Za investora jednali Petr Prokop a Pavel Zubatý ze společnosti Exprin Property. Dokumentaci zpracoval Martin Vejr, podíleli se na ní mimo jiné odborníci jako krajinná ekoložka Kateřina Lagner Zímová, zpracovatel možných socio-ekonomických dopadů záměru Vilém Čekajle, zpracovatel hlukové studie Pavel Turek. Mezi deseti přítomnými osobami nechyběl oponent projektu, zpracovatel posudku Luboš Motl.

Na 122 připomínek

Jitka Kořínková také shrnula dosavadní postup krajského úřadu i další náležitosti týkající se průmyslové zóny. Úřad podle ní obdržel na 122 vyjádření k přepracované dokumentaci EIA včetně nesouhlasných vyjádření veřejnosti v řádném termínu do 27. července letošního roku. „Všechny obdržené připomínky bylo nutné v dokumentaci vypořádat, týkaly se zejména vynětí ze zemědělského půdního fondu, vody, hluku, tepelného ostrova, světelného znečištění, parkování, velikosti záměru, arsenu, prašnosti, konečných odběratelů hal, či oddělení Chlebova,“ shrnula.

Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Přišla řada odpůrců záměru, zejména členové spolku Naše Soběslav, ale na jednání dorazili i zástupci samosprávy a mnozí další občané nejen Soběslavi, ale i místní části Chlebov, kterým záměr výstavby šesti hal v lokalitě Na Pískách není lhostejný. Diskuse byla velmi emotivní, nechyběly expresivní výrazy a často se vyhýbala samotnému tématu setkání.

Zatím stále přípravy

Petr Prokop popsal krátce projekt a jeho vývoj. „Projekt jsme převzali od táborské firmy před čtyřmi lety, prošel velkým vývojem, co se týká změn velikosti hal a celkové podoby. Z původních čtyř hal je dnes šest menších výšky 12,5 metru s množstvím zeleně. Spolupracujeme s městem Soběslav, během čtyř let jsme dosáhli zvětšení území, přepracovali jsme vjezdy k jednotlivým zónám i vsakování dešťových vod,“ upozornil s tím, že z hlediska územního plánu mělo město rozvoj průmyslové zóny naplánovaný. „Navíc jsme se zavázali k tomu, že celý projekt nebude logistický, ale polovina bude výroba, finální uživatele zatím ale neznáme, máme zájemce z Polska. Jsme zatím stále ve fázi příprav, čekáme právě na vyhodnocení procesu EIA,“ dodal Prokop. Výstavbu by rádi realizovali po etapách.

V Soběslavi se spojila skupina občanů nesouhlasících se zamýšlenou výstavbou průmyslového areálu v lokalitě Na Pískách. Vznikla petice, kterou již podepsalo kolem stovky lidí.
OBRAZEM: Proti průmyslovému areálu v Soběslavi bojují peticí

Zpracovatel dokumentace Martin Vejr popsal, že posuzovali všechny vlivy na složky životního prostředí a jsou v souladu s legislativou. „Největší důraz jsme kladli na vyhodnocení potencionálních negativních vlivů výstavby i provozu průmyslové zóny na dopravní zatížení lokality, kvalitu ovzduší, problematiku hluku či nakládání s vodami. Na tom všem spolupracovali oznamovatele projektu, odborníci a specialisté různých profesí od srpna roku 2020, dokumentaci jsme v rámci vznesených připomínek přepracovali, doplnili jsme hloubkovou studii, včetně vizualizací dálkových pohledů, rozptylové podmínky byly vyhodnoceny jako přijatelné a záměr nezpůsobí jejich překračování,“ podotkl.

Použili vyšší hodnoty

Investor v místě předpokládá pohyb maximálně 310 nákladních souprava za 24 hodin. Podle metodiky ministerstva dopravy může intenzita generované dopravy dosáhnout zhruba 1 300 osobních a 900 nákladních vozidel za den, z toho 650 jízdních souprav. „Hodnoty dopravy stanovené metodikou jsou třikrát vyšší, proto s nimi také pracujeme v celém dopravně-inženýrském posouzení situace, hlukové i rozptylové studii. Použili jsme tedy méně příznivý údaj, z hlediska ochrany obyvatel a životního prostředí se tak pohybujeme na straně bezpečnosti, podle hlukové studie nebude docházet ani k překračování limitů hluku podle nařízení vlády,“ uvedl Martin Vejr.

Chystaná průmyslová zóna u dálnice D3 v těsném sousedství Soběslavi.
Referendum v Soběslavi neplatí. O průmyslové zóně nehlasovalo dost lidí

Lidé upozorňovali například na neplatnou legislativu, podle které byly některé posudky v přepracované dokumentaci realizovány. Označili záměr investora za nepřínosný a vizualizace s množstvím zeleně za manipulativní. Domnívají se, že stoupne kriminalita, prašnost, světelný smog a hlučnost v oblasti, vznikne tepelný ostrov a naruší se pohled na historické centrum města od Chlebova. Přesto, že projekt doznal změn, nechtějí výstavbu hal a zničení orné půdy s historií pěstování zemědělských plodin.

V Soběslavi už proti průmyslové zóně vznikla před lety petice, kterou podepsalo na 2 149 lidí. Také bylo loni během komunálních voleb kvůli tomuto projektu vyhlášeno referendum, avšak nezúčastnil se ho dostatek voličů, aby bylo platné.

Volby v Chlebově, místní části Soběslavi na Táborsku. Během první hodiny volební místnost v zrekonstruovaném společenském centru v Chlebově navštívili jen čtyři voliči.
V Soběslavi vybírají lidé nejen senátora a zastupitele, ale řeší i referendum

Jednání končilo až v 18.45 hodin. Podrobnosti připravujeme.