Zde se v sobotu na hřišti sešla téměř celá ves, aby si toto výročí připomněla se svými sousedy. Jakmile začali ke stolům usedat první lidé, vzplála symbolicky s jejich příchodem dřevěná Husova hranice.

Ratajské kulturní léto si nenechala ujít ani Marie Pítrová. „Tohle je oblíbená tradiční akce. Je to také jedna z příležitostí, kdy se sejde celá ves bez rozdílu věku," sdělila. A opravdu. Na hřišti se již hodinu po začátku nenašel žádný volný stůl. I míst k sezení ubývalo. Podle ní lze o Ratajích říci, že je to vesnice, která žije. A hned dodala proč.

„Není tady nuda, pořád se tu něco děje. Například jezdíme na různé výlety nebo se účastníme silvestrovského pochodu. Poslední den v roce v jednu hodinu odpoledne vyrážíme do okolí, třeba do Bernartic. Kromě toho si lidé během roku mohou přijít zatančit na bály," vyjmenovala Marie Pítrová, která stejně jako ostatní návštěvníci poslouchala na hřišti netradiční dudáckou a lidovou muziku místního souboru Duha.

Předností obce je i to, že se pravidelně zapojuje do soutěže vesnice roku.