„Vždyť jsou tam všichni v pyžamech?“ diví se před vchodem skupinka mladíků a zdráhá se vejít. Zjevně jsou přespolní, protože postávají u aut poznávacích značek jiného kraje. V obci se totiž ocitly v den, kdy Maškarní sdružení Dírná pořádalo pyžamový bál. „Jsem na akci poprvé a je skvělá,“ chválí si Vladimír Hanzlík. Patří mezi ty odvážné, kteří ctí téma večera. Stejně jako mnoho ostatních se dostavil v nočním úboru. U vchodu do tanečního sálu stojí stylová ložnice s postelemi. Na prosbu fotografa si do ní jde zatelefonovat Jiří Martinovský. „Chodíme sem pravidelně. Je to dobrá recese,“ říká a upravuje si čepec, který kdysi ve škole ušila jeho manželka. „A teď se hodí,“ směje se Martinovský.Kultura v Dírné mívá často vtipný podtext. Důkazem jsou například Vánoce v červnu. „Na rynku se podává ryba se salátem, hraje se hokej a lyžuje na běžkách,“ naznačuje program Evžen Wratislav z Maškarního sdružení Dírná. Sdružení  pokračuje v tradici, kterou se bavily děti ještě před rokem 1989, když od ČKD Dukla Praha jezdily do zámku na pionýrský tábor. „Vystřídaly se tu tak tři čtyři turnusy za léto. Chatky a stany měly děti v parku,“  dodává Evžen Wratislav. Různé akce v roce tak umožňují setkání a společnou zábavu obyvatel Dírné. Kultura ale nedokáže lidi v obci pochopitelně udržet. Stěhují se za prací. „Když tu fungovalo zemědělské družstvo, dávalo práci asi sto padesáti lidem. Já jich teď můžu zaměstnat asi šestadvacet,“ říká majitel zámku. Na druhou stranu by ale mohl připomenout, že komunistický režim jeho předkům zámek zkonfiskoval. Do té doby místní dostávali práci v hospodářství šlechtického rodu.