VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Praze je národní banka. Ta by měla udělat tolik peněz, aby bylo dost i pro důchodce

Chotoviny - Děti z chotovinské základky vědí, že na stát přišla krize důchodového systému. Více než osm tisíc korun by penzisté dostávat neměli.

13.3.2010
SDÍLEJ:

S dětmi z chotovinské školy jsme si tentokrát povídali o důchodu.Foto: Kateřina Nimrichtrová

Důchodci jsou staří lidé, kteří chodí o berli, nemohou se pohybovat, a proto musí do domova důchodců, aby je tam mohli obsluhovat. I to je názor. Těmi žáci z chotovinské školy jen hýřili. Tentokrát na téma důchod.

Možná jste si v televizi nebo v novinách všimli, že se mluví o krizi důchodového systému. Co to tak asi znamená?
Petr: To znamená, že důchodci budou mít z důchodu méně peněz. Že se nebudou mít z čeho živit. Taky půjdou důchodci dřív do penze, aby byli v domovech důchodců, kde dostanou stravu.
Lenka: To může znamenat to, že lidé budou chodit do penze čím dál později. A pak už nebudou mít dost času, aby si ho užili.
Pavel: Stát je zadlužený a nebudou peníze na důchod.

Kdo to jsou vlastně důchodci?
Daniela: Důchodci jsou staří lidé, kteří už nemohou pracovat. Jsou moc staří a už taky nejsou moc při smyslech.
Petr: Jsou to staří lidé, kteří chodí o berli nebo něco takového. Prostě už se nemohou moc pohybovat a nemohou se ani ohnout, když jim něco spadne. Proto musí do domova důchodců, kde je musí obsluhovat.

V kolika letech se teď chodí do důchodu?
Daniela: Podle toho, kdy se narodili. Můj taťka se narodil v šedesátém šestém roce a půjde do důchodu v pětašedesáti.
Veronika: Nějak kolem té sedmdesátky.

A kdy by se mělo chodit, podle vašeho názoru?
Tereza P.: Tak kolem padesáti šesti let.
Petr: Tak kolem sedmdesáti, osmdesáti let.
Anička: V šedesáti letech.

Co to je vlastně ten důchod?
Petr: Je to příspěvek, který dostávají staří lidé. Ale dostávají ho i lidé, kteří jsou třeba ochrnulí. To máte dva důchody.
Lenka: Těch důchodů je víc. Třeba taky když se někomu něco stane, taky dostane důchod. Jsou to peníze.
Honza: Důchod dostávají ti, kteří už nemohou pracovat, aby se mohli nějak živit.
Anička: Důchod je také období, nejen ty peníze.

Kolik si myslíte, že dnešní důchodci berou?
Anička: Je to podle toho, kolik si vydělali za život a co měli za práci.
Petr: Dostávají tak pět šest tisíc a měli by dostávat spíš osm. Ale minimum by to měly být čtyři tisíce, protože musí něco jíst. Maximálně by ale měly dostávat těch osm.

Proč jen osm?
Petr: Protože ve vládě jim nechtějí dávat víc. Je krize. Musí se šetřit.

Co lidé, kteří za celý život nikdy nepracovali. Měli by pobírat důchod?
Veronika: Ano. Jsou to naši důchodci, žijí v naší zemi.
Daniela: Ano. Když to bude třeba žena, která se nikdy nevdala a nemohla pracovat, mohla by pak třeba skončit někde pod mostem.
Petr: Měli by ho dostávat. Moje babička je nemocná, nechodila do práce, protože ani nemohla, a dostává taky důchod. Ale hodně malý, protože neměla nikdy žádný výdělek.
Anička: Podle mě spíš ne. A když už, tak minimum. Protože by to nebylo vůči těm ostatním spravedlivé.
Lenka: Ale někteří lidé za to ani nemůžou, že nepracují. Třeba jsou nějak duševně poškození.
Pavel: Já bych jim nic nedal, protože pro ten stát nic neudělali.

Mohou důchodci pracovat?
Petr: Můžou. Třeba nějakou lehčí brigádu. Něco lehčího, co jim nebude škodit na zdraví.
Jirka: Mohou třeba chodit do obchodu dělat inventury.
Danielka: Něco by dělat mohli, ale třeba stěhování nábytku, to ne.

Kde jsou pracující důchodci vidět?
Monika: Asi v obchodě.
Petr: V nějakém baráku nebo ve škole jako uklízečku.
Dušan: Moje babička zastupuje kuchařky v kuchyni.
Tereza P.: Na poště, za tím sklem. Lidé by jim tam mohli dávat peníze za nějaký pohled.

A co noční vrátný?
Petr: No jo, ale třeba nějaký důchodce bude hlídat, přijde tam třeba opilec, zmlátí ho a ten majitel mu bude muset zaplatit škodu. Noční vrátný je pro důchodce dost nebezpečný.
Jirka: Můj děda dělal u hlídací služby a vždycky si s sebou bral psa.

Je správné, že důchodci pracují?
Honza: Já myslím, že když chtějí, tak by mohli. Když se jim to líbí, když je to baví, tak ano. Ale když je to nebaví, tak by je stát neměl nutit.
Lenka: Určitě jsou lidé, kteří už mají právo jít do důchodu, pracovat už vůbec nechtějí.
Pavel: Když si chtějí přivydělat na něco, tak by klidně mohli pracovat.
Anička: A když mají sílu.

A nemůže se to brát třeba tak, že důchodci zabírají pracovní místa mladým?
Petr: Třeba už mají ti staří lidé více zkušeností než mladí, a firmy mají raději lidi se zkušenostmi. A na pracáku dají důchodcům tu lehčí práci, protože už nemůžou, a mladí dostanou tu těžší.
Dušan: Já si myslím, že by se něměli tak hrnout do práce, protože pak jsou ti mladí, kteří vystudovali nějakou školu, bez ní.
Daniela: Neměli by pracovat. Už si svoje odpracovali, ale ti mladí chtějí začít nový život a pracovat, a tam jim zaclánějí ti staří.

Měli by důchodci ze svých důchodů podporovat svoje děti?
Honza: To by mělo být spíš naopak. Kde ti důchodci vezmou peníze, když mají jen důchod?
Petr: Někdy jo. Někdy se jejich děti mohou ocitnout ve finanční krizi a důchodci mohou mít něco našetřeno.
Anička: Mladí by se měli spíš starat o staré. Ti to přeci pro ně dělali předtím po celý život.
Daniela: Moje babička postavila s dědou barák. A strejda neměl kde bydlet, tak se nastěhoval k ní do patra. Ona ho nejdřív podporovala, ale když šla do důchodu, už nemohla. Strejda jí teď platí nájem.

Kde je důchodcům lépe? Doma nebo v domově důchodců?
Anička: Doma. V domově důchodců jsou hrozně osamělí a od nás by to nebylo fér.
Lenka: Když má nějakou rodinu, tak je to lepší doma. Když je ale potom sám, tak mu nic jiného nezbývá.
Pavel: Když je třeba nemohoucí, tak ať tam jde.
Petr: Já myslím, že je to lepší v domově důchodců. Když mají jejich děti taky svoje děti, tak se musí starat o ně, a na důchodce už jim nezbývá tolik času.
Daniela: Když budou doma sami a něco se jim stane, třeba omdlí, tak by měli být v domově důchodců, aby na to někdo přišel.

Říká se, že dnešní mladí už se vůbec do důchodu nedostanou. Co to znamená?
Daniela: To znamená, že bychom se měli dostat do důchodu až v osmdesáti a budeme mít tak těžkou práci, že umřeme dřív, než se tam dostaneme.
Petr: Stát by se přeci měl postarat o staré lidi. Neměl by utrácet za blbosti a šetřit na důchody. V Praze je národní banka a ta by měla udělat tolik peněz, aby bylo dost i pro důchodce. Třeba prezident si tam vybere kolik chce a o druhé se vůbec nestará.
Honza: Stát by neměl kupovat blbosti jako třeba ty přístroje na mýtné.
Pavel: Nebo by nemusel stavět nějaké cyklistické stezky za sto padesát milionů.
Anička: Možná, že budeme všichni z té práce tak unavení, že bude vyšší úmrtnost. Že se bude umírat dřív.

Jak žili staří lidé v dávných dobách? Jak bylo o ně postaráno?
Petr: Dřív do důchodu ani nešli. Pořád dělali na poli.
Lenka: Kolikrát pracovali už odmalička a nebyl ani čas chodit do školy.
Daniela: To už bylo dřív, třeba ve středověku, tak lidé ani nevěděli, co to jsou důchodci. Takže důchodci dělali to, co dělali mladí. Až pak umřeli.
Honza: Pořád pracovali, a když už moc nemohli, tak začali třeba doma šít.

Starali se tehdy mladí více o svoje seniory?
Veronika: Já myslím, že ne tolik jako dnes. Protože na to neměli čas.
Petr: Starali se o ně daleko víc než dnes. Dnes je moderní doba a dnešní mladí lidé se chtějí starých zbavit a dát je do domova důchodců. Dříve takové domy nebyly.
Anička: Podle mě měl dřív dokonce ten nejstarší člen rodiny hlavní slovo. Byla to hlava rodiny. Takže byl vážený.

Domovy důchodců sice nebyly, ale fungovaly takzvané starobince. Jak to v takovém starobinci vypadalo?
Petr: To bylo něco jako v koncentráku. Byla tam velká chodba a samé dveře, v pokojích byly kovové palandy a chodily tam nějaké sestřičky, které jim dávaly jídlo.
Veronika: Moc hezké to tam asi nebylo, protože to byla dřívější doba a ještě nebyly moderní věci. Myslím si, že dokonce neměli ani elektřinu.

Mají se dnešní důchodci dobře?
Anička: V tuhle dobu určitě jo. Protože my se budeme mít daleko hůř než oni.

Autor: Kateřina Nimrichtrová

13.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Strojírenští kovodělníci 18 500 Kč Strojírenští kovodělníci zámečník. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18500 kč, mzda max. 19500 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Náplň práce: Ruční mechanické práce - vrtání, broušení, ojehlování, řezání závitů dle výkresové dokumentace a technologického postupu, - Příjem a kontrola dodaných položek, Požadujeme: - Vyučen v oboru strojní, - Čtení technických výkresů, - Praxe v oboru výhodou, Pravidelný plat, možnost závodního stravování 37Kč/oběd, po měsíci zaměstnání příspěvek na penzijní připojištění 300Kč/měs, výroční a jubilejní odměny, kontakt e-mailem nebo tel.. Pracoviště: Kovosvit mas, a.s., náměstí Tomáše Bati, č.p. 419, 391 02 Sezimovo Ústí 2. Informace: Petra Hejduková, +420 381 632 301. Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 13 600 Kč Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) zedník. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13600 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: kontakt e-mailem, místo výkonu práce okres Tábor. Pracoviště: Kavas a.s., 391 76 Slapy u Tábora. Informace: Jiří Včelák, +420 777 914 051. Výroba - Výroba Kvalitáři a testovači výrobků 15 000 Kč Kvalitáři a testovači výrobků, laboranti (kromě potravin a nápojů) Přípravář. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Příprava pracovních úkolů a operací v příslušné směně, řízení operátorů ve výrobě, odpovědnost za objem a kvalitu produkce. , Požadavky: praxe v obdobné profesi, uživatelská znalost PC, samostatnost, komunikativnost a organizační schopnosti. , čtvrtletní a roční odměny, firemní rekreační zařízení, dotované stravování. , Kontakt: emailem.. Pracoviště: Gz media, a.s., pobočka soběslav, Wilsonova, č.p. 222, 392 01 Soběslav. Informace: Iveta Bodnárová, +420 605 883 744. Gastronomie - Gastronomie Obsluha v zařízeních rychlého 14 000 Kč Obsluha v zařízeních rychlého občerstvení Zaměstnanec provozu restaurace. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14000 kč, mzda max. 17000 kč. Volných pracovních míst: 8. Poznámka: Místo výkonu práce: Mezno-Mitrovice 49, D3 Mitrovice nebo Soběslavská 2929, Tábor. Hledáme zaměstnance do restauračního zařízení. Komunikace se zákazníky, obsluha, příprava produktů. Sleva na stravování 50%, Zdarma plovárna, posilovna. Kontakt: osobně, mailem.. Pracoviště: M restaurant s.r.o., restaurace mcdonald´s tábor, Soběslavská, č.p. 2929, 390 05 Tábor 5. Informace: Jan Baňár, +420 724 582 929.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Na muže, kteří v létě napadli cizince, podají obžalobu

Šestadvacetiletý Jihočech Tomáš D. poputuje do vazby.
5

Podezřelý z vraždy jde do vazby

Policisté hledají svědky střetu autobusu a osobního auta

Soběslav – Policisté žádají veřejnost o pomoc při objasnění nehody, ke které došlo krátce po půl třetí hodině odpolední pondělí 15. října v ulici Nová na jižním okraji Soběslavi, na výjezdu z města ve směru na Veselí nad Lužnicí v prostoru mezi benzinovou čerpací stanicí a objektem STK.

U Chlaponic je vážná nehoda. Na Prahu neprojedete

Písecko - K vážné dopravní nehodě došlo ve středu odpoledne na hlavním tahu z Písku na Prahu u Chlaponic.

Železnice po sto letech – více cestujících, více vlaků, rychlejší cest

České Budějovice - Na konci října oslavíme 100. výročí od vzniku republiky. Prakticky ve stejný okamžik vznikly také Československé státní dráhy. Jejich nástupcem v České republice je národní dopravce České dráhy.

Děti zachraňují život bez zábran

České Budějovice - Je to ve vašich rukách. K tomu vybízí Světový den záchrany života, při němž zdravotníci ukazovali, jak správně resuscitovat.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT