Tak náročné čtyři dny dlouho neprožili a když ve čtvrtek odjížděli do Prahy na celostátní finále klání o titul Zlatý Ámos, netušili, co všechno je během nich možné stihnout. Bez ohledu na únavu se dnes ráno oba Ámosové vydali jako obvykle na cestu do své domovské školy.

Lukáš Lis se v neděli z Prahy vracel ověnčen hned třemi tituly, k tomu nejcennějšímu Zlatý Ámos získal i korunku Ámos sympaťák a Ámos češtinář. Má za sebou spousty rozhovorů pro média a společenských událostí jako například setkání s prezidentem Zemanem a vítězný tanec s ministryní školství Kateřinou Valachovou. Pocit štěstí a uspokojení z úspěchu mu však už podkopávala únava.

ČTĚTE TAKÉ: Zlatým Ámosem se stal Jihočech Lukáš Lis

„Už je docela silná, moc jsme toho nenaspali, tak se těším domů. Cestou ještě koupím rychlé špunty pro děti do školy a půjdu si lehnout,“ plánoval mladý učitel z Ústrašic ve chvíli, kdy v Praze hodinu před polednem opustil vysílání ve studiu Radiožurnálu.
Při sobotním Kantorském bálu si s ministryní zatančil valčík. „Dokonce se mne ptali, co bych chtěl zahrát, ale řekl jsem jim, že je mi to jedno, protože všechny tance mám na stejné úrovni. Bohužel ne na té dobré. Tak nám zahráli valčík, který zrovna před námi dotančili mistři republiky. Museli jsme vypadat hrůzostrašně, paní ministryni jsem se několikrát omlouval, ale nohy má obě celé, tak to snad nebylo tak strašné,“ vzpomíná se smíchem.

I myšlenky jeho táborské kolegyně Aleny Šedivé, která si z Prahy přivezla titul Ámos fyzikář, v neděli v poledne cestou ve vlaku směřovaly k jedinému cíli: rychle se dostat do postele.

„Jsem strašně unavená, ale je to příjemné, v životě se o mne jako o pedagoga nikdo víc nestaral než v tyto čtyři dny,“ libovala si kantorka, která za katedrou stojí už 32 let a na táborském gymnáziu učí čtvrt století.

Bez ohledu na únavu a korunky úspěchu jim oběma dnes začal další pracovní den. Rutinní ale ještě úplně nebude. „V pondělí mám za úkol celou první hodinu, shodou okolností ji mám zrovna ve své třídě, odučit s korunkou na hlavně. A protože mi na hlavně moc nedrží, ještě s ní budu muset něco udělat,“ čekal před vytouženým spánkem třiatřicetiletého Lukáše Lisa další úkol. Oba zřejmě čeká i překvapení.