Je tichá, pokorná a čistá. Tak opěvuje patron Domu sv. Františka ve Veselí nad Lužnicí sestru vodu ve svém hymnu na stvoření. Stejná slova použil českobudějovický biskup monsignore Jiří Paďour, když místním vysvětil nový bazén. Ten si zařízení „nadělilo“ k pátému výročí svého založení.

„Chtěla jsem, aby se naši lidé mohli cítit jako na dovolené. Ve většině případů se nikam nedostanou, tak ať si mohou zažít ten pocit alespoň tady. Poležet si u vody, zaplavat si, spočinout pod rákosovým přístřeškem,“ vrátila se ke zrodu samotné myšlenky ředitelka zřizující Diecézní charity České Budějovice Michaela Čermáková.

Pak přišly na řadu prozaičtější úkoly. Kde na to vzít. Jako už několikrát předtím i v tomto případě pomohla Hana Adámková. Velká donátorka nejen Domu svatého Františka letos získala Cenu charity ČR. Na bazén a další vybavení Veselským sehnala přes půl milionu korun.

„O peníze jsem požádala manželku majitele firmy a ona byla jako už mnohokrát před tím velmi vstřícná. Firma díky tomu uvolnila větší množství peněz nejen na bazén, ale i na polohovací lůžka, která zařízení potřebuje,“ sdělila jednatelka významné rakouské firmy.

Hana Adámková spolupracuje s českobudějovickou charitou už šest let. Začala adopcí na dálku, pekla řízky pro běloruské děti, dětem v Rumunsku kupovala boty a od loňského roku začala přispívat i na Dům sv. Františka. „Jsem přesvědčená, že když je na tom člověk dobře, je jeho povinností pomáhat těm, kteří to štěstí nemají.“

Přestože požehnání se dočkal bazén až při pondělních oslavách, užívat si ho začali klienti domu už přes léto.

„Ani v našich nejdivočejších snech by nás nenapadlo, že bychom tady mohli něco podobného mít. Bazén tu ale stojí a využíváme ho všichni, kdo můžeme chodit a plavat. Těšíme se i na cvičení ve vodě, které by tu už brzy mělo pod dozorem zdravotní sestry fungovat. Vždycky si říkám, že zatím vidím, chodím a slyším, což je ale v našem věku většinou dočasné, takže dokud se z těchto darů raduji, chci je naplno využívat,“ svěřil se Deníku jeden z klientů domova s pečovatelskou službou Václav Kroupa.

S vodou je spojen i samotný vznik Domu sv. Františka. Po povodních v roce 2002 nabízely pomoc postiženým oblastem organizace z okolních států. U zrodu domova s pečovatelskou službou stojí charita z tyrolského Bolzana.

„Nabídli nám tehdy velkou sumu. Veselské zařízení si spolu s obdobným ve Strakonicích mohly rozdělit devadesát milionů korun,“ podotkla ředitelka Čermáková.

Biskup Paďour posvětil základní kámen a patronem se tehdy stal svatý František.

Živly zasahovaly do historie veselského domova však i v dalších letech. Českobudějovická charita nabídla svoji pomoc občanům postižených povodněmi, a tak v roce 2006 našlo v Domě sv. Františka útočiště několik desítek lidí.

V roce 2008 pro změnu zasáhl do poklidného života domova hurikán Emma. Živel poničil střechu, několik bytů i sochu patrona. Od loňského roku je ale sv. František opět na svém podstavci.