Nové je sociální zázemí, podlahy, okna i instalace. Dům vlastní Robert a Kamila Peštovi. Chtějí ho však prodat nebo pronajmout. „Jsou možné obě varianty, ale to je spíš věcí realitní kanceláře. Prodávají se auta, prodávají se domy," podotkl majitel a víc už neprozradil. Dvoupatrový objekt s podkrovím vlastní sedm let.

Perníkář i soukeník

Dům číslo na Starém Městě, čísla popisného 318, starého 240 a Josefinského 298, byl propletený spolu s čísly 316, 317 a 319. Podle knihy Staré domy a rodiny Táborské Karla Thira byl dům č.p. 316 spojený s č.p. 319. V roce 1523 je vlastní zlatník Mikuláš, který dům č.p. 316 prodal k domu 318 nožíře Víta.

Ten o pět let později prodává dům perníkáři Václavovi, tehdy vlastníkovi i zbývajících čísel. Od něho trojici domů kupuje soukeník Šimon Šafránek, podle jehož jména se pak dům nazývá. V roce 1559 objekt jeho děti – Petr, Tomáš, Mikuláš a Anna – prodaly svému strýci Jakubu Šafránkovi za 300 kop. O deset let později jej odkázal se dvorem, zahradou, postavem sukna a dvěma hranicemi dříví ženě Markytě. Z neznámých důvodů byla však zadlužená, a tak majetek i se soukenickými nástroji připadá Michalovi Noskovi a Bartoňovi Vopršalovi. Dům pak na čas vlastní Václav Holub z Radlice a v roce 1579 se do domu vrací rodina Šafránkova.

Nedlouho poté však dochází k poměrně rychlému střídání majitelů, v domě je truhlář Petr Kratochvíl i kožišník Jan Polák. Jemu je kvůli dluhům nařízeno dům prodat a dostává se tak do rukou Anežky Lavínové. Ta soustavu domů dělí – 319 prodala Janu Hubatému, 316 a 318 Kundrátovi Škrétovi, který je záhy prodává Václavu Dvoreckému. Od něj dvojici kupuje úředník Chýnovského panství Matěj Mašek s tím, že je věnuje urozené panně Anně Magdaléně z Malovic za 35 kop. Rod Malovců má nakonec i další domy 317 a 316. Dalšími majiteli je rod Svojkovských z Milhostic až do roku 1669, kdy jej prodávají Jakubu a Dorotě Šafránkovým. V roce 1729 má objekt Matěj Šafránek, za něhož se objekt dělí na jednotlivé budovy.

Roku 1793 vlastní číslo popisné 318 mlynář František Reitschläger, který ho ještě ve stejném roce dům prodal Matěji Kamberskému a ten šveci Františku Hrdličkovi. Po Anně Bílkové (Hrdličkové) dům dědí krupař František Kremon.

Po jeho úmrtí v roce 1838 prodala ho vdova Barbora se synem Václavem Janu Studenovskému. Od něj dům koupil v roce 1843 František Bělohoubek, v roce 1852 František Effmert a o rok později Josefa Hoffmannová. V roce 1904 ji koupila Anna Liedermannová.

Od roku 1923 byl vlastníkem knihař Ferdinand Paclt a žena Anna. Původně malý domeček přestavěl na jednoposchoďový. Roku 1944 je psaná majitelkou Karolina Pacltová, v roce 1954 se stává majitelem František Štástka. O čtyři roky později ale dům prodává a novými majiteli jsou Antonín a Marie Bednářovi.

Rodina Bednářova byla majiteli až do doby současné, do roku 1981. Od roku 1999 jsou novými vlastníky Jan a Markéta Kochovi, po nich už historii píší Peštovi.

David Peltán

Máte–li tip na nevyužívanou či čerstvě využívanou budovu – objekt, neváhejte napsat na email: taborsky.reporter@denik.cz, nebo volat na telefonní číslo redakce 381 256 066.