Když zdoláte radenínský kopec a za obecním úřadem zahnete doleva, dojedete do malebné vesničky s názvem Chrbonín. Kromě nízké kriminality se může tato obec chlubit i velmi malým počtem nezaměstnaných lidí.

„Tady totiž ještě pořád platí názor, že nepracovat je ostuda,“ říká starosta Chrbonína Jaroslav Tupý.

To si určitě myslí i bratři Mastilovi. S Deníkem jsme je přistihli, jak plejí spáry mezi zámkovou dlažbou chodníku. „Je to brigáda pro obec,“ vysvětluje starší František (17).

V Chrboníně žijí od narození. Velebí klid a krásnou přírodu, žehrají na nedostatek dětí a mladých lidí. „Mladší děti už tady docela jsou, ale v našem věku tu není skoro nikdo. A když, tak jsou to holky,“ stěžuje si mladší z bratrů Patrik.

Hodně času klukům zabírá i dojíždění. Obzvlášť staršímu .Františkovi. „Musím vyjíždět krátce po šesté hodině, abych se stačil dostavit včas na vyučování,“ říká tenhle student táborské průmyslovky. Patrik sice jezdí jen do Základní školy v Choustníku, ale i tak má někdy s dopravou potíže. Když ale nestihne autobus, může jít pěšky. Je to totiž jen čtyři kilometry.

Na diskotéku či za jinou zábavou musí mladí do Chýnova nebo až do Tábora. „To nás musí odvézt a přivézt rodiče, protože sem nezajíždějí ani svozy,“ povzdechl si František Mastil.

Jinak ale nedají na svoji rodnou vísku dopustit. Okolní příroda láká ke sportům všeho druhu. Pro nejmenší je tu nové hřiště s dřevěnými prvky a místní především ocení, že obec pro ně zachránila obchod.

„Paní, která obchod dříve provozovala už byla v důchodovém věku, takže jsme to čekali a připravili se na to. Při rekonstrukci obecního úřadu jsme připravili jednu místnost pro obchůdek. Kdysi sloužila jako nocovna autobusáků. Když jsme dělali fasádu, nechali jsme rovnou udělat vstupní dveře, pak jsme ještě zabrali kousek a vybudovali skládek,“ vysvětluje starosta.

Místní paní, která obchod zajišťuje, nemusí pět let platit žádný nájem. Hlavní je, aby si lidé měli kde nakoupit.

A jak je to v Chrboníně s prací? „Hodně lidí tu pracuje v družstvu, dost jich také dojíždí do brambůrkárny do Choustníku a kromě toho tady funguje pobočka z pražské nástrojářské firmy, která také zaměstnává asi deset lidí. Dlouhodobě tu máme nulovou až jednoprocentní nezaměstnanost,“ tvrdí Jaroslav Tupý, který funkci starosty zastává už sedmnáct let. Na otázku, co se za ta léta podařilo, odpovídá jednoduše: „Že jsme tady pořád dobrá parta. Dám příklad. Jeden z kluků se chystal dělat střechu a zlomil si dva dni před tím ruku. Dvacet chlapů se sebralo a za dva dny to měli hotové. Zadarmo.“
Také kriminalita není v Chrboníně rozhodně problémem. Očividně je tu ostudou i krást. „Za ta léta, co úřaduju, tu byli policajti jen dvakrát. Jednou řešili vloupání do chalupy, ze které se stejně nic neztratilo, protože v ní nic nebylo a jednou sem jeli kvůli tomu, že kluci vypustili rybník,“ tvrdí starosta.
V Chrboníně se dobře žije i „lufťákům“ . Jedním ze skalních je Ladislav Nagy z Tábora. Stavení, které zrekonstruoval a zvelebil, koupil jeho děda na konci osmdesátých let původně jako garáž na přívěs. „Vlastně jsme pořád ve fázi přestavování. Už je to tady ale v takovém stavu, že tu trávíme s rodinou od jara až do podzimu. Je to takové naše letní sídlo,“ směje se Ladislav Nagy. „Je to škoda, že tady zatím nemůžeme být i v zimě. Bývá tu dost sněhu a dá se tu skvěle běžkovat.“

Rodině se třemi malými dětmi v Chrboníně nic nechybí. „Základní potraviny seženeme v obchodě, mléko, brambory, vajíčka, cibuli prodává místní zemědělec ze dvora. Snad jen koupání by se hodilo. Do Chýnova na koupaliště to máme ale jen deset minut, tam je to super,“ přitakává manželka Petra.
Samostatnou kapitolu v Chrboníně, stejně jako v mnoha jiných obcích, tvoří hasiči. Fungují tu dvě družstva mužů, jedno ženské družstvo a už si vychovávají i hasičí potěr. Před třemi lety tu vznikl dokonce historický tým. Starosta v něm dělá trubače, což je prý velká rarita. Pochlubit se mohou jednou z prvních motorových stříkaček z roku 1930 výroby Bohumil Mára Tábor. „Chrbonín je vítězem táborské hasičské ligy z roku 2008, vicemistr z následujícího roku a v současné době je v žebříčku také na druhém místě. Soutěže tu mají tradici a ta chrbonínská se těší velmi dobrému jménu,“ chlubí se starosta.

Pokud má ale tato pohádková obec přežít, musí sem nalákat mladé lidi. A ty musí mít kde postavit. „Mladí už nám neodcházejí z chalup, protože je dědí, ale je potřeba přitáhnout nové lidi. V územním plánu s tím počítáme, ale pozemky, kde by se dalo stavět jsou v soukromých rukách. Naším cílem je odkoupit je a zasíťovat,“ prozradil plány starosta.

V současné době žije v Chrboníně asi 140 obyvatel. Zhruba před dvaceti lety to bylo o patnáct více. Mírně klesající tendenci by mohly nové stavební parcely zarazit.