V novodobé historii jde o jedinečné dílo a český unikát. Žádný ze současných autorů, řezbářů, se zatím do podobného projektu nepustil. Jak prozradil Libor Šedina, jejich pašijový betlém má neuvěřitelných 150 postav a všechny s otcem vytvořili z lipového dřeva.
Čeština je podle něj kouzelný jazyk a převzala si slovo betlém pro soukolí figurek tvořící scény z bible a evangelia. „Jde o takový návrat tradic v našem podání, protože po normalizaci komunisté zakázali vystavování pašijových betlémů a mnoho jich bylo zničeno. Lidé znají v podstatě jen ty vánoční, což je škoda,“ vysvětlil Libor Šedina. I proto se s otcem Karlem rozhodli vyřezat si úplně nový velikonoční. "A tím jsme si vlastně splnili svůj sen," podotkl.
Velikonoční betlém začíná Květnou nedělí, kdy Ježíš přišel do Jeruzaléma. Ztvárňuje poslední dekádu jeho života. „To, co prožíval, jak byl umučen, ukřižován, jak posléze vstal z mrtvých, a ještě čtyřicet dnů se zjevoval, než vystoupil do nebe,“ přiblížil řezbář.
Květná neděle zahajuje svatý týden, letos připadla na 10. dubna. „My k tomu máme rodinnou tradici, kdy už můj děda i praděda chodili v ten den v kroji do kostela, s sebou si brali ratolest, kterou si nechávali požehnat, a tak jsem učinil i letos já. Oblékl jsem si blatský kroj a symbolicky jsem si nechal větvičku požehnat, tím jsem oficiálně zahájil výstavu pro veřejnost,“ zmínil, co předcházelo otevření výstavy.
Karel a Libor Šedinovi jsou nejen řezbáři, ale i velcí sběratelé. Jejich betlémy jsou dle odborníků z muzeí a galerií na vysoké úrovni. Své poklady vystavují hlavně na Vánoce a jejich sbírka čítá více jak 600 kusů betlémů pocházejících z různých koutů republiky i ze světa. Karel Šedina se tvorbou dřevěných figurek zabývá prakticky celý život. Lásku ke dřevu a řezání podědil od svého dědečka a tatínka, stejně tak jeho syn Libor. V rodině se tak toto lidové řemeslo předává z otce na syna již několik generací. Praděda Šedina byl dokonce uznávaným řezbářským mistrem minulého století. Svá díla tvořil na zakázku pro kostely a chrámy na Šumavě i v zahraničí. Zachránil jeden svůj pašijový betlém tím, že jej za války skrýval a v roce 1968 ho věnoval řeholnímu řádu Františkánů v Bavorsku, kteří ho vlastní dosud.
Součástí obří instalace jsou i další obrazy, o Škaredé středě Jidáš přebírá úplatek, následuje Zelený čtvrtek s poslední večeří Páně, potom Ježíš myje nohy svatému Petrovi, odebírá se do Getsemanské zahrady, kde se mu zjevuje anděl. „Potom Jidáš Ježíše zradí polibkem, biřici, co ho jdou zatknout by ho nepoznali a on ho tak prozradí. Celá scéna se odehrává v noci za tmy, a tak nesmí chybět světlonoši s pochodněmi,“ dodal Šedina.
Celá křížová cesta
Kromě dalších scén příběh pokračuje tradiční křížovou cestou. „Tu všichni dobře znají z obrazů, ta je přesně daná a obsahuje 14 zastavení. Během cesty na horu Golgotu táhne Ježíš svůj kříž a potkává různé lidi, matku Marii, svatou Veroniku a další, celkem třikrát klesá pod jeho tíhou vysílením,“ upřesnil.
Šedinovi detailně zpracovali například i hodinové bičování Ježíše důtkami, přibíjení na kříž, samotné ukřižování, zmrtví vstání, pietu, uložení do hrobu, rybolov na Galilejském jezeru či následné oběšení zrádce Jidáše. „Ježíš zemře po šesti hodinách od ukřižování, umírání mohlo trvat až pět dní, usmrcovali se tak vrahové, aby dlouho trpěli. Za rychlou smrt se považovalo ukamenování,“ dodal Libor Šedina.
Jediný v Čechách
Podle autorů jde o jediný postní betlém takového rozsahu a druhu v naší republice. „Podobné se vystavovaly v kostelích ještě do první světové války, do dnes se ale skoro žádný nedochoval,“ posteskl si.
Jedna figurka měří necelých 30 centimetrů a její výroba je velmi časově náročná. „Mají na sobě biblická roucha a obleky, tyto detaily trvají dlouho vyřezat, doslova je oblékáme do dřevěných hadříků, na jedné postavě pracujeme tak tři dny,“ shrnul mladší ze řezbářů.
Ježíš se navíc vyskytuje v téměř každé scéně a důležitá je i mimika postav. „Pouze asi ve třech vůbec není. V každém výjevu má jiný výraz, někde se kření, někde je vážný, vzdychá bolestí a trpí. Snažili jsme se, aby bylo vidět, co ten člověk musel asi prožívat,“ sdělil Šedina.
Pracovala představivost
Křížovou cestu tvořili podle obrazů, na zbylých scénách upotřebili svou fantazii, představivost a vše si představovali dle textu jednotlivých evangelií z bible. "Pašijové betlémy mají přísná pravidla, nesmí tam být žádná zvířata kromě dvou – psa a osla. Tyto duchovní příběhy jsou oblíbené například v Německu, Rakousku, či severní Itálii," uzavřel Libor Šedina.
Pašijový betlém lze vidět přímo v suterénu domu u Šedinů až do 5. června. Expozici najdete v ulici U Stadionu 356, navštívit ji lze v čase od 10 do 17 hodin a těšit se můžete na poutavé vyprávění samotných tvůrců. Vstupné je dobrovolné. Jednu scénu, a to Nevěřící Tomáš, umístili řezbáři na Bílou sobotu také na oltář do kostela sv. Matěje na náměstí TGM.
S pašijovým neboli postním betlémem se v českých poměrech setkáváme jen výjimečně. Malovaný mají v městském muzeu v Ústí nad Orlicí nebo ve Svitavách. Velikonoční betlém, jak se mu také říká, vypráví příběh utrpení Ježíše Krista. Nechybí známá biblická místa jako Jeruzalém, hora Golgota, či Getsemanská zahrada. Každá postava v něm má své místo i postoj, i jejich umístění má přísný řád. Nemělo by se mu říkat betlém, protože biblický děj se odehrává v Jeruzalémě, ale označení se pravděpodobně zachovalo kvůli časové návaznosti na betlém vánoční, tříkrálový a třeba i hromniční.
30
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
