„Ani nyní si služby vlastně nemohu dovolit, jen občas si nechám donést oběd, jinak si vařím sama. Musím si doplácet i léky, a když ze svého malého důchodu zaplatím bydlení, už toho moc nezůstane,“ naznačila paní Jerzová. Kdyby bylo nejhůř, najde pomoc blízko: její syn bydlí hned vedle.
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ale slibuje, že zdražovat služby nebudou, byť situace není růžová.

Řekl to včera na prvním kongresu asociace, který se konal v hotelu Palcát.
„Chceme ukázat veřejnosti, že varianty, kvalita a úroveň sociálních služeb se od devadesátých let výrazně změnily k lepšímu. A zároveň tímto poukazujeme na nepostradatelnost takových služeb v moderním a vyspělém státě,“ uvedl Jiří Horecký k jednomu z cílů kongresu. Podařilo se mu na jednom místě soustředit odborníky, kteří se v Táboře zabývali nejen současností, ale především budoucností sociálních služeb.

„Největším problémem je samozřejmě financování sociálních služeb. Pro příští rok je ve státním rozpočtu navrhována částka tři miliardy, což je čtyřiačtyřicet procent skutečných nákladů z letošního roku. Toho se neobávají jen poskytovatelé, ale i zřizovatelé služeb,“ připustil Horecký. Škrtají prý už všichni.
Proto podle něj panuje v resortu určitá nervozita. Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka ale v Táboře slíbil jen to, že se bude v parlamentu snažit prosadit zvýšení rozpočtu o dvě a půl až tři miliardy korun.

„Pokud zbytek dofinancují kraje, pak to bude dostačující,“ domnívá se Horecký.
Kraje ale po státu požadují šest a půl miliardy, takže půl miliardy by poskytovatelé museli ušetřit.
A to by se úspory už mohly hledat přímo v jednotlivých zařízeních: škrtalo by se například na vzdělání, počtu pracovních míst a odnesly by to také investice.
Na druhou stranu Horecký tvrdí, že úsporný režim nepovede ke zvyšování cen za služby. Ty totiž drží vyhláška.

Alena Řezáčová