Pětačtyřicet lidí se staví k barevnému transparentu ke společnému focení. Ale tím hlavním, co tyto lidi spojuje, je nesouhlas s budováním hlubinného úložiště jaderného odpadu z elektráren. Nesouhlasí ani jen s průzkumem území. 

Makovská náves se stala startem pro desetikilometrový pochod z Makova do Makova, k němuž se mohli cestou přidávat další sympatizanti protestu. Proti stejnému záměru se na pochod vydali lidé ve všech sedmi lokalitách v republice, jež se dostaly do hledáčku Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO). Z Jistebnicka v centru zájmu uvízla lokalita Magdaléna, z Jihočeského kraje pak ještě Čihadlo u Lodhéřova na Jindřichohradecku.

Než se lidé vydali na túru, podepsali se pod společné prohlášení, že se staví nejen proti stavbě samotné, ale i proti průzkumu území. Podpis přidal i Jaroslav Novák z Jistebnice. (Text ve fotogalerii)
„Chci vyjádřit svůj negativní postoj. Nechci, aby tady úložiště bylo, nevěřím mu. Naše území by se stalo měsíční krajinou, kam by nepřišli žádní investoři. Že nám za to v Jistebnici udělají kanalizaci? Tak tomu taky nevěřím." Lidé se neobávají pouze možného úniku radioaktivních látek, ale nechtějí dopustit, aby jim stavba vzala klid vesnického života. Některým by totiž obrovský areál, do něhož by nákladní vlaky vozily vyhořelé palivo, vyrostl přímo za humny.

Plán SÚRAO:
2015 – výběr čtyř lokalit
2018 – výběr dvou kandidátních lokalit a jejich zanesení do územních plánů obcí
2025 – výběr konečné lokality
2030 – začátek stavby úložiště
2065 – zahájení provozu úložiště

Správa úložišť v reakci na pochody vydala své stanovisko, v němž uvádí, že k výběru finálního místa má dojít kolem roku 2025. A že než se tak stane, musí učinit řadu kroků, aby vybrala maximálně bezpečné místo. K tomu ale potřebuje v lokalitách provést zmíněné geologické průzkumy. Jenže ani s těmi občané dotčených míst nechtějí vyslovit souhlas. 

Z jádra strach nemá

Protiváhu přišel na makovskou náves udržet Ladislav Lev z Dražic, který 13 let budoval JE Temelín. „Pracoval jsem poměrně ve vysokých funkcích, takže mám tu problematiku dost dobře nastudovanou a nastudoval jsem si i úložiště. Na nesouhlas mají lidé samozřejmě právo, ale kdyby se někdo zeptal mne, tak bych mu řekl, že úložiště bude naprosto bezpečné. V tomto si totiž nikdo nedovolí něco ošidit," říká Ladislav Lev a tvrdí, že on by si podzemní stavbu s klidným srdcem za dům pustil. „Kdysi takto lidé protestovali proti železnici a dnes jim zase vadí, když mají nádraží daleko od vesnice. Všechno má svoje, po dobu výstavby by kvalita života na čas poklesla, ale zase by vznikly nové pracovní příležitosti ," argumentuje.

Paní Helenu Koubovou by nepřesvědčil. Má strach, že s úložištěm by jí už na zahrádce nekvetly narcisky jako nyní. Proto se už podruhé vydala na protestní pochod.
„Když neuděláme nic, tak se to bude vyvíjet směrem, kterým nechceme. Aby mi mohly kvést narcisky, potřebují k tomu dobré podmínky, tedy čisto a zdravo. Byla bych nerada, aby se kraj změnil k horšímu," zdůvodnila svou účast v pochodu. 

Za umožnění průzkumu Správa úložišť nabízí finanční kompenzaci. Pro Jistebnici by to ročně znamenalo lehce přes sedm milionů. To je nejméně ze všech sedmi míst, ačkoli Jistebnice nevykazuje nejmenší počet zasažených obyvatel. Například moravská Kraví hora by s třetinovým počtem lidí v lokalitě  inkasovala bezmála deset milionů. Letos se stejný pochod konal již v lednu. Jiří Popelka ze Sdružení Zachovalý kraj a zároveň místostarosta Jistebnice při té příležitosti uvedl, že SÚRAO dostalo povolení na průzkumné práce, proti čemuž podali dovolání na ministerstvo. V jejich protestu je podpořilo i vedení Jihočeského kraje.

Přečtěte si také: