Islám v České republice nechceme, říká René Pavlát, člen stejnojmenného sdružení, které před několika týdny sestavilo petici proti přílivu imigrantů do Evropy. Společně se sympatizantem sdružení Václavem Čihákem shromažďoval na ulici 9. května další souhlasné podpisy lidí, kteří si myslí totéž.

„Chceme docílit toho, aby Česká republika měla možnost rozhodovat o tom, jací imigranti k nám mohou přijet," vysvětluje René Pavlát, čeho se snaží peticí dosáhnout. „Nejsme proti všem imigrantům, ale proti tomu způsobu, jakým nám je chce Evropská unie přidělit. Nemáme možnost zjistit, o koho jde, jestli mezi nimi nejsou teroristé nebo kriminálníci," přidává nejen své obavy.
S tímto názorem souhlasí také Květa Hoffmannová, která u petice zanechala svůj podpis. „Nechci, aby sem ti lidé přišli, vidím v tom nebezpečí – nemoci a kriminalitu," zdůvodňuje. Řešení této situace je podle ní ale velmi komplikované. „Nevím, co se s tím dá dělat. Přece jenom jsou mnozí z nich chudáci a jsou to lidé jako my. Ale zase si myslím, že se s nimi sveze spoustu jiných lidí," dodává.
A aktivisté jí dávají za pravdu: při sledování televizních záběrů si podle nich nelze nevšimnout, že mezi uprchlíky figurují převážně mladí muži v produktivním věku.
„Podle mě většina imigrantů zkrátka vidí svou šanci, jak se dostat do Evropy a chytají se davu," myslí si Václav Čihák. „Jsou to kluci okolo 30 let a většinou bez papírů, takže není možné ověřit si jejich totožnost. Bylo mezi nimi i několik teroristů. Rodiny s dětmi se moc nevidí, i když mezi nimi jsou," dodává

Narůst kriminality

Podle Václava Čiháka existuje mnoho důkazů o tom, že právě uprchlíci stojí za narůstající kriminalitou, která je statisticky doložena v zemích západní Evropy.

Bojím se uprchlíků. To potvrdila svým podpisem také Květa Hoffmanová z Tábora. Petici proti povinnému přijímání imigrantů tu podepsala minulý týden. Petenti žádají, aby česká vláda měla svobodnou možnost rozhodnout, zda uprchlíky přijme. Souhlasí s tím, aby humanitární pracovníci poskytovali pomoc v rizikových zemích, ale v přijímání kulturně odlišných, zejména muslimských imigrantů, spatřují velké bezpečnostní i ekonomické riziko pro demokracii státu. Petici bylo možné podepsat do 18. června. Den před jejím ukončením měla na svém kontě 70 tisíc sympatizujících podpisů. Zítra petenty vyslyší ve Sněmovně petiční výbor. Jednání je veřejnosti přístupné.

„Například v Oslu mají 100 procent znásilnění na svědomí imigranti. Ve Švédsku je pravděpodobnost, že znásilní ženu 1:4, což znamená, že každá čtvrtá žena je znásilněná. Devadesát pět procent této kriminality mají dle statistik na svědomí imigranti, zejména muslimové, kteří se snaží zavést šáriu. A Evropská unie to nijak neřeší," upozorňuje Václav Čihák na množství rizik, kterým se podle něj vystavujeme.
I pro Českou republiku je hrozba aktuální. „Předseda islámské obce chtěl u nás šířit knihu, která preferovala zavedení šárii a popírala demokracii. Sebrala ho policie, ale na tom vidíte, že nemusíme chodit daleko, týká se to i nás," říká Václav Čihák.
Důkaz o tom, že se tito tak zvaní ekonomičtí imigranti mohou uživit i ve vlastní zemi a nepotřebují z ní odcházet, vidí v tom, že jsou na cestu schopni sehnat nemalý finanční obnos.
„Je dokázáno, že uprchlíci musí mít na cestu do Evropy minimálně dva tisíce dolarů. Když je dokážou sehnat, tak to znamená, že jsou schopni si k těm penězům nějak pomoct a mohou ve své zemi i zůstat," míní petent.

Koho přijmout

Nabízí se proto otázka, zda je vůbec možné oddělit tak zvaně zrno od pleva vpustit do země pouze ty, kteří jsou ve své zemi prokazatelně utlačovaní. René Pavlát se domnívá, že taková možnost skutečně existuje. „Uprchlíky samozřejmě můžeme rozdělit. V České republice totiž existuje klasické azylové zřízení, které dokáže prověřit jejich minulost i názory," zdůrazňuje.

Aktivisté tvrdí, že nastalá situace se musí řešit efektivně, a to především na hranicích. Čeští policisté proto již například kontrolují přechody hranic s Rakouskem a Slovenskem.
„Viděl jsem dokument o tom, že pod hranici chudoby se dostane člověk, který vydělá méně než dva dolary za den. Pokud se jen v Africe pod touto hranicí narodí 80 milionů lidí každý rok a my přijmeme milion uprchlíků, tak to situaci stejně neřeší," míní Václav Čihák a navrhuje:
„Musíme těm lidem pomáhat v místech, kde žijí. Musíme jim najít pracovní místa, zlepšit jejich životní podmínky, zdravotní systém, musíme snížit porodnost, aby měli jen tři děti místo deseti a byli je schopni uživit," navrhuje.

Co na to starostové?
Jiří Fišer, Tábor
Tu petici bych nepodepsal, protože si myslím, že není na místě. Tyhle lokální aktivity berou do rukou věci složité a často o nich mají jen povrchní znalosti. To může vést k rasové nesnášenlivosti. Já bych podepsal, aby vláda byla aktivní a přijala nějaké řešení, ale nepodepisoval bych petici proti někomu, o kom prakticky nic nevím. Musíme zjistit, jaké uprchlíky máme přijmout, v jaké jsou situaci. Dokážu si představit, že se město postará o člověka, který je krátkodobě v ohrožení života, ale nelze to brát systémově. Kvóty nejsou dobré řešení.

Pavel Houdek, Bechyně
Petici bych podepsal. Podle mého názoru je třeba případné imigranty velmi důkladně prověřovat. Nerad bych, aby se masově přijímali do naší země lidé, o kterých nic nevíme. A určitě bychom měli rozhodovat my, kdo zde bude žít.

Ladislav Sýkora, Veselí nad Lužnicí
Musel bych dlouho přemýšlet, zda bych podepsal. Nemám nic proti nikomu, ale důležité je, aby imigranti respektovali naše zvyky a zákony. Musí pochopit, že jsou u nás jen hosté.

Vladimír Mašek, Jistebnice
Musel bych znát přesné znění petice. Velmi mě mrzí, že k nám chce někdo poslat imigranty, když nám peníze nestačí ani na vlastní lidi. Je to problém, který by se měl řešit jako první.

Pavel Eybert, Chýnov
Já s peticí nemám žádný problém, tu vám klidně podepíšu. Chce to jenom rozlišovat, odkud k nám imigranti přicházejí. Pokud z podobného kulturního prostředí, jakou je Česká republika, tak to vidím jako zdaleka menší problém, než když se jedná o imigranty z Afriky. Určité množství lidí z Afriky nás nemine, ale měli bychom mít svobodnou volbu, koho, kdy a odkud přijmeme, abychom je dokázali integrovat do společnosti. V žádném případě nechci, aby se doporučení EU stala závaznými kvótami. Vidím jediný problém a tím je Lisabonská smlouva. 

Jindřich Bláha, 
Soběslav
Já bych tu petici nepodepsal. Imigranti vždycky byli, jsou a budou. Je třeba, abychom je dokázali integrovat a samozřejmě, aby tady dokázali pracovat. Pokud tu budou vést poklidný rodinný život, tak se nemáme, čeho bát. Pokud se to nepodaří, tak by bylo lepší, aby je naše zem nepřijímala. Nárustu kriminality se nebojím.

Jaroslav Větrovský, Mladá 
Vožice
Petici určitě nepodepsal, protože je principielně nepodepisuju. Pokud chci s něčím vyjádřit nespokojenost, tak to dělám jiným způsobem. Každopádně si ale myslím, že o příjmu uprchlíků by měla svobodně rozhodovat vláda státu, určitě by to neměla být věc kvót. Také souhlasím s tím, že uprchlíkům by se mělo pomáhat v jejich zemi, což říká i prezident.

Jiří Šimánek, 
Planá n./Luž.
Já bych tu petici podepsal. Myslím si, že lidem by se mělo pomáhat především v zemi, ve které žijou. Pomoc ale samozřejmě není jen o tom, že někam přivezeme potraviny, měla by být rozsáhlejší a hlavně účinná. A my jako republika bychom měli mít možnost svobodně se k imigrantům vyjádřit. Pokud by k nám skutečně přišli, tak se ty problémy mohou přesunout k nám, protože sem nepůjdou jen ti, kteří skutečně potřebují pomoc. Na malé území Evropy přijdou miliony lidí. Už teď vidíme ty rozdíly v kulturní úrovni mezi Evropany a imigranty. Otázkou je, zda se dokážou v jiné zemi přizpůsobit, mít jiná práva, ale i povinnosti.

Autor: Kateřina Šímová