Univerzita má nového rektora. Ve vzduchu visí denní vysokoškolské studium

Můžete se našim čtenářům představit?
Je mi čtyřicet čtyři let, jsem ženatý a mám dvě děti. Narodil jsem se v Ostravě, kde jsem také prožil svá studentská léta, když jsem zde nejprve vystudoval střední ekonomickou školu a následně i Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Po ukončení svých studií jsem tamtéž nastoupil na civilní vojenskou službu a po jejím ukončení rozšířil řady akademických pracovníků VŠB-TUO. V roce 1997 jsem využil nabídky „přestoupit ke konkurenci" a upsal jsem se Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné, která je součástí Slezské univerzity v Opavě. Na fakultě jsem působil nejprve jako asistent katedry ekonomie a následně také jako zástupce vedoucího a vedoucí této katedry. Před svým nástupem do funkce rektora jsem tuto obchodně podnikatelskou fakultu dva roky vedl v pozici jejího děkana. A co se týče koníčků, tak poslední dobou je tím největší fotografování. Jsem také velkým fandou hokejového týmu Vítkovice Stell, s dětmi provozuji geocaching, rád čtu fantasy a sci-fi literaturu a miluju horskou turistiku. Ale je pravdou, že zejména v posledních týdnech na tyto koníčky nemám příliš mnoho času.

Proč jste vystřídal profesora Žáčka v čele univerzity?
Profesor Žáček stál v čele Slezské univerzity dvě funkční období za sebou, a tím vyčerpal maximální souvislou délku, v níž mohl působit v pozici rektora veřejné vysoké školy. Z tohoto důvodu již v dalších volbách kandidovat nemohl. Mé rozhodnutí kandidovat na pozici rektora Slezské univerzity bylo ve své podstatě reakcí na to, že v prvním kole voleb nezískal žádný z kandidátů, kteří se jich zúčastnili, potřebný počet hlasů a ani jeden z těchto kandidátů nejevil touhu kandidovat v následující volbě.

To vás přesvědčilo, abyste do toho šel?
Měl jsem zejména jasnou představu o tom, kam by měla Slezská univerzita v budoucnosti směřovat. Měla by z ní být profesně orientovaná veřejná vysoká škola s určitou nabídkou excelentních, teoreticky zaměřených studijních oborů, jakými jsou například astrofyzika, matematika, tvůrčí fotografie, středoevropská studia nebo teoreticky zaměřený studijní obor z oblasti ekonomie.

Jste nyní i rektorem táborských studentů. Už jste v Táboře působil nebo je pro vás novým městem?
Do Tábora dojíždím třetím rokem pravidelně vyučovat jako pedagog fakulty veřejných politik. Učím předměty zaměřené na problematiku ekonomiky veřejného sektoru a veřejných financí. Je však pravdou, že toto mé působení má spíše charakter intenzivních výukových kurzů, které jsou v daném semestru realizovány v průběhu jednoho až dvou dní, takže by se dalo říci, že jsem v Táboře ještě stále cizincem. Doufám, že to se v následujících čtyřech letech mého působení ve funkci rektora změní a já poznám Tábor a jeho obyvatele mnohem lépe.

Už jste si stanovil konkrétní cíle pro toto vaše období?
Jak jsem již naznačil výše, mým cílem je vybudovat ze Slezské univerzity vysokoškolské pracoviště, jež se bude primárně orientovat na profesně zaměřené studijní obory, které by reflektovaly situaci na regionálních trzích práce. Současně ale chci také podporovat rozvoj těch teoretických studijních oborů, v nichž patří naši akademičtí pracovníci ke špičce nejen z pohledu České republiky, ale také v celoevropském či celosvětovém měřítku. Mým cílem je také zvýšit angažovanost univerzity v regionech, v nichž působí, a tím i zvýšit povědomí o naší vysoké škole jak u laické, tak u odborné veřejnosti. Z tohoto důvodu chci v rámci univerzity věnovat větší pozornost rozvoji vnější vztahů. Chci také prosadit mnohem větší otevřenost naší vysoké školy vůči veřejnosti.

Mluvilo se o denním studiu v Táboře, je to reálné a případně za jakých podmínek?
Dle mého názoru je v tomto okamžiku možnost otevření denního studia v Táboře spíše naší vizí než reálně se rýsující skutečností. Důvodem je především personální obsazení naší pobočky, které musí být, v případě denního studia, postaveno primárně na kmenových a nikoliv dojíždějících vyučujících. Tím ale nechci říci, že bych možnost otevření denního studia vybraných studijních oborů považoval za zcela nemožnou. Spíše budeme na univerzitě hledat cesty k tomu, abychom tuto formu studia zájemcům o vysokoškolské vzdělání na Táborsku poskytli.

Myslím, že po odchodu JčU tu vysokoškolský život chybí…
To je celkem logické. Pokud si město zvykne na přítomnost vysokoškolských studentů, a to se všemi pozitivy i negativy, která s sebou tato přítomnost přináší, pak po jejich odchodu musí v dané lokalitě vzniknout určitý pocit prázdnoty. Mně nezbývá než jen doufat, že Slezská univerzita alespoň částečně toto prázdné místo vyplní a že v budoucnu bude hrát při výchově vysokoškolsky vzdělaných lidí v městě Tábor i jeho okolí významnější roli než je tomu dosud.

Máte už přehled, co se jeví jako největší problém z oblasti vysokoškolského vzdělávání tady na Táborsku?
Přiznám se, že na tuto otázku se mi odpovídá velmi obtížně, neboť v současné době nemám takový přehled o vysokoškolském vzdělávání na Táborsku, abych vám byl schopen dát fundovanou odpověď. Dohodněme se, že mi tuto otázku položíte na konci mého funkčního období. V této době bych měl mít již dostatek vlastních informací na to, abych vám dal relevantní odpověď.

Autor: David Peltán