VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ukradnout se dá všechno kromě vzpomínek

Planá nad Lužnicí - Děti z plánské základky mají jasnou představu, jak se bránit proti vykradení. Dobře si zabezpečit byt, ale hlavně nedůvěřovat každému.

20.3.2010
SDÍLEJ:

Ve školním klubu se dá užít spousta legrace.Foto: Petra Šitnerová

Od jaké hodnoty je krádež trestným činem?
Jan: Třeba když někdo ukradne žvýkačku, je to jen přestupek.
Karel: U té žvýkačky ale také záleží, z jakého pohledu se na to díváme. Třeba když jsou dva malí kluci a jeden tomu druhému ukradne žvýkačku, tak ten okradený to bere jako krádež, protože o něco přišel.
Kateřina: Přestupek je asi jen krádež maličkosti. Třeba žvýkačky nebo bonbónu. A trestný čin třeba když někdo vyloupí banku.
Nicola: Krádež velké věci, která stojí hodně, by se měla trestat. U menších věcí by ten trest neměl být takový. Je rozdíl, když někdo ukradne hrneček nebo třeba televizi.
Kristýna. Mělo být rozlišené podle ceny.
Jan: Já si myslím, že i když je to třeba sebemenší krádež, že by to měl zloděj tomu okradenému uhradit.

Co všechno se dá ukrást?
Jan: Skoro úplně všechno, až na vzpomínky.
Katřina: Hlavně věci.
Nicola: Asi úplně všechno, co se dá nějak odmontovat a odnést.
Deborah-Anna: Všechno co je ve světě, co je vidět, ale to co je ve člověku, to ne.
Karel: Řekněte mi, co nejde ukrást, kromě pocitů a tak? Všechno.

Musí to být tedy jen materiální?
Honza: Ne. Když je cédečko jen za pět korun, ale jsou na něm třeba důležité údaje třeba o našich vojácích v Afgánistánu. To když někdo ukradne, může to zneužít. Ty informace.
Nicola: Třeba údaje o zaměstnancích ve spisech. To by mohl někdo zneužít.
Kristýna: Když někdo ukradne policii informace, co kdo udělal.

Dá se ukrást nápad?
Jan: Ten se dá svým způsobem taky ukrást, když už je třeba na papíře. Když si ho ale člověk dá patentovat, tak už ho chrání autorská práva.
Lucie: Někdo může ukrást třeba projekt.
Kristýna: Ten nápad ani nemusí být na papíře. Člověk ho třeba může říct svému nejlepšímu kamarádovi a on pak řekne, že to napadlo jeho.
Kateřina: Když se třeba kamarádí nějací dva vynálezci, tak toho ten druhý může zneužít, že to udělá dřív.
Nicola: Nebo třeba redaktoři. My tady děláme školní časopis a paní učitelku napadlo téma, o čem bychom mohli psát. Zadala to jednomu klukovi a já to téma chtěla taky. Mohla bych mu ho vzít, ale neudělala jsem to, protože nejsem taková. Pak jsem ale zjistila, že to stejně nepoužil, tak jsem námět zpracovala.
Jan: Já si myslím, že by se to pak stejně poznalo, že by o tom ten druhý nevěděl tolik. A když by se ho pak ptali novináři, jak ho to napadlo, tak by se potil a bylo by poznat, že to není jeho nápad.

Jaké trestné činy se dají spáchat?
Katka: Vražda, zabití člověka.
Adéla: Krádež.
Deborah-Anna: Vydírání a týrání. Třeba když rodiče týrají své dítě.
Jan: Trestný čin je jakékoli větší porušení zákona. Jsou jich statisíce.
Nicola: Trestný čin je i šikana. Když se opakuje, tak by to měl být taky trestný čin.
Jan: Různá korupce. Všechny možné finanční podvody.

Existuje případ, kdy by se dal trestný čin odpustit?
Jan: Ne, všichni by měli za své činy nést odpovědnost.
Deborah-Anna: Já si to myslím taky, ale když prezident uváží, tak to muže odpustit.
Kateřina: Třeba když jedeme větší rychlostí autem, to by se dalo odpustit.
Nicola: Malá krádež by se dala odpustit. Člověk by to měl zaplatit, ale ne žádný velký trest. Je to žvýkačka. Stalo se, stalo se. Ale velká krádež nebo vražda to už určitě ne.
Jan: Já si myslím, že ani ty menší věci by se neměly odpouštět, protože pak by si na to lidi zvykli a pořád by ta kriminalita stoupala, až by se nakonec z té žvýkačky stala vykradená banka.
Kristýna: Kdyby někdo tu žvýkačku ukradl, tak by jí měl zaplatit, ale ne za to jít do vězení.

A co když někdo ukradne něco k jídlu, protože má hlad?
Nicola: Někomu bych to odpustila,ale ne všem. Moje teta v Praze viděla bezdomovce, který byl milý, nekouřil, nepil. Neměl na jídlo, tak ho sháněl v popelnicích. Protože ale vypadal jako slušný člověk, tak ho bylo tetě líto. Ale někteří kouří a pořád někde shánějí pivo a tak. Když jsme byli na výletě v Budějovicích, tak jsme viděli bezdomovce, který chtěl po lidech peníze. A jedna paní kolem něj prošla a říkala, že by mu je dala, ale musel by si za ně koupit něco k jídlu a ne chlast.
Deborah-Anna: Ta paní mu fakt vynadala. Řekla mu, že když nemá peníze, ať si sežene práci.
Karel: Když to jídlo ukradne třeba bezdomovec, který má hlad a nemůže si ho koupit, tak to by se podle mě odpustit mělo, ale když ho třeba ukradne normální člověk jenom proto, že nechce utrácet, tak by za to měl následovat trest.
Deborah-Anna: Já si ale zase myslím, že je rozdíl, jestli ten bezdomovec nemá byt kvůli tomu, že ho z něj vyhodili nebo protože se k bytu nechoval hezky a byl zadlužený a už potom neměl na nájem a dostal se na ulici svojí vinou.
Jan: Většina bezdomovců, ale když pak už do toho vězení přijdou, tak jim samozřejmě ta ostuda příjemná není, ale na druhou stranu jsou rádi, protože ve vězení musí mít teplo, musí jim dávat jídlo, aby to nebylo týrání. Taky myslím, že když má ten bezdomovec třeba dítě a ukradne to pro něj, tak by se to dalo odpustit.
Karel: Já jsem někde slyšel, že se kriminalita mezi bezdomovci zvýšila. Že třeba rozbíjeli výlohy v obchodech, aby se na zimu dostali do vězení. Aby nezmrzli.
Deborah-Anna: V některých městech jsou ústavy pro bezdomovce, jenomže tam se nesmí pít, aby po těch, kdo je tam ošetřuje nevyjeli. Ve zprávách jednou bylo, že nejsou ochotní vzdát se toho chlastu, takže radši umrznou venku.

Myslíte si, že je správný trest smrti?
Jan: Měl by se povolovat pouze u hodně těžkých případů. Třeba když někdo zavraždí pět lidí. V tomhle případě je asi trest smrti docela správný.
Deborah-Anna: Já si taky myslím, že když je to hodně vážné a když někdo třeba už byl ve vězení a nedá si říct a pořád páchá zločiny, že by za to měl být trest smrti.
Nicola: Podle mě je trest smrti k ničemu. Rodině těch zavražděných smrt toho vraha jejich blízké nevrátí. Možná akorát budou mít dobrý pocit, že už nic nebude páchat.
Karel: Podle mě by se měl povolit, když se na sto procent prokáže, že to ten člověk udělal. Aby se neodsoudil k smrti někdo nevinný, kdo byl obviněný, protože ho tam jenom viděli.
Lucie: Myslím, že by se měl povolit jenom ve výjimečných případech.
Kristýna: Kdyby zabil třeba celou rodinu, tak už vy ten trest smrti měl být, ale nejlepší by bylo, kdyby nezabil nikoho.
Jan: Já souhlasím s Nicolou, že to toho člověka sice už nevrátí, ale když by byl stejně odsouzený na doživotí, tak by klidně zavraždil ještě někoho, protože by už neměl co ztratit.
Kateřina: Podle mě by se to nemělo povolit, protože by mělo víc fungovat vězení. Když někdo zabije hodně lidí, tak by v něm měl být na doživotí, ale smrt ne.

Co když odsoudí nevinného?
Deborah-Anna: Na to jsou právníci, aby mu dosvědčili, že tam nebyl. Ale taky se stává, že někdo z rodiny vraha soudce podplatí a on odsoudí nevinného.
Jan: Já si myslím, že by za to soudce neměl dostat trest smrti, ale všichni, co by na tom měli jakýkoli podíl, byť sebemenší, by měli být potrestaní třeba doživotím.

Ale co když toho nevinného odsoudí neúmyslně? Co když to nevědí?
Deborah-Anna: Ale potom může někdo přijít, a i když už ten člověk je třeba pět let ve vězení, tak se to může řešit a pustí ho a omluví se mu. A najdou toho, kdo to fakt udělal a dají mu ještě větší trest.
Karel: To je právě to, jak jsem říkal. Já bych trest smrti povolil, až kdyby bylo jisté na sto procent, že to byl on. Kdyby všechny důkazy byly proti němu. Jinak bych ho nedovolil popravit.
Nicola: Mamka mého kamaráda je něco jako soudkyně a tresty taky uděluje a prý je to hodně těžké.
Deborah-Anna: Někdy když si soudci nejsou jistí, tak buď zavřou oba dva nebo ani jednoho.
Jan: Já si myslím, že když by si tím nebyli úplně stoprocentně jistí a nebyly by důkazy a ten člověk by tam seděl předběžně třeba rok neprávem, tak by mu měl stát tu dobu nahradit.

A dá se to vůbec nahradit?
Jan: Já si myslím, že veřejnou omluvou a taky peněžní náhradou.
Kristýna: Ten čas senahradit nedá.
Deborah-Anna: Protože kdyby třeba měl babičkou a ta by mezi tím umřela a nestihli si všechno říct. Třeba mezi sebou neměli moc dobré vztahy, on byl rok ve vězení, a jestli neměl doživotí, tak si říkal: „Až mě pustěj, tak si s tou babičkou ty vztahy urovnám,“ a když umřela, tak to měli špatný.
Jan: Ale dneska už se to řeší tak, že když ten člověk požádá, když má třeba těžce nemocnou babičku a zbývá jí týden života, že se mu návštěva může povolit, samozřejmě s ochrankou.

Jak se dá bránit proti okradení?
Deborah-Anna: Nenechávat ve škole na lavici třeba MP4 nebo mobil a nechlubit se s tím před těmi, co na to nemají peníze. Oni by pak měli touhu to ukradnout. Ale kdyby to byla žvýkačka, tak bych to moc neřešila.
Katka: Nenosit drahé věci do školy. Já mám třeba hodně drahý mobil, tak ho radši nenosím do školy.
Nicola: Nevychloubat se s drahými věcmi.
Jan: U nás někteří kluci nosí do školy třeba osm set i když zrovna nic neplatíme. To je zbytečné. Nebo když si něčeho vážím, tak to nikomu nepůjčit z ruky.
Deborah-Anna: Nebo někdo si třeba přinese mobil a řekne, že se mu ztratil a svede to na někoho, kdo mu třeba před tím nechtěl půjčit lepidlo. Naschvál.

Jak se dá proti vykradení zabezpečit dům?
Kristýna: Třeba alarmem.
Karel: dneska se dá dům zabezpečit už všemožnýmivěcičkami. Jsou i takový roboti, které můžete řídit přes počítač, jsou i kamery.
Lucie: Kamerami, zabezpečovacím zámkem nebo nerozbitným sklem v oknech.
Deborah: V dnešní době jsou ale zloději už tak šikovní, že to můžou být naši příbuzní nebo kamarádi. Když k nám jsou na návštěvu, tak si to všechno prohlédnou. My se jim pochlubíme a oni tajně odemknou drátky, tajně se proplíží těma kamerama, pak to vypnou, ukradnou a nenechají po sobě stopy, protože mají rukavice, a nepřijde se na to. V dnešní době už dům nejde zabezpečit.
Jan: Tady platí přísloví: Důvěřuj, ale prověřuj. Někteří lidé si pustí do domu někoho, koho vůbec neznají. On řekne, že jim musí něco zkontrolovat, nemá žádnou licenci nic. Tak si za to ti lidé částečně můžou sami, že jsou takhle důvěřiví. Ale já si myslím, že úplně nejlepší způsob, jak si hlídat dům, je mít psa. Je to kamarád a i dům ohlídá.
Deborah-Anna: Ale když je to někdo, kdo k nám chodí často, tak si na něj ten pes zvykne.
Kristýna: Já mám malou fenku, Jorkšírka, a když jdu na procházku, tak ke každému hned běží, ale nic mu neudělá. Dům by neuchránila.
Lucie: Ale zloději by mohli psovi hodit klobásu s jedem.
Karel: Ale někdy může pes, když mu člověk nestačí tempem, napáchat víc škod, než ti zloději. To by pak ten člověk byl radši, kdyby ho vykradli.
Jan: Já nemůžu souhlasit s Kájou. Já bych byl radši, kdyby mi pes podupal tulipány, než kdybych přišel třeba o televizi.
Karel: Já nemyslel tulipány. Ale že nám zničí třeba obraz, hodiny, shodí televizi.
Jan: Tak to je snad jasné, že si do bytu nepořídím vlčáka.
Karel: Škody dokáže napáchat i třeba štěně kokršpaněla.

A co dělat, když vás okradou?
Jan: Hned to nahlásit na policii. Aby se nepodupaly stopy v zemi. Taky třeba finanční podvod se nemůže žalovat po deseti letech, když už k tomu nejsou spisy.
Deborah-Anna: někdo, ten nepořádek po zlodějích hned začne uklízet, a teprve pak jim to dojde, ale už jsou na těch věcech jejich otisky. Neměli by s ničím hýbat.
Jan: Hlavně si dávat pozor, koho si do bytu pustíte. Když je to třeba podezřele výhodné, nějaké nabídky hrnců a tak.
Kateřina: Když jsme doma samy děti, tak nejdřív zavolat třeba policii a pak teprve rodiče.
Jan: Mě mamka učí, že když někdo zvoní, že se mám zeptat, kdo je. Pak už ten hlas poznám.
Deborah-Anna: Zeptat se kdo to je a co chce a pak zavolat rodičům, jestli je to pravda. Jinak zavolat policii.
Karel: Než by ale policie přijela, tak by byl zloděj dávno pryč.
Deborah-Anna: Ale třeba bychom ho mohli policii popsat nebo nakreslit, když jsme výtvarně zruční.
Karel: Ale za co by ho měli zatknout, že u vás zvonil? To by neuznali.
Deborah-Anna: Ale jestli už podvedl víc babiček, tak by byl mezi policajtama známý. A to, že se odvolával na rodiče a ti nic nevěděli, to by bylo policii podezřelé.

Co byste dělali, kdybyste byli svědky trestného činu?
Adéla: Hned bych volala policii.
Deborah-Anna: Hlavně nezačít ječet. On by hned utekl a ani bychom ho nepoznali. Zachovat klid a zavolat policii.
Kateřina: A pak se okradeného zeptat, jestli mu nic není.
Nicola: Hlavně si zapamatovat tvář.
Jan: Zavolat policii, vyfotit si ho a hlavně na sebe neupozorňovat, protože je jasný, že třeba ten zloděj, je v psychickém stresu, ví že něco dělá, a bojí se. Tak by nám mohl něco udělat.
Karel: Souhlasím s tím vyfocením. Jinak by to bylo tvrzení proti tvrzení.
Deborah-Anna: Ale když jsme hodně daleko, tak ho těžko vyfotíme. Jedině zblízka, ale to by utekl.
Kristýna: Kdyby třeba někoho vraždila a měl by pistoli, tak zavolat policii a radši se schovat, aby nás taky nepostřelil.
Jan: Vyfotit zdálky má cenu. Policie by to třeba poznala podle oblečení.
Karel: Pořád je to lepší, než nic.
Deborah-Anna: A když okolo tebe někdo půjde a drkne ti do ruky? Co budeš dělat potom?
Karel: Proč by utíkal, když by byl daleko. Pokusil bych se ho vyfotit znova.
Deborah-Anna: No když už by někoho okradl, tak by utekl, aby ho tam nikdo neviděl.

Autor: Petra Šitnerová

20.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Učitel střední školy 26 020 Kč

Učitelé na středních školách a konzervatořích pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami učitel/ka odborných předmětů SŠ - obor Truhlářské práce. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 26020 kč, mzda max. 33930 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Učitel odborných předmětů SŠ - pro učební obor Truhlářské práce. Odborná a pedagogická způsobilost dle § 9 odst. 2) a odst. 7) zákona č. 563/2004 Sb. VŠ příslušného zaměření + doplňkové pedag. studium., 21 hod. přímé pedag.činnosti, příspěvek na stravování, příspěvek na penzijní připojištění, kontakt e-mailem. Pracoviště: Střední škola řemeslná a základní škola soběslav, wilsonova 405, Wilsonova, č.p. 405, 392 01 Soběslav. Informace: Dana Ježková, +420 389 822 802.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 12 200 Kč

Obsluha strojů na balení, plnění a etiketování Provozní dělník. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 30. Poznámka: Zaměstnanecké výhody: výkonnostní odměny., Kontakt: telefonicky 739 534 824 (9:00-15:00 hod). Pracoviště: Gz media, a.s., pobočka soběslav, Wilsonova, č.p. 222, 392 01 Soběslav. Informace: Šárka Radostová, +420 739 534 824.

Obchod - Obchod Obsluha čerpacích stanic a mycích linek 18 000 Kč

Obsluha čerpacích stanic a mycích linek dopravních prostředků obsluha čerpací stanice. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: obsluha čerpací stanice, pokladní, doplňování zboží, objednávka zboží, práce v so i ne, kontakt: tel.: 9:00 - 18:00 nebo e-mailem. Pracoviště: Fato plus s.r.o. - čerpací stanice v bechyni, Za Trubným, č.p. 725, 391 65 Bechyně. Informace: Jan Tomeček, +420 606 608 051.

Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 14 000 Kč

Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) Zedník na stavebních projektech. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 14000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ZEDNÍK na stavebních projektech, Přijmeme nového kolegu na pozici ZEDNÍK: vnitřní i venkovní práce (hrubé stavby, omítky, beton, dokončovací práce...). , Požadujeme: ochotu cestovat po celé ČR, samostatnost, spolehlivost a pečlivost , Nabízíme: stabilitu, solidnost, dobrou partu, širokou škálu zaměstnaneckých benefitů - 5 týdnů dovolené, příspěvky na lázeňské pobyty, zaměstnanecké akce, životní pojištění, penzijní připojištění a další. , vstřícný přístup a dobré pracovní podmínky. , , Kontakt: telefonicky - 8:00 -16:00, emailem, osobně - Chýnovská 714, 391 11 Planá nad Lužnicí.. Pracoviště: Hochtief cz a.s. divize čechy, Chýnovská, č.p. 714, 391 11 Planá nad Lužnicí. Informace: Adriana De Martini, +420 608 329 081.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Programový vedoucí Českého rozhlasu České Budějovice Petr Meškán.

EXKLUZIVNĚ: Budova rozhlasu patří do kulturní mapy Jihočeského kraje

Ilustrační foto.

Ve Veselí nad Lužnicí sprejeři řádí, tentokrát to odnesl most nad Nežárkou

OBRAZEM: Dračí lodě na Knížecím rybníku nově krotily i školní posádky

Tábor – Hladinu Knížecího rybníka u Zárybničné Lhoty po roce znovu rozvířily závody dračích lodí. Novinkou se stalo klání určené týmům ze základních a středních škol na Táborsku.

Táborští ploutvaři přivezli mistrovské cenné kovy ze šampionátu

Tábor - Další medaile z mistrovství České republiky, tentokrát z dálkového plavání s ploutvemi na volné vodě, vybojovali zástupci Subaquaclubu Delfín ve vodní nádrži Velké Dářko nedaleko Žďáru nad Sázavou.

OBRAZEM: Melounová párty zajistila žákyním republikové stříbro ve Zdravé 5

Planá nad Lužnicí – Do sbírky úspěchů klubu při plánské základní škole přibyla další cenná trofej. V soutěži, která provází projekt Zdravá 5 zaměřený na zdravý životní styl a především stravování, letos hájila barvy Plané nad Lužnicí čtyři kuchařská družstva.

Krásná žena z Orientu, Ruska či Uruguaye? Vyberte nejhezčí fanynku skupiny A

Fotbalové mistrovství světa v Rusku neprovázejí jen nádherné útočné akce a góly, ale i krásné ženy na tribunách či náměstích. Do konce června vám budeme nabízet nejsympatičtější fanynky týmů z každé skupiny. Můžete hlasovat pro vaší favoritku, vítězky pak postoupí do finále, v němž se „utkají“ o pomyslný titul Miss šampionátu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT