Trénovali, jak rozlousknout ten nejtvrdší oříšek: záchranu lidí z lanovky v nepřístupném terénu v kopcích, mezi stromy a na sněhu. Létalo se s armádním vrtulníkem PZL W-3 Sokół.

„V lesním průseku, kterým většina lanovek vede, není prostor na chybu, jde o centimetry,“ vysvětil pilot záchranářského vrtulníku mjr. Petr Šafařík ze kbelské 24. základny dopravního letectva armády, který cvičení řídil. „V kopcovitém terénu se navíc pilot musí umět vypořádat i s velkými turbulencemi, nad lanovkou musí viset naprosto přesně ve směru lan. Musíme si dát pozor i na to, abychom vyrovnávací vrtulku nestrčili např. do stromu. Z hlediska techniky pilotáže je tohle vůbec to nejtěžší a ve výcviku pilotů je to jeden z vrcholů."

243. vrtulníková letka Vzdušných sil Armády České republiky z 24. základny v Praze-Kbelích se na záchranné práce specializuje. „Létáme záchranku v Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji a tohle je jedna malá část ze spektra záchranných činností, které nacvičujeme. Jakákoli změna prostředí je pro nás přínosem, aby to nebylo stále stejné,“ dodal na lipenském fotbalovém hřišti, kde vrtulník pod dohledem mnoha kolemjdoucích celé odpoledne přistával, pilot Petr Šafařík.

Záchranáři cvičili na lanovce také v noci, kdy je létání a vinou tmy ještě o něco složitější, a v okolí Čertova kopyta nedaleko lipenské hráze nacvičovali záchranu ze skal a členitého terénu.

Kdy zachraňují?
Vrtulník a letečtí záchranáři jsou povoláváni k případům, kdy se lidé v nouzi nedají vyvést, vynést nebo jim nejde pomoci pozemní technikou, anebo tam, kde je letecká záchrana rychlejší a účinnější.

„Je to hlavně v nepřípustných terénech, já jsem například sundával na Šumavě paraglidistu ze stromu,“ doplnil během cvičení Karel Hůla, hasič a záchranář, který je zároveň leteckým examinátorem HZS Plzeňského kraje. „Zůstal viset na stromě, naštěstí byl zraněný jen lehce. Sloužil jsem také během celých povodní v roce 2002, tehdy jsme létali od Šumavy až po Ústí nad Labem a byli jsme v akci dvanáct dnů v kuse.“

Hasiči Jihočeského a Plzeňského kraje jsou podle Karla Hůly jediní, kteří s vrtulníkem Armády ČR při záchranných pracích spolupracují. Leteckými záchranáři se mohou stát hasiči s lezeckou kvalifikací. "V Plzeňském kraji jsou lezci na pěti stanicích, z nichž dvě stanice jsou předurčené pro záchranné práce s vrtulníkem, a sice Plzeň-Košutka a Přeštice. V Jihočeském kraji jsou také dvě, v Českých Budějovicích a v Táboře."

Pokud se chce hasič stát leteckým záchranářem, musí být minimálně dva roky hasičem-lezcem, celý výcvik trvá téměř pět let.