Šestačtyřicáté povídání o zaniklých školách Táborska zavede tuto středu do Dobronic u Chýnova. V prvním díle uvedeme střípky z historie, příští týden vzpomínky bývalých žáků.
kdy navštěvovali dobroničtí žáci místní školu, si můžeme i v současnosti přečíst nad vchodovými dveřmi budovy. Patrný je zde letopočet 1884.
Původně se ale vyučovalo v sednici domu č. p. 21, po chalupě se tu říkalo u Čeňků. Pokud bychom v obci pátrali, chalupa zde stojí dodnes. Druhá tehdejší škola se nacházela v domě č. p. 25 a děti do ní docházely až do roku 1884.
První učitel se jmenoval Sklenář a byl vojenským vysloužilcem. Žáky vyučoval od roku 1853. Deset let je vzdělával v sednici u Čeňků a to pouze za živobytí. Docházka dětí byla ale libovolná.
„Jako vedlejší zaměstnání měl hokynářství. Jednou v týdnu jel s trakařem do Prahy. Odpoledne ve dvě hodiny vyjel z Dobronic a ráno už stál u Prašné brány a čekal na její otevření," četl z kroniky Bohuslav Kučera, který do první třídy usedl v roce 1969.
Kantor Sklenář prodával v Praze zboží a domů pak přivážel různé léky. Do Dobronic mimo jiné vozil náušnice, řetízky a různé tretky.
V roce 1863 byla výnosem zřízena jednotřídní obecná škola. Prvním správcem se stal Josef Janoušek. „Působil zde 23 let, od roku 1883 až do roku 1886," popisuje Bohuslav Kučera začátek vzdělávání v obecním domě č. p. 25.
Kromě třídy se budova skládala ještě z bytu, který měl dvě světnice, kuchyni, komoru, sklep a patřil k němu také chlév i dřevník. Správce si za rok vydělal 210 zlatých.
Školu kopali ručně
„Na podzim roku 1883 začala stavba nové školy na návsi ručním vykopáním základů a sklepů. Budově musela ustoupit bývalá školní zahrada," vysvětlil Bohuslav Kučera s tím, že dělníci byli s prací hotovi rychle, už na jaře následujícího roku. V červnu pak mohla být škola vysvěcena.
O dva roky později, tedy v roce 1886, ve velkém pokoji umírá Josef Janoušek. Dokud bydlel ve staré škole, pěstoval na zahradě bource morušového. Kromě toho byl také náruživým hráčem v loterii. „Každý týden šel pěšky do Tábora, aby vsadil čísla. Pravidelně ráno se vyptával sousedů, co se jim zdálo a sázel i dle snáře," četl vzpomínku bývalý žák.
Prvního září 1886 nastoupil na jeho místo František Ilek a strávil zde šestatřicet let. Končil tedy v roce 1922. Po něm ho nahradil Otakar Málek a o šest let později ho vystřídal Jan Puchta.
Aby okolí školy bylo na oko přívětivější, zřizuje se zde roku 1889 zelinářská zahrada. Od roku 1924 je možné na bývalé panské zahradě využívat letní cvičiště. O čtyři roky později na východní straně školy přibyla květinářská zahrada a před budovou vznikl čtyřicet osm metrů dlouhý chodník.
Dobronická škola svému účelu neslouží od roku 1973. Nyní bychom zde našli knihovnu a hasičské zázemí.
Zápisky ze školní kroniky
• rok 1889 – Toho roku bylo v celém Rakousku Uhersku slaveno čtyřicetileté panování jeho nejmilostivějšího Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. I naše obec slavila toto jubileum. V předvečer slavnosti (17. prosince 1888) uspořádán byl průvod vesnicí, kteráž byla slavnostně osvětlena, zvláště škola se vyjímala byvši množstvím světel krásně osvětlena a transparenty v oknech vyzdobena. Největší děti nesly lampiony. Průvod provázen hudbou nastoupil cestu od školy po silnici vzhůru, kdež pak před domem starosty vypálen byl ohňostroj a zahrána národní hymna.
• rok 1891 – Na počátku školního roku byla chodba školy přepažena prkennou stěnou. Stalo se tak proto, aby zápach ze záchodů nešířil se po chodbách.
• rok 1892 – V měsíci květnu onemocněla veškerá školní dítka. V obci vypukly spalničky, takže nebylo vyučováno po dobu tří neděl.
• rok 1896 – Prosinci tohoto roku onemocněly školní děti zánětem příušnic. Asi čtyřicet dítek bylo nemocno, proto byla škola uzavřena a vynecháno bylo sedm dnů. V červnu následujícího roku stonaly dvě dítky správce školy na spálu, a proto byla škola také uzavřena.
• rok 1917 – V říjnu se konaly sbírky prádla. Sebráno 20 kg starého šatstva a prádla a také peněžní sbírka ve prospěch válečných sirotků a všeobecné péče o mládež.
zdroj: školní kronika Dobronice u Chýnova