Šestačtyřicáté povídání o zaniklých školách Táborska zavede tuto středu do Dobronic u Chýnova. V prvním díle uvedeme střípky z historie, příští týden vzpomínky bývalých žáků.

kdy navštěvovali dobroničtí žáci místní školu, si můžeme i v současnosti přečíst nad vchodovými dveřmi budovy. Patrný je zde letopočet 1884.

Původně se ale vyučovalo v sednici domu č. p. 21, po chalupě se tu říkalo u Čeňků. Pokud bychom v obci pátrali, chalupa zde stojí dodnes. Druhá tehdejší škola se nacházela v domě č. p. 25 a děti do ní docházely až do roku 1884.

První učitel se jmenoval Sklenář a byl vojenským vysloužilcem. Žáky vyučoval od roku 1853. Deset let je vzdělával v sednici u Čeňků a to pouze za živobytí. Docházka dětí byla ale libovolná.

close Bohuslav Kučera zoom_in „Jako vedlejší zaměstnání měl hokynářství. Jednou v týdnu jel s trakařem do Prahy. Odpoledne ve dvě hodiny vyjel z Dobronic a ráno už stál u Prašné brány a čekal na její otevření," četl z kroniky Bohuslav Kučera, který do první třídy usedl v roce 1969.

Kantor Sklenář prodával v Praze zboží a domů pak přivážel různé léky. Do Dobronic mimo jiné vozil náušnice, řetízky a různé tretky.

V roce 1863 byla výnosem zřízena jednotřídní obecná škola. Prvním správcem se stal Josef Janoušek. „Působil zde 23 let, od roku 1883 až do roku 1886," popisuje Bohuslav Kučera začátek vzdělávání v obecním domě č. p. 25.

Kromě třídy se budova skládala ještě z bytu, který měl dvě světnice, kuchyni, komoru, sklep a patřil k němu také chlév i dřevník. Správce si za rok vydělal 210 zlatých.

Školu kopali ručně

„Na podzim roku 1883 začala stavba nové školy na návsi ručním vykopáním základů a sklepů. Budově musela ustoupit bývalá školní zahrada," vysvětlil Bohuslav Kučera s tím, že dělníci byli s prací hotovi rychle, už na jaře následujícího roku. V červnu pak mohla být škola vysvěcena.

O dva roky později, tedy v roce 1886, ve velkém pokoji umírá Josef Janoušek. Dokud bydlel ve staré škole, pěstoval na zahradě bource morušového. Kromě toho byl také náruživým hráčem v loterii. „Každý týden šel pěšky do Tábora, aby vsadil čísla. Pravidelně ráno se vyptával sousedů, co se jim zdálo a sázel i dle snáře," četl vzpomínku bývalý žák.

Prvního září 1886 nastoupil na jeho místo František Ilek a strávil zde šestatřicet let. Končil tedy v roce 1922. Po něm ho nahradil Otakar Málek a o šest let později ho vystřídal Jan Puchta.

close BÝVALÁ ŠKOLA. V budově dnes najdeme například knihovnu. zoom_in Aby okolí školy bylo na oko přívětivější, zřizuje se zde roku 1889 zelinářská zahrada. Od roku 1924 je možné na bývalé panské zahradě využívat letní cvičiště. O čtyři roky později na východní straně školy přibyla květinářská zahrada a před budovou vznikl čtyřicet osm metrů dlouhý chodník.

Dobronická škola svému účelu neslouží od roku 1973. Nyní bychom zde našli knihovnu a hasičské zázemí.

Zápisky ze školní kroniky

rok 1889 – Toho roku bylo v celém Rakousku Uhersku slaveno čtyřicetileté panování jeho nejmilostivějšího Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. I naše obec slavila toto jubileum. V předvečer slavnosti (17. prosince 1888) uspořádán byl průvod vesnicí, kteráž byla slavnostně osvětlena, zvláště škola se vyjímala byvši množstvím světel krásně osvětlena a transparenty v oknech vyzdobena. Největší děti nesly lampiony. Průvod provázen hudbou nastoupil cestu od školy po silnici vzhůru, kdež pak před domem starosty vypálen byl ohňostroj a zahrána národní hymna.

rok 1891 – Na počátku školního roku byla chodba školy přepažena prkennou stěnou. Stalo se tak proto, aby zápach ze záchodů nešířil se po chodbách.

rok 1892 – V měsíci květnu onemocněla veškerá školní dítka. V obci vypukly spalničky, takže nebylo vyučováno po dobu tří neděl.

rok 1896 – Prosinci tohoto roku onemocněly školní děti zánětem příušnic. Asi čtyřicet dítek bylo nemocno, proto byla škola uzavřena a vynecháno bylo sedm dnů. V červnu následujícího roku stonaly dvě dítky správce školy na spálu, a proto byla škola také uzavřena.

rok 1917 – V říjnu se konaly sbírky prádla. Sebráno 20 kg starého šatstva a prádla a také peněžní sbírka ve prospěch válečných sirotků a všeobecné péče o mládež.

zdroj: školní kronika Dobronice u Chýnova