Jsme připraveni na válku, rozléhalo se Vávrovkou. V angličtině. K lítému boji se tu chystalo třicet účastníků kurzu s příznačným názvem: Útěk do divočiny.

„Jde vlastně o to, jak se cítí člověk v civilizaci, kde největší katastrofou je povodeň. Sedíme na zadku ve středu Evropy a nic moc se nám neděje. Ale média nás svojí rychlou komunikací propojí s neštěstím, s katastrofami, s ohromností přírody, která si bere stovky tisíc životů lidí najednou a jenom si říkáme, kdy to přijde k nám,“ naznačil hlavní myšlenku mezinárodního vzdělávacího kurzu vedoucí projektu Štefan Schwarc z pořádajícího občanského sdružení Prevent. „Každý má svoji představu o pádu civilizace, o konci světa a pořád nás to děsí. Nějak se s tím vyrovnáváme a tady dostanou mladí lidé prostor, jak tyhle názory sdílet a jak se s tím vyrovnat. Na deset dní si taky mohou vyzkoušet, zda by dokázali v divočině přežít.“

Na Vávrovce se sešli studenti z Maďarska, Lotyšska, Litvy, Francie, Itálie a Čech. V lůně přírody mají možnost vyzkoušet si, zda dokáží existovat bez výdobytků civilizace. „Zkrátka vím, že konzumuji, spotřebovávám, všechno mi přinesou až pod nos a vím, že si to mohu zaplatit a teď si to zkusím týden nedat,“ shrnul podstatu pobytu Štefan Schwarc.

Mladí lidé z šesti zemí Evropy tu svítí svíčkami, elektřinu vyrábí jen na agregát, když si chtějí přitopit, musí si sehnat a nařezat dřevo. Musí být ve všem soběstační. Ale také si hrají. „Kurz je psychologicky a environmentálně laděný. Naše občanské sdružení se dlouhodobě zabývá zážitkovou pedagogikou, tak jsme její principy uplatnili i tady. Cílem je rozvoj psychosociálních dovedností, s tím souvisí i schopnost uplatnit se na trhu práce a zároveň tu účastníci poznají jiné kulturní zvyklosti. Program by měl ale vlastně působit preventivně ve všech směrech, včetně v boji proti drogám, protože my ty mladé lidi rozvíjíme,“ říká vedoucí projektu.

Teambuildingové aktivity tak střídají psychologické hry, diskuze na téma konce světa či využívání místních zdrojů, indiánská potní lázeň nebo třeba pečení chleba včetně postavení vlastní pece. Kurz by měl každý z jeho účastníků zakončit čtyřiadvacetihodinovým pobytem v přírodě, sám.
„Jde o to uvědomit si, jak moc jsme na civilizaci závislí, ale také zjistit, že to možná jde i bez ní. Že jsem si schopný upéct sám chleba, rozkřesat oheň a hravě vydržet bez mobilu a internetu,“ líčí Schwarc.

Dá snad desetidenní útěk do divočiny účastníkům větší jistotu? Budou pro případ živelné pohromy klidnější? Posílí jejich sebedůvěru vědomí, že si dokáží poradit i bez elektřiny, nafty či výpočetní techniky? Důvody účasti na kurzu jsou u každého z nich různé. Janu Kotkovou z Českých Budějovic sem přivedla především touha poznávat nové lidi. „Věděla jsem, že se letos nedostanu nikam na dovolenou. A na cestování mám nejraději poznávání jiných lidí, tak jsem nabídku Štefana Schwarce přijala. Určitě tu získám nové přátele a nové zkušenosti, ale jistotu, že bych bez civilizace přežila, s tou moc nepočítám. Beru to jako myšlenkový experiment, chvílemi i jako návrat do dětství, ne však jako kurz pro přežití,“ míní třiadvacetiletá studentka.
Bojů tu musí účastníci svádět hned několik. Život jim na Vávrovce znepříjemňují všudypřítomné vosy a sršně. Každý z nich už alespoň jednou žlutočernému hmyzu podlehl. Větší radost však určitě přinesla pondělní lodní bitva, kdy po sobě účastníci házeli sáčky se studenou vodou.

Hrát si a přežívat budou čeští a zahraniční studenti až do neděle. Sdružení Prevent získalo na kurz 14 tisíc euro z programu Evropské unie Mládež v akci zaměřeného na neformální vzdělávání mladých lidí.

Občanské sdružení PREVENT působí v Jihočeském kraji od roku 1999 na poli protidrogové prevence a vzdělávání. Zastřešuje několik zařízení a projektů, v rámci celého regionu. Jeho posláním je předcházet vzniku a rozvoji negativních důsledků zneužívání návykových látek a pomáhat lidem v tíživých životních situacích.