Táborský právník a zastupitel František Korbel u Ústavního soudu prolomil jednu bariéru. Po jejím pádu se veřejnost již dostane i k nepravomocným rozsudkům.

Korbel, který nyní působí jako náměstek ministra životního prostředí, v Brně uspěl se svou stížností proti utajování nepravomocných rozsudků českých soudů.

„Ještě jako táborský advokát jsem se v roce 2006 domáhal několika rozsudků o hospodaření s majetkem státu. Konkrétně jsem nebyl spokojen s neprůhlednou a nejednotnou rozhodovací praxí českých soudů o převodech majetku zaniklého Fondu dětí a mládeže. Mojí žádosti vyhověno nebylo, neboť soudní řízení v té době ještě nebyla skončena. A v tom byl kámen úrazu,“ uvedl k začátku své cesty po českých soudech.

Podle zákona o svobodném přístupu k informacím šlo totiž poskytovat anonymizované kopie rozsudků pouze po pravomocném skončení soudního řízení, nikoli tedy již v jeho průběhu.

„Ovšem pravomocné skončení řízení může trvat od vydání rozsudku soudu prvního stupně přes všechna odvolání i několik let. Po celou tuto dobu neexistoval způsob, jak by se mohla veřejnost k písemnému vyhotovení rozsudku dostat, a to přesto, že rozsudky se již od dob starého Říma vyhlašují vždy veřejně. To potvrzuje i Ústava České republiky,“ dodává Korbel.

I v nepravomocných rozsudcích se objevují cenné informace pro veřejnost, neboť soudy v nich poskytují výklad právních předpisů. Zvláště u nových zákonů, kde dosud neexistuje judikatura vyšších soudů, jsou nepravomocné rozsudky okresních a krajských soudů důležitým zdrojem poznání. A právě znalost soudní praxe má pozitivní dopady na znalost práva a na předcházení sporům. O výhodách pro odbornou veřejnost ani nemluvě.

Se svým sporem prošel celou soudní soustavu. Od Městského soudu v Praze až po Nejvyšší správní soud. O stížnosti rozhodovalo i všech 15 soudců Ústavního soudu, a to v tak zvaném plénu. Ve veřejném jednání pak Korbelovi dali za pravdu.

„Ústavní soud tedy zrušil omezující podmínku v zákoně. Konstatoval, že utajování nepravomocných rozsudků je v rozporu s ústavně zaručeným právem na informace podle článku sedmnáct Listiny základních práv a svobod,“ objasnil Korbel.

František Korbel má kvůli svému současnému postu na ministerstvu pozastaven výkon advokacie. Před Ústavním soudem ho proto zastupovala táborská advokátka Radka Dohnalová.