Psychicky je na tom vedoucí kempu Liběna Flachsová stále špatně. Bolí ji především pocit, že na všechno u Malého Jordánu zůstali o víkendu sami, byť volali na všechny strany.

„Provoz mi pořád stojí, uklízíme a čistíme, ale teď už snad lidem aspoň natočím pivo," nehodlá se přírodním živlům vzdát. Případné návštěvníky kempu navíc ujišťuje, že jejich chatky jsou na kopci a nedělní katastrofa se jim vyhnula.
„Zatím ale nechci stěhovat nic do kuchyně, protože mám zprávu, že možná má zase něco přijít. Tak nechávám raději všechno ve výškách."

S úklidem jí pomáhá hlavně údržbář kempu Karel Liška, dostala přidělené tři dobrovolníky a dnes očekává pětici skautů z Českých Budějovic, kteří přijedou i s vlastním nářadím. Tady toho totiž moc nezbylo. „Pomohl mi ale také manžel, který si vzal dovolenou a přišel pracovat," nezapomněla ani na člena rodiny.

Práce je tu stále dost, náprava jde pomaleji, než jakou rychlostí se tudy voda z Malého Jordánu v neděli prohnala.
Dnes se ona i sousedi z chatek shodují, že chyba nastala při odpouštění rybníků a také v informování. Varovnou SMS zprávu jim nikdo neposlal, byť jsou v systému takzvaného včasného varování.

Liběna Flachsová doplácí i na odbahňování Jordánu, protože tím pádem v jejím „malém" voda chvíli je a chvíli není. Jenže návštěvníci chtějí rybník i s vodou. Když zjistí opak, otáčí. Kemp je také častým cílem víkendových rybářů. I o ty už pomalu přišli.
Kemp Liběna Flachsová vede od roku 1997, ale horší povodeň zatím nezažila. V roce 2002 šla voda kolem správní budovy a po louce dolů. „Letos ale šla přes hráz, parkoviště i po silnici. Valila se všude. Brala, co stálo v cestě." V sousední osadě dokonce dvě chatky jednomu majiteli.

„Bylo to hrozný. Do hučení vody bylo slyšet, jak ty chatky praskají. Utekli jsme nahoru a za chvíli se nedalo ani projet. Měla jsem tu autobus rodičů a dětí a dva starší lidi, naštěstí stihli na poslední chvíli ujet. Nic jsme nemohli dělat, jen jsme koukali. Cítila jsem vztek, protože nás nikdo neinformoval. Volala jsem do Náchoda, že se valí voda, takže i hasiči to věděli. Obvolávala jsem, koho se dalo, například pro pytle s pískem, že potřebuji vypnout proud, protože k jističi se už nešlo dostat. Voda stoupala strašně rychle a vždycky jen někdo přijel, udělal fotky a zase odjel."

Osobně strach necítila, za sebou měla stráň, ale s pocitem beznaděje sledovala, jak přichází o živobytí.

„Měla jsem pocit, že jsem v tom sama. Že ať volám, kam volám, pomoc nedostávám."
Překvapilo ji, že ani rozhlasem nedostali žádnou zprávu. Byla to ona, kdo chatařům o zkáze telefonoval.
„Úředníci si pak jen udělali čárku, kolik lidí jsem evakuovala," dodala s hořkostí.

Kempy na Lužnici

• Pohoda Roudná – otevřen
• Tábořiště Soukeník – kemp vyplaven, pro vodáky otevřou nejdříve za dva týdny
• Tábořiště Saloon Lužnice – kemp vyplaven, otevřou zřejmě až příští rok
• Country Bečice – kemp po povodni, fungovat bude zřejmě od července.