Na Samotě u houpacího koně se včera svítilo na lidský pohon. A když vydrží stroj a žáci, tak ještě do dnešních deseti hodin se budou u žentouru střídat po dvou hodinách hoši z lycea a strojaři. To vše pod dozorem pelhřimovské agentury Dobrý den. Půjde o rekord.
„Ještě nevíme, jak dopadneme, ale pokoušíme se tady dnes o rekord ve výrobě elektrické energie lidskou silou,“ popsal včera zajímavou akci na samotě za Radimovicemi u Želče ředitel táborské průmyslovky Marcel Gause.
Nápad se urodil v hlavě majitele farmy a penzionu Jiřího Návary, který si na svoji usedlost žentour před rokem pořídil. Doplnil tak objekt vedle obřího houpacího koně stojícího ve dvoře o další kuriozitu. Otáčením žentouru, který dříve poháněl dobytek, dnes vyrábějí návštěvníci penzionu pro pobavení elektrickou energii, která rozsvěcuje žárovičky.
„Je to taková legrace, ale lidé si rádi hrají. Všichni se diví, co je to za práci, vyrobit jednu kilowathodinu,“ podotkl Jiří Návara.
Jeho hlavním komplicem na straně táborské průmyslovky se stala zástupkyně ředitele Libuše Trávníčková. „Jde o přesně namíchaný koktejl ze studentské recese, sportovního výkonu a netradičního vzdělávání v oboru přírodních a technických věd,“ představila projekt jeho koordinátorka.
Výslednou podobu tvořili společně s Jiřím Návarou přes celou zimu a vyzkoušeli se studenty i hodinovou, a poté čtyřhodinovou generálku. Jestli vydrží žentour čtyřiadvacetihodinovou zátěž je ale zatím otázkou.
Kromě vytvoření nového rekordu jde i o vzájemný duel mezi žáky technického lycea a strojaři. Po každých dvou hodinách, kdy se obě třicetičlenné skupiny u žentouru střídají, se provádí odečet a měří se množství vyrobené energie.
„Je to makačka. Ale tahle akce má i svůj výchovný aspekt. Žáci si musí uvědomit, že žádná energie se nedá vyrobit zadarmo, že to něco stojí a někdy i bolí,“ dodává s úsměvem ředitel Gause.
A o tom, že je to opravdu makačka, vědí své i studenti. Už po hodině točení toho měli hoši z lycea plné kecky. „Je to pěkná dřina, ale zatím je to rozložené, člověk si může v mezičase i lehnout. Uvidíme, jak to bude vypadat v noci. Krize podle mne přijde kolem třetí, čtvrté ráno,“ připustil osmnáctiletý žák třetího ročníku technického lycea SPŠ strojní a stavební Tábor Robert Kotlář.
Pernou půlminutovku zakusí lyceisti každou devět a půltou minutu. Mezitím odpočívají. Po dvou hodinách se vystřídají s žáky oboru strojírenství. Jestli ale nepoleví a vydrží–li stroj, rekord je zaručen.
„Jedná se o takzvaný ustanovující rekord, protože je to první pokus vyrobit lidskou silou elektrickou energii. Pak už ho může někdo další jen zkoušet překonat,“ vysvětluje Petr Kubát z pelhřimovské agentury Dobrý den.
A proč ne? Nápadu učinit z této akce tradici, kdy by se o překonávání rekordu snažily střední školy nejen na Táborsku, by se nebránila ani Libuše Trávníčková. Ředitel dovádí s úsměvem myšlenku využití žentouru v dnešní přetechnizované společnosti ještě dál: „Hlavně aby se však z toho nakonec nestala spíš z nouze ctnost. Abychom se nestali obětí vlastního pokusu a nemuseli takhle vyrábět elekřinu pro celou naši školu.“
