„Ačkoli jsme zpočátku začali nosit oblečení, abychom kompenzovali ztrátu srsti, postupně začalo oblékání plnit také funkci dekorativní či společenskou. Dámy možná překvapí, že historicky se dynamičtěji vyvíjelo mužské oblečení,“ popsala vedoucí oddělení programů a expozic Kateřina Nimrichtrová.

Výstava s názvem Mistři cechů oděvních nás vrátí do 15. a 16. století. „Protože chceme co nejvěrněji ukázat jednotlivé technologie, postupy i nástroje, zvolili jsme cestu devíti dioramat, která návštěvníky přímo vtáhnou do světa starých řemesel. Při výrobě replik jsme vycházeli z dobové ikonografie a dostupných pramenů,“ přibližuje koncept výstavy jeden z jejích tvůrců Aleš Nový. Modely řemesel doplňují autentické předměty z archeologických nálezů a věrné rekonstrukce nástrojů a dalšího vybavení.

S kácením vrb u Jordánu pomůžou hasiči. Výsadba nových vyjde na zhruba sto tisíc.
S kácením vrb u Jordánu pomůžou hasiči. Výsadba nových vyjde na zhruba sto tisíc

„Jedním z nejmenších exponátů je soukenická spona. Jde o hák, který sloužil postřihačům k uchycení a napnutí sukna na postřihačský stůl. Často bývá zobrazen na ikonografických výjevech a velmi často jako součást cechovního znaku soukeníků. Bohužel se nám nepodařilo nalézt jeho ekvivalent v tuzemských nálezech, a proto jsme při jeho rekonstrukci vycházeli z nálezů v Anglii datovaných na přelom 15. a 16. století,“ dává nahlédnout do zákulisí výstavy Aleš Nový.

Řada vystavených předmětů, které dokreslují pestrý svět oděvních řemesel konce středověku a raného novověku, pochází se sbírek Husitského muzea.

„Jde o unikátní předměty ze začátku nové éry, které dokumentují přítomnost oděvních řemesel na Táboře a v jeho okolí,“ uvedl kurátor výstavy Zdeněk Vybíral. Pozornost je tak věnována i významu oděvních řemesel pro život Tábora a jeho obyvatel na počátku novověku. Výrobní postupy jsou vysvětlovány také s pomocí názorných ilustrací a popisů.

Výstava se zabývá oděvními řemesly minulosti. Její těžiště je pak především na konci středověku a raném novověku. „V té době se města rozvíjela a působily v nich leckdy i velmi bohaté cechy, sdružení řemeslníků. Právě oděvní cechy patřily mezi významné. Rozdělovaly se na řadu jednotlivých řemesel: soukeníků, koželuhů, postřihačů… Výstava představuje tvorbu oděvů od samého počátku, od příze, zpracování vlny, až po práci s utkaným plátnem. Barvení, bělení a nahlédnout lze i do krejčovské dílny,“ popsal ředitel muzea Jakub Smrčka.

Supermarket. (Ilustrační foto)
Mladá Vožice by se mohla dočkat nového supermarketu. Místní by ho uvítali

Minulou neděli doplnila program výstavy ukázka oživených řemesel, jednalo se o ukázku tkalcovství. Děti měly možnost pochopit na ukázce práce na historickém tkalcovském stavu, jak funguje jednoduchá plátnová vazba.

„Říká se tomu tkaní na jedno brdo. Když se tká na jedno brdo, tká se jednoduchá plátnová vazba. Díky tomu děti pochopí, co je to osnova či útek. Úsloví na jedno brdo vzniklo právě ze tkalcovské práce, což dnes lidé většinou vůbec netuší,“ dodal Aleš Nový. Na tkalcovských stavech přitom mohlo být brd hned několik.

K výstavě Mistři cechů oděvních připravilo muzeum vzdělávací programy pro první i druhý stupeň. „Děti se dozvědí, jaká je cesta oděvů od suroviny až k finálnímu výrobku, vyzkouší si upříst přízi a utkat kousek látky, vyrazí si raznicí vzor na kůži po vzoru pasíře Prokopa, ale také se zamyslí nad tím, kolik práce stojí za výrobou oblečení či jak móda a oděvní průmysl změnil přístup k oblékání,“ doplnila Kateřina Nimrichtrová.

Vzdělávací program trvá dvě hodiny a školy si ho mohou objednat až do 10. dubna, kdy výstava končí.