Jste tam, ozvalo se v telefonu organizátoraúterního Svatováclavského výšlapu Václava Slabého. „Jasně, že jsme. Už vaříme čaj a grog, “ reagoval místostarosta města a manažer pořádajícího CK Mladá Vožice.

Táborští turisté společně s mladovožickými cyklisty připravili na sváteční den už druhý ročník turistického pochodu po malebném okolí města. Ale to počasí!„Museli jsme trasy přizpůsobit, jinak bychom lidi utopili,“ komentuje situaci místostarosta na startu.

Přesto se ke stanovišti začínají trousit lidé s pláštěnkami a deštníky. Déšť nedéšť, přeci nebudou sedět doma. Na dětskou trasu se stopařskou hrou se chystají i Kyzekovi z Tábora.

„Jakuba bere babička – turistka na pochody už od dvou let. Svoje první Prčice jel už takhle malý na odstrkovadle ve tvaru policejní motorky,“ prozradila hlava rodiny Tomáš Kyzek.

Čiperná babička poznamenala mládí i své dceři Petře. Na výšlapy s ní jako malá musela. „A teď, když už nemusím, tak mě to zase baví,“ říká mladá maminka Jakuba a Elišky s puntíkatou pláštěnkou. I ona už se může pyšnit několika „botičkami“ z Prčic. Tatínek má s chozením v přírodě také bohaté zkušenosti.

„V osmnácti letech jsem se stal členem pražského oddílu Tom, kde jsme běžně chodívali na víkend ven, spali jsme pod širákem nebo ve stanu. Jako teenager jsem jezdíval na trampy. Tam jsem se také poznal s manželkou,“ líčí Tomáš Kyzek.

Desetikilometrovou túru považuje spíš za procházku po parku. S kamarádem už si totiž dal i stovku. „To mi bylo osmnáct a s kamarádem jsme šli z Prahy do Týnce nad Sázavou a zpátky. První přestávku po pětadadvaceti kilometrech. Celé jsme to ušli za jednadvacet hodin. Ale kdo ví, jestli bych to dneska zvládl,“ pochybuje.

Cesta při hovoru příjemně utíká. Chvílemi ustává déšť, i když ze stromů stále kape. Po zdolání kopce na Šelmberk už ale znovu hustě prší. Pět stanovišť ukrývá nelehké soutěžní otázky. Jakub a Eliška si ví rady s křížovkou i s výškou hory Blaník. Jen poklad stále nikde. Těsně před cílem míjíme další statečnou rodinu, která se navzdory počasí vydala na túru.

„Měli jsme to naplánované hodně dopředu a déšť nám nevadí. Přeci nebudeme sedět doma. Navíc jsme to slíbili dceři,“ říká Pražák Vojtěch Smoter. Svatováclavský výšlap se rozhodli zdolat i s kočárkem.

Cíl už je na dosah, dárečky budou nejspíš u něj. Jakub s Eliškou mají všechny úkoly splněné, zaslouží si odměnu.

„To jste nemohli minout. Krabičky od Ramy s dárečky visely na stromě u druhého stanoviště,“ přesvědčuje další z organizátorů akce Ludmila Dvořáková. Desetiletá Adélka Říhová z Mladé Vožice se pochlubila pytlíčkem z kačerem Donaldem a několika bonbony. Podivný strom foliovník byl prý vidět už z dálky.

„Vracíme se. Dojedeme ke „dvojce“ autem, zbytek dojdeme pěšky. Zajímá nás, kde jsme to místo přešli,“ rozhodl Tomáš Kyzek.
Základna v zámecké zahradě se začíná plnit zmoklými turisty. Výšlapu se nakonec účastnilo skoro padesát pěších a jediný cyklista. Všichni dostávají při návratu teplý čaj, tatranku, koláček. A taky pamětní list s heslem, které dnes možná platí více, než kdy jindy: Cesta je cíl.