Uklízet po ničivém tornádu je těžká dřina. Lopaty, pily, lana, malý bagr, to tehdy byly na několik dní nejlepší kamarádi profi hasičů z jihu Čech. Pomáhali v Lužicích. „Úkol zněl: vyčistit Důlní ulici…splněno? A pokračujeme dál…,“ komentovali fotografie zaslané pro Deník.

Každé dva dny střídání. S profesionály do zpustošené krajiny putovali také dobrovolní hasiči. V sobotu odjížděla jednotka SDH Suchdol nad Lužnicí, v neděli potom členové SDH Kardašova Řečice či Vodňany Pražák.

Nic podobného prý neviděli. Písečtí hasiči se vrátili ze zpustošených oblastí.  Také čtveřice dobrovolných hasičů z Písku se přidala k pomocníkům. V místě strávili 48 hodin ve znamení vyklízení, úklidu, spolupráce s těžkou technikou a provizorních oprav. Písečtí hasiči byli po příjezdu na místo v šoku. Zkázu podobného rozsahu totiž nikdo z nich ještě nezažil. „Je tu i ten v médiích hodně diskutovaný autobus s lidmi uvnitř, který tornádo odneslo osmdesát metrů od silnice. Muselo to mít obrovskou sílu," nevěřil vlastním očím velitel jednotky dobrovolných hasičů z Písku Lukáš Nebes.

Viděli jsme apokalypsu, říká táborský hasič, který pomáhal na Moravě 

Mimo jiné si vybavuje jeden stísňující okamžik. Když hasiči poprvé vjeli do postižené vesnice, celý autobus ztichnul. Velitel čety táborského útvaru Hasičského záchranného sboru Michal Paleček po návratu z Moravy Deníku tehdy sdělil: „Viděli jsme apokalypsu. Něco jiného je vidět záběry v televizi, něco jiného naživo. To je třikrát horší. Někteří kolegové říkali, že jim to připomíná válku v bývalé Jugoslávii,“ popsal Michal Paleček. Bylo patrné, kudy tornádo šlo. Na jednom domě chyběla střecha, na druhém celé patro a o sto metrů dál jen několik tašek…"