Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním do 35 let věku, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech. Letos Prémii získalo celkem 22 mladých badatelů z celé republiky.

Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, který vynalezl měkké kontaktní čočky a po listopadu 1989 se stal prezidentem Československé akademie věd. Uděluje se 18. rokem a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let.

Andrea Bednářová

Andrea Bednářová zkoumá stresové hormony u hmyzu a jejich úlohu při zvládání oxidačního stresu.Zdroj: Archiv Biologického centra AV ČRAndrea Bednářová zkoumá stresové hormony u hmyzu a jejich úlohu při zvládání oxidačního stresu. Na octomilkách také studuje dopamin, významný neuropřenašeč, který je důležitý pro mozkové funkce. Andrea zkoumá, jak tento hormon pomáhá v reakci na stres a v procesech neurodegenerativních onemocnění. Výsledky, které ve své práci shrnuje, jsou potenciálně cenné i pro vypracování léčebných postupů nemocí, jako je např. Parkinsonova choroba.

Na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR pracuje Andrea Bednářová od roku 2011. Pět let se zabývala výzkumem oxidačního stresu na Mississippi State University, kde přednášela a také vedla chod celé laboratoře. Na dalších místech ve Spojených státech (Alabama State University, Mayo Clinic v Rochesteru) měla zvané přednášky. Andrea byla pozvána na prestižního setkání laureátů Nobelových cen (The 70th Lindau Nobel Laureate Meeting), jehož se mělo možnost účastnit pouze 650 vysoce kvalifikovaných a excelentních mladých vědců z celého světa.

Jan Klečka

Jan Klečka se věnuje výzkumu ekologických sítí, zejména se zabývá vztahy rostlin a opylovačů a také vztahy mezi dravým hmyzem a jeho kořistí.Zdroj: Archiv Biologického centra AV ČRJan Klečka se věnuje výzkumu ekologických sítí, zejména se zabývá vztahy rostlin a opylovačů a také vztahy mezi dravým hmyzem a jeho kořistí. Zabýval se potravními vztahy vodních bezobratlých živočichů, spolupracoval také na výzkumech ekologie horských motýlů. Ve své práci kombinuje terénní výzkum, laboratorní experimenty s matematickým modelováním i molekulárními analýzami. Absolvoval studium ekologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde také úspěšně a v krátké době necelých tří let dokončil doktorské studium, v současné době vede vlastní laboratoř na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR s několika doktorskými studenty. Postgraduální stáži se věnoval ve výzkumném ústavu Eawag: Swiss Federal Institute of Aquatic Science and Technology ve švýcarském Kastanienbaumu.

Tomáš Korytář

Tomáš Korytář studuje imunitní systém u ryb. Ve své práci na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR zkoumá, jak se imunitní systém ryby brání parazitům, konkrétně rybomorkám, které způsobují velké škody ve velkochovech ryb.Zdroj: Archiv Biologického centra AV ČRTomáš Korytář studuje imunitní systém u ryb. Ve své práci na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR zkoumá, jak se imunitní systém ryby brání parazitům, konkrétně rybomorkám, které způsobují velké škody ve velkochovech ryb. Obecně Tomáše Korytáře zajímá i evoluční historie imunity, tedy jak se imunitní systém vyvíjel a specializoval v průběhu evoluce, a také to, jak se dnes liší imunitní obranné mechanismy u různých druhů živočichů, včetně člověka.

Doktorské studium absolvoval na Institutu Friedricha Loefflera v německém Greifswaldu. Postdoktorandský pobyt jej zavedl na veterinární fakultu Pennsylvánské univerzity v USA. Kromě vědecké práce přednáší o imunitním systému pro veřejnost i studenty středních škol. Na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity, kde také v současné době působí, je garantem předmětu pro doktorské studenty Imunologie v akvakulturách. Z mezinárodního odborného časopisu Frontiers Immunology byl osloven, aby se stal hlavním editorem speciálního vydání věnovaného rybí imunologii a parazitologii.