Krasojízda kachen se letos konala už popáté. Jde vlastně o předvoj k velkému národnímu srazu majitelů a přátel Citroënů 2CV, který se koná vždy kolem poloviny června.

„V podstatě teď vezeme pochodeň na národní sraz. Naše cesta začala v Pelhřimově v sobotu 8. června, dále jsme jeli do Tábora, Bavorova, Třeboně a končíme v Telči. Máme různé zastávky, chodíme po památkách nebo zajímavostech a bavíme se. Během cesty se k nám pak připojují další účastníci a zase se různě odpojují,“ vylíčil jeden z účastníků Tomáš Neruda, který svou kachnou jezdí nejen po Česku, ale běžně i po Evropě. Se svým zeleným vozítkem byl například ve Španělsku, Portugalsku a dokonce i za polárním kruhem.

Desítka účastníků kachního výletu přijela do Třeboně už v úterý v podvečer. Posádky vozů přenocovaly v autokempu u Schwarzenberské hrobky na okraji města, odkud se následující den kolem poledne vydali směr Nová Bystřice a Vysočina.

„Většina kachen jsou tu až z 80. let, ale tato auta se vyráběla od roku 1948 až do roku 1990. Stejně jako Volkswagen brouk se i kachny vyráběly v milionech kusů. Máme tu ale i jednu zvláštnost což je Citroen 2CV AK400, který vychází z původní kačeny, je to největší dodávka na tomto podvozku, která se dělala. Bylo to užitkové auto pro podnikatele a drobné živnostníky, například malíře nebo pekaře,“ přiblížil Tomáš Neruda. Kachna dokáže vyvinout rychlost i přes 120 kilometrů v hodině a spotřeba se průměrně pohybuje kolem sedmi litrů.

Kachna je jednoduché lidové vozítko. Nenajdete tu žádné vymoženosti jako je posilovač řízení nebo rádio. Kachňáci s nadsázkou říkají, že by vzhledem k hluku motoru bylo zbytečné.

„Každá kachna je odrazem svého majitele. Baví mě hlavně její praktičnost a technická konstrukce, krásně se ovládá. Geniální je především řešení podvozku. Auto je jednoduché a většina vlastníků si své Citroëny 2CV zvládne opravit sama. Skvělá je i komunita lidí kolem kachen,“ pochvaloval si Tomáš Neruda a ukázal Deníku brožuru se seznamem kontaktů nadšenců z řad majitelů kachen z celého světa, kteří jsou v případě poruchy ochotní kdykoliv pomoci. „Z minulého roku mám příhodu, že jednomu známému se v Německu na cestě do Itálie porouchala vrtule v autě. Využil jeden z těchto kontaktů v Rakousku a ta paní mu tu součástku vyndala z vlastního auta a přivezla mu jí na dálnici, aby dojel,“ povyprávěl.

Citroën 2CV jel dokonce letos v lednu vůbec poprvé v historii i pouštní rally Dakar Classic, určenou pro historické vozy. Na trasu vyrazil s dámskou posádkou na palubě. „Žádné speciální úpravy kromě zpevnění podvozku v podstatě neproběhly a kachna dojela téměř v sériové podobě. Jelo se hlavně podle barvy a složení písku. Bylo to hodně o plánování, lopatách a nájezdech a holky musely hodně kopat. O tom, že dojedeme jsme byli přesvědčení až v polovině závodu. Těšilo mě, že kromě nás se v písku zasekli i favorité závodu,“ vylíčil Tomáš Neruda, který doprovázel posádku Barbora Holická a Lucie Engová jako jediný mechanik. Kachna nakonec závod úspěšně dokončila na 63. místě.