Jejich činnost není každodenní. Všichni společně se nevidí ani jednou v týdnu, mnohdy ani v měsíci. Vše vypukne pouze jednou do roka, zato s neskutečnou intenzitou. Téměř se nestihnou najíst, vyspat. Prostě není čas. Je nutné, aby vše klaplo na sto procent. Aby všichni věděli, co mají dělat. Při organizace se hodí každá ruka. Každý má svou funkci. Vyhlášený skalický masopust je sláva, na kterou se mnozí začnou těšit hned poté, co skončí jeden ročník a do dalšího zbývá 365 dní. Pořádá ho Maškarní sdružení obcí Skalice, Rybova Lhota a Třebiště a nejvíce zaměstná přibližně patnáctičlenný tým, který má vše podstatné na starosti. Do celého masopustu se ale běžně zapojuje a průvodu účastní na sto malých i velkých maškar nejen ze Skalice a blízkého okolí.
„Duchovním otcem obnovené tradice masopustu v roce 1973 je Vladimír Podojil, který byl celá dlouhá léta ředitelem tohoto sdružení. Nadále je aktivním členem a patří mu největší dík za udržování této tradice, kterou je obec Skalice vyhlášena v širokém okolí,“ zdůrazňuje zásluhy zakladatele současný ředitel sdružení Luboš Kostrba.
S příchodem masopustního času to ve Skalici začíná vřít. Pro navození správné atmosféry a i pro motivaci začínají přípravy promítáním minulých maškar. Celý organizační tým se sejde v hospodě U Rumcajse tři týdny před samotným průvodem, aby domluvil vše potřebné. „O týden později je zahájena příprava kulis a alegorických vozů. Domlouvají se scénky i program,“ vysvětluje Kostrba. Zájemci, kteří nevlastní maškarní kostým, si ho mohou zapůjčit v místní bývalé škole, v níž je sklad kostýmů, který má na starosti M. Brtová. Většinou si každý zde vybere tu správnou masku do průvodu. Kdo vhodnou masku nenajde, vyrobí si svoji a mnohdy ji pak věnuje do skladu kostýmů.
Velký důraz kladou Skaličtí po celou dobu trvání průvodu na tvorbu hesel. Dříve převažovala hesla z říše pohádek. Ta současná se snaží vymýšlet tak, aby byla poplatná době, což platí hlavně pro poslední dvacetileté období po revoluci. Hesla Vyvolení v r. 2006 v maškarním provedení, Politické harašení aneb výměna vlády, Teď, když máme, co jsme chtěli, Finanční krize světová, náš masopust zachová, Vysoká škola maškarní, vždy splní vaše přání, Tak jako v Plzni dáme vám titul na počkání, mluví za vše.
Mezi tradiční skupiny, které tvoří scénky, patří Lhotečtí, Třebišští, Skaličtí a poslední tři roky i Hlavatečtí. Na masopustním veselí nikdy nechybí ani „stromečkáři“. „To je parta lidí z Prahy, kteří po mnoho let zajišťovali návrh a realizaci propagačních plakátů. Další naší masopustní skupinou jsou „laňkovci“, což je zase parta lidí kolem Petra Blažka,“ jen namátkou jmenuje Kostrba skupiny lidí, které v průvodu putují na alegorických vozech od Rybovy Lhoty přes Radimov, Hlavatce, Želeč a Třebiště až do Skalice a davům přihlížejících diváků předvádějí vtipné scénky: Rytíři na koních, Vysoká škola maškarní, Olympijský oheň, Slepičí jezero, Retro, Cyklokros a Národní divadlo. Většina účastníků průvodu se mezi vesnicemi přesunuje v najatém autobuse. Maškarní průvod vždy na jeho cestě doprovází muzikanti pod vedením p. Smolíka.
Ale i taková zábava dokáže vysílit. Zvláště, když trvá celý den a pro mnohé k tomu ještě i celou noc. Účinkující ani diváci nemusí mít o své žaludky obavy.
V zásobování se mohou spolehnout na místní zemědělce. „Pánové Hrádek, Koranda, Kadlec, Podojil a jiní nám každý rok dají brambory a máme tak z části postaráno o účastníky celého průvodu,“ pochvaluje si vstřícnost příznivců masopustního průvodu Kostrba. Cmundoservis tak může pokračovat ve své letité tradici.
Ve škrabání technika nepomůže. K němu musí zasednout ženy už ve čtvrtek. Cmundu neboli bramborák zná každý. Jen málo kdo si ale umí představit oškrabat 250 kilo brambor. Bez pomoci techniky by to ale dál nešlo. Ještě, že místo ručního strouhání pěti pytlů brambor, přijde na řadu kuchyňský robot. A to vše se odehrává ve skalické hájovně. Potom stačí „maličkost“. Všechny ingredience smíchat. Titulem hlavní dochucovač se může pyšnit Vladimír Slavík st. ze Skalice. On je i tím, kdo ji spolu se svými pomocníky, po celou dobu průvodu peče a prodává. „Při ceně dvacet korun za kus, se nám loni podařilo vydělat osm tisíc korun, ale musíme ještě odečítat náklady na vstupní suroviny. Kromě brambor, samozřejmě,“ uvádí mladý ředitel.
Masopust není ochuzen ani o masité pochoutky. Asi patnáct let je součástí průvodu i zabijačkový servis. „O loňském 37. ročníku jsme prodali 1161 jitrnic, 118 tlačenek, 400 jelit,“ chlubí se zájmem o masné výrobky ředitel Kostrba. A k chlubení má důvod. Po cmundě a pochoutkách ze zabijačky se jen zapráší a většinou do konce průvodu nevydrží. Pitný režim zajišťuje po celý průvod pojízdná restaurace. Nabízí pivo, tvrdý alkohol i teplé nápoje.
Všichni, kdo nemají rádi slané a mastné, nebo ti, kdo raději sáhnou po něčem sladkém, mají i tady možnost uspokojit své chutě. V průvodu je k dostání i cukrová vata, na jejíž výrobu sdružení zakoupilo za vybrané peníze přístroj.
Peníze, které se vydělají po dobu masopustního průvodu, jsou z části použity na uhrazení nákladů. „Sdružení jimi mimo to přispívá na financování různých společenských akcí, zájezdů pro členy a děti, dětských dnů, karnevalů, narozeninových darů pro jubilanty a Sboru dobrovolných hasičů. Nějaké peníze z maškarního účtu odešly i na opravu kostela ve Skalici.,“ vypočítává Kostrba.
I přes všechnu finanční či materiální pomoc není průvod žádnou levnou záležitostí. „Rozpočet dosahuje osmdesáti tisíc,“ zmiňuje náročnost skalického masopustu jeho ředitel.
Důležitým článkem celého masopustu je Martin Nevole. „To je náš pan zvukař. Dříve jsme měli problém se zvukem. To, co se říkalo v čele průvodu, nebylo na jeho konci slyšet. Teď je vše, díky jemu a jeho aparatuře bezdrátových mikrofonů a reprobeden, naprosto bezproblémové,“ nezapomíná chválit Kostrba.
Velký dík si zaslouží i majitel stavení, u něhož mají celoročně uskladněny své rekvizity. Má nevyužívané prostory, které sdružení nabídl, a to rádo nabídku přijalo.
Na skalický masopustní průvod naváže plynule večerní masopustní veselení v sále skalického hostince U Rumcajse.
Ale ani druhý den si členové sdružení neodpočinou. Ten, kdo ještě včas z večerní zábavy uteče, aby si stačil odpočinout, je ve výhodě. Hned po ránu totiž následuje méně příjemná fáze celého masopustního veselení. Úklid. „Je třeba to udělat co nejdříve, jakmile bychom to odkládali, nikomu by se do toho nechtělo,“ vysvětluje Kostrba dlouholetou a osvědčenou praxi. Po náročném víkendu čeká všechny účastníky zasloužený odpočinek, aby za necelý rok mohl odstartovat další ročník. Na místě je poděkování ředitele, který vede sdružení od roku 2004 , všem, kteří se jakoukoli měrou každoročně podílejí na přípravě, organizace a samotném průběhu celé akce.
„V příštím roce se masopustní průvod bude konat 5. března pod známým heslem „Tradici chceme zachovat a ne ji pochovat,“ zve Kostrba na skalické maškary v roce 2011.
PAVLÍNA MACELOVÁ
