Tichý, ale se smyslem pro humor, zcela oddaný své největší vášni – umění. I přesto, že měl na rozvíjení talentu pouhých sedmadvacet let, už za studií na pražské akademii se dostal mezi velikány své doby. Řeč je o Rudolfu Krajcovi, od jehož narození přesně dnes uplyne sto sedm let. Pokud by mladému rodákovi z Bechyně bylo dáno do vínku více času, mohl se stát jednou z největších osobností českého výtvarného umění.

Jeho tehdejší profesor Tomáš František Šimon o něm napsal: „Žil svému umění s celou mladistvou duší. Obdařen inteligencí a jemným citem chápal se vášnivě nových ideí a problémů současného výtvarnictví."

RUDOLF KRAJC. Umělec se narodil 6. června 1907 v Bechyni, kde v roce 1934 zemřel na tuberkolózu. Bylo mu pouhých sedmadvacet. Rudolf Krajc, obdařen duší malíře, přišel na svět roku 1907. Vystudoval táborskou reálku a poté se vrhl na pražskou Akademii výtvarných umění. Měl tu čest, že prošel ateliérem Maxe Švabinského, který položil základy českého moderního výtvarného umění, a později piloval svůj talent u zmíněného Tomáše Františka Šimona na speciální grafické škole. Oba vyznávali tvarovou krásu zidealizovanou až do nadskutečnosti.

„Učil se u nich dobře, ale z jejich naučení si vzal jenom kázeň profesionální a dokonalé zvládnutí materiálu. Jinak, v duchu a smyslu díla, se však od nich nadobro odklonil a šel po svém," popsal Miloslav Novotný ve stati Knižní značky Rudolfa Krajce.

Pravdou je, že z inspirace od svých dvou mistrů si nevzal téměř nic, ale hledal ji převážně ve Francii, kde byli tehdy v kurzu George Grosz, Pablo Picasso, Henri Matisse nebo Jean Cocteau. V roce 1928 doprovodil svými kresbami svazek sebraných spisů Josefa Jahody Na pitevním stole, kde ještě ale tvořil pod vlivem akademika Jana Rambouska.

Téměř od začátku se Rudolf Krajc projevuje jako grafik. Jeho dřevoryty nesou znaky vynikajícího talentu a jsou také technicky dokonale zvládnuty.
„Kromě vynikajících prací školních projevil své umělecké nadání v několika knižních publikacích, jejichž vysoká úroveň umělecká a vyzařující z nich individualita, byť dosud vlivům podléhající, zasluhuje čestné památky," vyslovil se k jeho tvorbě Tomáš František Šimon.

Bez dýmky ani ránu

Osobností tohoto nadějného výtvarníka se zabývá i Daniel Motyčka z Prahy, který by rád během několika let v Bechyni zřídil výstavní prostor věnovaný Krajcovi. Nyní dává dohromady jeho pozůstalost a po archivech hledá nejrůznější materiály.

„Za svůj život se sice nestihl oženit, ale svoji tvorbu k ženám směřoval. Byl to mladý buřič, který byl hodně aktivní v humoristickém časopise Trn," přibližuje osobnost Rudolfa Krajce Daniel Motyčka a dodává: „Měl smysl pro humor, ale byl to tichý chlapík, který kouřil dýmku. Je s ní také často ztvárněný. Byl v kontaktu s básníkem Františkem Halasem, fotografem Josefem Sudkem, který mu dělal portrét a řadou dalších umělců. I přes svoje mládí byl mezi nimi výraznou osobností a nezaostával ani za starými bardy."

UKÁZKA DÍLA. Ex libris Novotného.

MONOGRAFIE. V roce 1970 vydal Památník národního písemnictví dvacetistránkovou monografii o Rudolfu Krajcovi.Také zmiňuje, že se Rudolf Krajc přihlásil do soutěže Spolku sběratelů ex libris a dostal první cenu za dřevoryt z roku 1930. V roce 1933 měl vlastní výstavu kreseb a grafik v Krásné jizbě v Praze. „Připravoval také další v Praze a v Brně, ale té už se nedožil," uzavřel Daniel Motyčka.

Rudolf Krajc zemřel 14. března 1934 na tuberkolózu. Pochovaný je v rodné Bechyni na starém hřbitově. Hrob umělce zdobila jeho podobizna. „Před lety stéla padla, a tak bustu zrestauroval místní sochař Radko Plachta. Momentálně se nachází v dílně keramika Michala Bosáka, který vyrábí formu pro vytvoření její kopie. Ještě letos bychom ji rádi vrátili zpět na své místo," sdělil místostarosta Jiří Beneš.

Zdroj: Městské muzeum Bechyně