Skalické NEBE, po rozšifrování Skalické Ne bentonitu. Místní lidé nesouhlasí ani s průzkumem lokality, natož pak s těžbou této horniny, o kterou má zájem společnost Keramost z Mostu.

Zamítavé stanovisko poslal starosta František Berka do Budějovic na krajský úřad, od občanů odešla na adresu ministra životního prostředí petice s 998 podpisy lidí i z okolí Skalice a v těchto dnech ještě založili spolek, aby se mohli zúčastňovat dalších jednání mezi firmou a obcí. Předsedkyní se stala Jiřina Lukešová.

„Když jsme se o riziku těžby bentonitu dozvěděli, byla to rána z čistého nebe," vysvětluje, proč se chopili iniciativy. Nyní doladili stanovy spolku, přičemž jeho prioritou je ochrana přírody, zdejší rázovité krajiny a domovů lidí.

Počítat mohou nejen s podporou občanů, ale také starosty obce, který nepřipouští ani vyjednávání. „Zatím jde jen o průzkum území, takže za ten nic firma nenabídla, my ale ani žádné dohody nepřipouštíme. Již dvakrát jsme je odmítli," říká František Berka s odkazem na sousední Maršov, kde firma bentonit pro výrobu kočičího steliva již několik let těží.

„Jde o ekologickou zátěž, my navíc máme nedaleko skládku Rumpoldu, další auta by poničila silnice, ale došlo by i k znehodnocení nemovitostí. My jsme hrdí, že tu máme čisté životní prostředí," dodává starosta.

Čekají na verdikt ministerstva

Obchodní ředitel firmy Keramost Zdeněk Vyskočil sdělil, že odmítavé stanovisko okolních obcí znají a nyní čekají na verdikt ministerstva životního prostředí.

Ujišťuje také, že průzkumem ještě vyhráno nemají. „Průzkum jen vytipuje území a vrty buď vyjdou, nebo nevyjdou. Pokud nevyjdou, tak se nic dít nebude, v opačném případě, ukáže-li se, že je ložisko horniny perspektivní, musí se věc znovu veřejně projednat," objasnil postup Zdeněk Vyskočil z těžařské firmy. Při veřejném projednání by už dostal slovo i nový spolek.

Nyní však ještě ministerstvo nekývlo s průzkumem lokality a v druhém kole s ním musejí souhlasit i vlastníci dotčených pozemků.
Skaličtí ale s nelibostí sledují, kolik let mají lom na území v Maršově. Tam je podle Zdeňka Vyskočila dle rozlohy jedno z unikátních ložisek v republice. Než se vytěží, bude to trvat ještě roky.

Ačkoli Miloslava Šebková, starostka Malšic, kam Maršov spadá, žádné stížnosti od občanů neregistruje, ne všichni jsou z těžby nadšení.
„To vůbec nejsem, my ho máme hned za zahradou a teď máme málo vody. Auta jezdí i o víkendu, víří se prach. Jsou tu sice leta, ale ještě jsem si nezvykla," zlobí se Jarmila Hejná. K druhé straně se řadí Josef Koblasa: „Jsou tu pár dnů v roce, nemůžu říct, že by se tu nedalo žít, ale někdy se ozývají rány už hodně brzy."

Jednou ze znepokojivých otázek je i případný bankrot firmy během těžby. Zdeněk Vyskočil vysvětluje, že v posledních letech musejí plnit přísné zákony: „Každý měsíc musíme odvádět peníze na účet u banky, který hlídá Báňský úřad. Peníze jsou na sanace a rekultivaci území. Také jak se ložisko těžby posouvá, tak území za sebou rekultivujeme."

Jenže Skaličtí preferují čisté nebe nad hlavou, chtějí dýchat čistý vzduch, zachovat lesy dalším generacím.