Jižní Čechy – Zlevněním výrobku o 120 Kč se jeho cena snížila na 75 % původní ceny. Kolik korun stojí zlevněný výrobek?

 S podobnými otázkami si budou muset poradit žáci devátých tříd základních škol, kteří se budou chtít dostat na čtyřletý obor střední školy zakončený maturitou.

 Počítá s tím novela školského zákona, kterou tento týden schválili poslanci. Projde-li novela celým legislativním kolečkem, budou jednotné přijímací zkoušky povinné od školního roku 2016 až 2017 pro všechny typy středních škol, na kterých přijímají uchazeče do oborů s maturitou.

 Na internetu už lze nahlédnout do zkušebních testů, které letos v rámci pokusného ověřování zkoušejí vyplnit žáci vybraných škol. Otázka v úvodu článku je z matematického testu pro čtyřleté obory vzdělání. Nicméně jednotné přijímací zkoušky z matematiky, českého jazyka a literatury budou muset zvládnout i uchazeči o místa na šestiletých či osmiletých gymnáziích. Testy pro ně budou mít samozřejmě jinou podobu než ty, u nichž se budou potit žáci devátých tříd. Osvobozeni od nového modelu přijímacích zkoušek zůstanou pouze uchazeči o studium oborů s talentovou zkouškou, ovšem s výjimkou gymnázií se sportovní přípravou.

 Podle tiskového oddělení ministerstva školství má nová podoba přijímacího řízení ohodnotit uchazeče na základě kritérií nastavených ředitelem školy. Z nich má mít významný podíl právě výsledek připravovaných společných testů, nicméně školy by měly přihlížet i k dalším žákovým předpokladům pro studium na střední škole podle jejího konkrétního zaměření.

Výsledkem přijímacího řízení má být stanovení pořadí uchazečů, které je možné například z kapacitních důvodů přijmout. Proto jsou také testy zpracovávány jako rozlišovací, nikoliv jako zjišťovací, které známe například z maturitní zkoušky.

 Ministerstvo školství si od jednotných zkoušek zadávaných i vyhodnocovaných centrálně slibuje větší míru objektivity v hodnocení, než jsou například známky na vysvědčení ze základní školy. „Uchazeči navíc mohou jednotné zkoušky konat dvakrát. A počítá se jim lepší z obou výsledků," vysvětlila mluvčí ministerstva Jarmila Balážová.

 Pokusné ověřování, do něhož se už letos pustili žáci některých škol, má první výsledky. Podle poznatků ministerstva ukazuje, že zavedení jednotných testů ovlivňuje pozitivně motivaci k přípravě u žáků, kteří se hlásí do oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou. „Projevuje se i v prestiži škol, které testy realizují," doplnila mluvčí. 

 Jednotnou podobu přijímaček prosazuje i ředitel českobudějovické Střední zdravotnické školy Karel Štix. „Patrně se neshodnu se všemi kolegy, ale já bych chtěl, aby byly přijímací zkoušky na střední školy stejné. Fungovalo to tak i v minulosti, každý uchazeč o studium na střední škole by měl mít slušné základy matematiky, projít testem z češtiny a prokázat všeobecný přehled. Kritéria pro vstup na střední školu by měla být stejná, 
podobně jako výstup v podobě státních maturit," myslí si ředitel.

 Téma jednotných přijímaček rozdělilo jihočeské poslance, kteří o něm tento týden hlasovali. Například Karel Pražák (nezař.) s jednotnými zkouškami souhlasí. „V naší generaci to bylo běžné. Je třeba nastavit určitou kvalitu. Jen proto, aby naplnily danou kapacitu, dnes mnoho škol přijímá i děti, které nemají studijní předpoklady," zmínil poslanec.

 Jan Zahradník (ODS) se vyjádřil proti společným testům. „Pokud existují školy, které nejsou po prvním kole přijímacího řízení naplněné a v dalších kolech přijmou každého uchazeče, nemají povinné přijímací zkoušky smysl. Školy, které mají dostatek uchazečů už přijímací zkoušky dávno zavedly," vysvětlil.

Jak se k tomu staví školy na Táborsku?

Pro technicky zaměřené školy se nic nezmění. Matematika k nim patří jako voda do řeky, a tak každý deváťák věděl, že vybere-li si ke studiu například táborskou strojní průmyslovku, budou ho při přijímačkách testovat
i z matematiky.

 „U nás tedy změna nebude činit vůbec žádný problém," potvrdil zástupce ředitele školy Roman Bernát.

 Pro zemědělskou školu už změna v příštím roce nastane. Jak uvedla ředitelka Blažena Hořejší, příjímačky dosud mají jen z přírodopisu. „Teď sice máme svůj test, ale proti novince nic nemám, když pomůže zlepšit prospěch, tak proč ne? Přicházejí k nám děti s různou úrovní vědomostí, ale myslím, že by matematiku taky zvládly a navíc z ní maturují," dodává.

 Poradit si s obávaným a mezi dětmi ne zrovna oblíbeným předmětem by si musela i bechyňská umělecká škola, která se nyní spokojuje s prospěchem na vysvědčení. Uchazeči pak v Bechyni už složí jen talentové zkoušky. Ředitel Jiří Novotný míní, že změnu by pro umělecky zaměřené školy musel nastavit jejich zřizovatel, tedy kraj. „Všechny umělecké školy v kraji máme přijímací řízení stejné, ale já osobně bych se matematice nebránil, my jsme ji přece před třiceti lety také zvládali. Z hlediska školy by ale možná byla kontraproduktivní," zamýšlí se.

 Škola COP v Sezimově Ústí se spoustou technických oborů teď matiku v podmínkách přijímacího řízení nemá, ale studenti z ní mohou maturovat. Zhruba polovina si podle ředitele Františka Kamlacha vybírá právě matiku a dosahuje v ní dobrých výsledků.

Názory jihočeských poslanců

PRO

Karel Pražák (nezařazený): "Je třeba nastavit určitou kvalitu. Mnoho škol přijímá i žáky, kteří k tomu nemají předpoklady. Jen proto, aby naplnily stav."

Vlasta Bohdalová (ČSSD): "Bude to jednoznačně přínos. Při převisu se na školy dostanou žáci s nejlepšími předpoklady, jiné školy nebudou brát kohokoli, jen aby naplnily kapacitu. Zkoušky motivují i děti na základních školách k učení, musí prokázat znalosti,nebudou mít už od začátku deváté třídy jistotu, že budou přijaty."

Alena Nohavová (KSČM): "Se sjednocením přijímacích zkoušek souhlasím. Na střední školy by měli být přijímáni žáci, kteří prokáží určité znalosti, na které navazuje středoškolské učivo.!

PROTI

Jan Zahradník (ODS): "Dokud existují školy, které přijmou každého uchazeče, nemají povinné zkoušky smysl.!

Roman Kubíček (ANO): "Pochybuji o tom, že uchazečka o studium na zdravotnické škole dosáhne stejného výsledku v testu z matematiky jako žák, který se hlásí na gymnázium."

PRO, ALE S PODMÍNKOU

František Vácha (TOP 09-S): "V principu proti jednotným přijímacím zkouškám nic nemám. Bude ale hodně záležet, jak budou ošetřeny prováděcími vyhláškami. Mám na mysli hlavně uvažované nastavení bodových limitů pro různé typy středních škol."

Jan Bartošek (KDU-ČSL): "Plošné sjednocení přijímacích řízení podporuji. Zásadní ale je stanovení jasných kritérií samotného řízení a pravidla hodnocení. Hlavním parametrem pro přijetí žáků by měla být úroveň jejich vědomostí."

Prorektor Miroslav Papáček: Svou roli hraje i úsilí žáka

Ovlivní nový model přijímacích zkoušek připravenost absolventů středních škol na vysokoškolská studia?

 Takovou otázku jsme položili Miroslavu Papáčkovi, prorektorovi pro studium Jihočeské univerzity.

Podle něj je samotná připravenost žáka na vysokoškolská studia dána vedle kvality výběru přijímací zkouškou i plánem studia a obecně způsobem přípravy na dané střední škole. Svou roli hraje i úsilí žáka. „Otázkou také je, jakou připravenost máme na mysli. Tedy na jaká vysokoškolská studia, na jaký typ vysoké školy a jaký studijní program. Stejně tak je otázkou, jaký typ střední školy absolvoval uchazeč o vysokoškolská studia. Připravenost na vysokoškolská studia tedy nemusí být nutně ovlivněna změnou modelu přijímacích zkoušek na střední školy," myslí si Miroslav Papáček.