Nemovitá kulturní památka podle místních spíš ve středu obce v současnosti straší. Obyvatelé si stýskají, že majitelé do domu jezdí asi třikrát do roka a nic se s usedlostí neděje.

„Bylo jim prodloužené stavební povolení. Je škoda, že na hlavní křižovatce dělá dům tak trochu ostudu. Snad to bude brzy v pořádku," komentuje stav starosta František Malecha. Dodal, že když se s domem nic dít nebude, spadne.

„Nějaké opravy jsme udělali, ale teprve v současnosti jsme dostali prodloužené stavební povolení. Dáváme usedlost do kupy, ale teď je špatná doba. Když není dost peněz, jde vše pomaleji," říká majitel Miroslav Kraft.

K usedlosti už nyní nepatří bývalá přilehlá stodola, z níž je dílnička a vlastní ji sousedi. Ze dvora zmizel také záchodek.

„Chceme statek vrátit do původního stavu. Památkáři nám vyčítají, že jsme zbourali staticky narušený špejchar a postavili jeho kopii. Nedalo se nic dělat, zdi byly vychýlené. Čelní zeď, kterou jsme prý měli zachovat, byla z vepřovic a celá se drobila. Navíc objekt neměl základy," popisuje Kraft. Z nově postaveného špejcharu nyní mají obytnou část statku. Chalupa je prý vlhká. Na statek jezdí, když mohou.

Dům číslo popisné 18 už je popisován v roce 1787, kdy v něm bydlel Matěj Honsa. Kolem roku 1862 se na přestavbách komárovských statků začíná podílet jeden ze stěžejních blatských stavitelů a architektů selského slohu Martin Paták. Z barokního podoby ponechává jen voluty a obloučkovou balustrádu, vlastní výzdoba vnitřní plochy štítů již nese znaky novorománského slohu: plastické ztvárnění umocňuje sytá barva. V tomto stylu vyzdobil také sýpku domu čp. 18 z roku 1876. Do pozemkové knihy byl pak poprvé zapsán v roce 1875, kdy si smlouvou trhovou koupil usedlost i s pozemky Václav Starý. V roce 1886 vlastnili Martin a Rosálie Starých, od roku 1935 pak patřil Františku a Antonii Starým.

Po válce, v roce 1955, vstupuje František Starý (*1896) s Rosálií a Antonií do JZD, a to s vkladem 8,8 hektarů půdy. O jedenáct let později vzniká před jeho domem stojan s vodovodem pro veřejné používání.

Tanky u domu

Roku 1966 se kolem stavení proháněly tanky. Oblast blat si propůjčily armády Varšavské smlouvy a rozjely na ní cvičné manévry pod názvem Vltava.

Pro mnohé obyvatele to byl skutečně silný zážitek. „Ve dnech 19. – 21. září 1966 se konalo přímo u Zálší cvičení armád Varšavské smlouvy „Vltava". JZD muselo dříve sklidit, na polích se objevily nápisy „pozor miny". Pro obyvatele to bylo zajímavé zpestření – mohli se z bezpečné vzdálenosti dívat" (Knut. M., V srdci blat, z dějin Zálší a Klečat, str. 12, Zálší 2001).

„Tehdy měl drobný špejchar osmnáctky velké štěstí. Při cvičení jezdily tanky dvacet centimetrů od něj! Byl téměř zázrak, že to přežil," vzpomíná František Malecha.

V lednu roku 1968 sváželi družstevníci materiál – cihly, písek a kámen – na adaptaci stodoly Františka Starého, kterou JZD koupilo za 6 tisíc Kčs a chtělo z ní vybudovat opravnu hospodářských strojů. V dubnu zavedli opraváři z JZD do dílny vodovod a nevynechali ani Starého dům.

„Pan Starý pak neměl dům komu odkázat, neměl potomky. Daroval ho proto Dvořákovým z Prahy. Pan Dvořák však také už umřel a vše zdědil syn, ten si nechal už jen polnosti, zbytek prodal. Zadní stodolu, kterou tehdy odkoupilo družstvo, nadále využívá jako dílnu pan Ambrož z Budějovic," popisuje nedávnou minulost starosta. Kraftovi dům koupili před 18 lety.

Slova starosty, že se nikdy nejednalo o příliš významný dům, potvrzuje i Jan Pešta ve své publikaci Encyklopedie českých vesnic z roku 2004: „Jedná se o drobnou chalupnickou usedlost v severní části východní strany návsi. Je bohužel ve špatném stavu, chátrající. Dům je poměrně jednoduchá stavba s trojúhelníkovým štítem, v dnešní podobě asi z doby okolo roku 1900. Naproti domu stojí přízemní sýpka, bez štukové výzdoby, datovaná 1876." Víc se asi o stavení nedozvíme…

Máte–li tip na nevyužívanou či čerstvě využívaný, pište na peltan@centrum.cz, nebo voleje na 381 256 066.

David Peltán