Do baňky s mlékem přidáme syřidlo, zamícháme, přikryjeme a dáme do tepla. Když se povede bábovička, je všechno v pořádku. Z mléka bude dobrý sýr.
Studenti SOŠ pro ochranu a tvorbu životního prostředí ve Veselí nad Lužnicí testovali po dobu osmi dnů vzorky mléka od zemědělců dodávajících do řípecké madety.
„Zapojili jsme se tak do společného projektu s rakouskou potravinářskou školou ve Wieselburgu. Finance jdou z Evropských fondů a v projektu je hodnocena kvalita českého a rakouského mléka“ objasnil ředitel veselské školy Ladislav Honsa.


Všechno stejně!
Od té chvíle měly všechny pokusy ve Wieselburgu i ve Veselí naprosto stejný scénář. „Museli jsme sjednotit metodiku, používáme i naprosto totožné chemikálie, aby měly naše výsledky vypovídající hodnotu,“ upozornila učitelka chemie Marie Sochorová.
Syrové mléko pod drobnohledem studentů muselo obstát v mnoha ohledech. Prověřovala se syřitelnost, kysací schopnost i obsah bílkovin, v mikrobiologické laboratoři se hodnotil celkový počet mikroorganismů, sporotvorné anaeroby, koliformní mikroorganismy.
„Vzorky jsem si nabírali každý den přímo z cisteren, kterými se vozí mléko do madety,“ přiblížila studentka třetího ročníku oboru technologie potravin Jana Tatoušková z Tábora.


Jako ve zmrzlině
Že se zemědělci z oblasti Horusic, Chlebova a Budislavi nemají za co stydět, mikrobiologická i chemická analýza potvrdila.
„Například norma pro hotovou zmrzlinu určuje deset na pátou mikoroorganismů na jeden mililitr výrobku. A nám tady, u syrového mléka, rozhodně nevyšly hodnoty vyšší,“ pochvaluje si učitelka biologie Marcela Gyűrűsiová.
V živné půdě pod sklíčky Petriho misek se tvoří kolonie bakterií. Každé měření má svůj čas.
„Očkování bylo celkem zábava. Vzorek jsme museli naředit, zalít živnou půdou a pak už se jen čeká,“ prozradil postup David Doležal z Roudného u Českých Budějovic. Některá měření poodhalí výsledek až po několika desítkách hodin.
Zda bude z mléka jen tavený sýr, nebo se promění v lahodný ementál, určuje množství sporotvorných bakterií.
„Ty způsobují takzvané pozdní duření u dlouhozrajících sýrů,“ vysvětluje Gyűrűsiová.
Kamila Hrbáčová z Dačic pro změnu zkoumá, jakou má sýr siřitelnost. „Ohřeji vzorek na třicet dva stupňů, přidám syřidlo, zamíchám, nádobu přikryji a dám do sušárny na jednu hodinu,“ popisuje postup studentka. Když sýřenina drží tvar a udělá po hodině bábovičku, je všechno v pořádku.


Na podzim nanovo
Podobná měření si dělají samy mlékárny. Nezávislý test studentů veselské školy jim může kvalitu mléka jejich dodavatelů jen potvrdit.
Vzhledem k tomu, že velký vliv na kvalitu mléka má právě krmení, budou obě školy svá měření opakovat v září. „Při zimním krmení se často používá siláž, která zrovna množství sporotvorných bakterií zvyšuje. Zelené krmení přes léto by mělo jejich počet ve vzorku snížit,“ naznačila Gyűrűsiová.
Všechny výsledky se nakonec stanou součástí prezentace v německém jazyce, se kterou se studenti předvedou na společné konferenci žáků a učitelů obou škol v říjnu ve Veselí nad Lužnicí.