Už je tomu osm let, co se v hlavě moravečského kováře zrodila myšlenka postavit nedaleko svého domu rozhlednu. Cesta od nápadu k realizaci však bývá často dlouhá a trnitá. Někdo jiný už by tenhle bláznivý nápad možná vzdal…

Ladislav Dobeš se však svého snu držel jako klíště. Tři roky žádal o dotaci, a povedlo se. Dnes už do výšky ční sedm metrů kamenné stavby s kruhovým půdorysem.

„Původně jsem uvažoval o větrné elektrárně. Tu jsem ale vzdal kvůli financím. Když tady nebude elektrárna, tak co jiného, říkal jsem si. A napadla mě rozhledna. V okolí je jen Blaník. Pak je tu samozřejmě věž na Šelmberku, ale to není rozhledna v pravém slova smyslu. A abych to dovršil, vymyslel jsem si k tomu kovářské muzeum,“ líčí počátky zrodu budoucí rozhledny umělecký kovář.

Ve své dílně v Moravči vyrábí všechno možné. Nábytek, osvětlení, vrata, mříže, grily, postele… Co nejde koupit, můžete si u něj objednat. Muzeem v rozhledně chce vzdát hold kovářskému řemeslu, které už v Čechách téměř vymizelo.

„Nářadí se nevyrábí. V řetězcích si koupíte, co chcete a když se vám to nelíbí, zahodíte to. Žádné nářadí se neopravuje. Klasická kovařina šla tak do padesátých let. S rozvojem průmyslu skončila,“ míní Ladislav Dobeš.

Kovářské muzeum v Moravči by mělo představovat kovařinu hlavně ve své středověké podobě. Ladislav Dobeš už léta shromažďuje různé kovářské předměty, ale i písemnosti jako jsou tovaryšské listy, výuční listy, fotografie. Expozice písemnictví a fotodokumentace bude přímo ve věži, železo rozmístí v okolí rozhledny. Ptáte se jak? To se prý nechte překvapit.

Aby mohl Ladislav Dobeš získat dotaci, musel si založit občanské sdružení. A v polovině května se už poprvé koplo do země. Od té doby vyrostla rozhledna do výšky sedmi metrů. Dalších šest ji ještě čeká. Proč nechce Ladislav Dobeš vyšší?

„Problémy už byly s touhle výškou. Musela se dělat dokumentace v okruhu pěti kilometrů, jestli náhodou nebudu rušit krajinný ráz. Vedoucímu táborského odboru životního prostředí se ale líbilo, že už mám vysázenou zeleň. Nechtěl jsem, aby tady jen tak něco trčelo ze země, a nikde kolem nic jiného.“

Z rozhledny si budou moci návštěvníci prohlédnout celé mladovožické údolí, jež lemují vrchy včetně Blaníku, na který bude moci oko výletníkovo rovněž spočinout.

„Úžasné je ale to, že díky listnatým stromům v okolí bude jiný výhled v zimě a jiný v létě. Bude to zajímavé a různé ve všech ročních obdobích,“ básní o blízké budoucnosti kovář.

Stavba by měla působit středověkým rázem. Jako zbytek tvrze, kterou někdo opravil. Na samý vrchol třináctimetrové stavby dovede návštěvníky dvaapadesát schodů ocelového schodiště, které si Ladislav Dobeš sám navrhl. Stejně jako celou stavbu. Projekt pro získání dotace naopak zpracovávala odborná firma.

„Obyčejný člověk by sotva dokázal sepsat projekt, který by měl šanci na úspěch. Jsou to štosy papírů a člověka by často ani nenapadlo, co všechno musí být součástí žádosti,“ tvrdí Ladislav Dobeš.

I tak uspělo občanské sdružení až potřetí. A aby toho nebylo málo, cestu zkřížilo policejní šetření výsledků páté a šesté výzvy regionálního operačního programu (ROP) a její následné přehodnocení.

„Když jsem konečně koncem listopadu 2009 dostal vyrozumění, že jsme byli vybráni, chtěli jsme zjara hned začít. Pak ale přišla rána. Bude se znovu hodnotit. Výsledky byly napadeny. Tak po těch sedmi letech, které uplynuly od první myšlenky na rozhlednu, sedíte a říkáte si, co bude dál. Sedm let práce, úsilí a peněz. To nejde zahodit. Čekali jsme další rok,“ vypráví kovář. Čekání se naštěstí vyplatilo, a tak již koncem května příštího roku mohou turisté naplánovat svůj výlet na novou, v pořadí už čtvrtou rozhlednu na Táborsku. Přístupná by měla být veřejnosti po celý rok a zadarmo, podrobnosti najdou zájemci na webových stránkách, které se také chystají.

„Tuhle aktivitu samozřejmě vítáme. Zvýší to potenciál cestovního ruchu v regionu. Navíc jsme potěšeni, že alespoň někdo ze severu kraje v ROP uspěl,“ okomentoval stavbu budoucího turistického cíle mladovožický starosta Jaroslav Větrovský.

Rozpočet projektu počítá se 3,2 milionu korun. Pětaosmdesát procent nákladů po dostavbě pokryje dotace. Peníze a nadšení. To jsou dva pilíře, na kterých podle Ladislava Dobeše celý záměr postavit rozhlednu s kovářským muzeem stojí.