Tři z mluvčích poskytlo Táborské soukromé gymnázium a Základní škola. Ve třetím předmaturitním ročníku zde totiž studuje jeden student, jehož mateřským jazykem je angličtina, a dvě studentky, které ve své domovině mluví rusky.

UČILI V TANDEMU

V rámci povinné týdenní praxe na soukromém gymnáziu mohli studenti získávat zkušenosti na táborských základních školách. Vyzkoušeli si roli jazykových asistentů. Učili v „tandemu“, to znamená ve dvojici s učitelem nebo učitelkou, kteří jim byli také průvodci při práci se žáky v hodinách.

Hodiny nevypadaly jako při běžném vyučování – ale proto se přece takováto akce realizovala. Děti měly možnosti konverzovat s rodilým mluvčím, ověřit si svoje znalosti, diskutovat, vyzkoušet si, jaké to je použít jazyk skutečně reálně a dozvědět se leccos zajímavého o zemích, odkud rodilí mluvčí pochází.

Výhodou netradiční výuky také bylo, že „jazykoví asistenti“ jsou studenti ve věku 18–19 let, proto mají k dětem blízko a projekt jazykových dílen se tedy odehrával v neformální přátelské atmosféře, která dětem s blížícím se koncem školního roku umožnila smysluplnou a zajímavou činnost.

Jednou z učitelek v „tandemu“ byla na soukromém gymnáziu Kristýna Doubková, která zde učí angličtinu na prvním stupni a kterou zajímaly dojmy, které si rodilí mluvčí z tohoto projektu odnesli. Rozhovor jí poskytl Joshua Jones, student třetího ročníku na soukromém gymnáziu a rodilý mluvčí angličtiny. Joshua je vynikajícím studentem, který se také věnuje hudbě i sportu.

Na kterých školách se výuka realizovala?
Výuka probíhala na základních školách Mikuláše z Husi, ZŠ Zborovská a Táborském soukromém gymnáziu.

Jak staré žáky jsi vyučoval?
Vyučoval jsem žáky staré od 6 do 15 let.

Kolik času ti zabrala příprava na jednotlivé hodiny?
Na každou jednu vyučovací hodinu jsem věnoval hodinu přípravy. To zahrnovalo zpracování jednotlivých témat, prezentací a her a také rozvržení harmonogramu jednotlivých hodin.

Jaká témata jsi se žáky probíral a jaké metody jsi použil?
Jelikož jsem měl žáky z různých věkových kategorií s odlišnými znalostmi angličtiny, byla témata rozdělená podle složitosti, například Velká Británie, Sporty a hry, Barvy a čísla, Rodina a domov. Také jsem žákům vyprávěl o svém životě a zkušenostech z mnoha zemí, ve kterých jsem žil a přiblížil jsem jim svůj pohled na Českou republiku, protože zde žiji teprve šestým rokem. Snažil jsem se během vyprávění upoutat pozornost dětí a chtěl jsem, aby se i ony mohly vyjádřit k tématu a zapojit je do konverzace. Přinesl jsem i něco na ukázku, jako například libry či fotky související s tématikou nebo flashcards.

Co pro tebe bylo nejtěžší? Překvapilo tě během výuky něco?
Vždycky jsem si myslel, že čím starší žáci, tím více trpí demotivací a bude je o to těžší zaujmout, ale ne vždy tomu tak bylo. Dokonce bych řekl, že čím starší žáci byli, tím více se zajímali o mé vyprávění. Překvapivě nejtěžší bylo vyučování nejmenších žáčků, kteří mi přišli hodně hluční. Zde jsem musel namáhat svoje hlasivky i vynaložit hodně energie.

Co pro tebe tato zkušenost znamenala, posunula tě někam?
Jsem velmi vděčný za to, že jsem měl příležitost si něco takového vyzkoušet. Získal jsem náhled do světa učitelů, který jsem doposud znal pouze z té strany druhé, jako žák. Otevřelo mi to oči. Povolání pedagoga je opravdu náročné a velmi zodpovědné. Na druhé straně přináší uspokojení a pocit naplnění.

Chtěl by ses výuce angličtiny věnovat i v budoucnu?
Možná i ano. Překvapilo mě, jak moc jsem si to užíval. Většinou byly děti skvělé a hodné. Vždycky poslouchaly a pěkně spolupracovaly. Vážil jsem si jejich pozornosti a přineslo mi to motivaci učit ještě lépe a zajímavěji. Většinou jsem již na další hodinu měl nápad, jak a co vylepšit. Momentálně si ale nedokážu představit v tom udělat kariéru. Hlavně s malými dětmi to bylo docela vyčerpávající.

Jak trávíš svůj volný čas? Jaké máš koníčky?
Kromě studia na Táborském soukromém gymnáziu mám i řadu zájmů, většinou trávím svůj volný čas mimo domov. Navštěvuji hudební školu v Táboře. Hraji jedenáctým rokem na violu a také jsem začal s hraním na jazzovou kytaru. Svoje hudební znalosti využívám v Táborském symfonickém orchestru Bolech, s kterým jsem odehrál již mnoho koncertů. Mým dalším koníčkem je silniční cyklistika a také plavání. Víkendy trávím s mojí rodinou a přáteli.

Aktivita s rodilým mluvčím ve výuce základních škol se mohla uskutečnit díky projektu Místní akční plán vzdělávání II v ORP Tábor.

Kristýna Doubková a Markéta Švadlenová