Pokud je tento výcvik po delší přestávce jak tři měsíce, musí každý voják projít přezkoušením z výsadkové přípravy. Navíc čtyři vojáci byli přezkoušeni na získání výsadkového odznaku 3. třídy a jeden voják na výsadkový odznak 2. třídy.

Samotným seskokům předchází nutná a pečlivá příprava výsadkového i taktického materiálu na seskok. Každý výsadkář si musí umět sbalit hlavní i záložní padák a musí dokonale znát všechny součástí a funkce nosné soupravy výsadkáře (NSV-12). Na seskok si však musí vojáci vzít také další taktický materiál, potřebný k další navazující činnosti po seskoku.

Většina vojáků tento týden poprvé skákala na letištích Aeroklubu v Táboře a Jindřichově Hradci. Děkujeme moc těmto klubům za povolení a možnost skákat na těchto letištích. Věříme a těšíme se, že tato spolupráce bude pokračovat. Tato letiště však nejsou vybavena na vzlet a přistání větších letadel, a tak místem vzletu bylo letiště v Českých Budějovicích – Planá.

Vojáci k výcviku měli k dispozici vojenský letoun Let L 410 Turbolet a na jeden výsadek v bylo v letadle sedm výsadkářů a jeden zkušený instruktor. Seskok s nuceným otevřením padáku se provádí z výšky 400 metrů a samotný let trvá asi dvě minuty. Po třech sekundách se otevírá padák, pak je potřeba zkontrolovat funkčnost ovládání. Dále se musí voják dostat s padákem nad dopadovou plochu.

Batoh s taktickou výstrojí a výzbrojí (cca 25 – 30 kg) si výsadkář nejprve spustí na nohy. Opět vše zkontroluje a pak jej shodí na 15-ti metrovém laně pod sebe, aby při dopadu na zem nebyl tak těžký. Po dopadu musí výsadkář oběhnout celý padák, aby se vyfouknul vzduch. Následuje rychlé sbalení padáku a opuštění dopadové plochy.

Každý voják tento týden absolvoval dva výsadky. Seskokem však výcvik nekončí. Po návratu do posádky je nutné zkontrolovat veškerý materiál, zejména padáky, nosnou sestavu a lana. Vše se musí opět předpisově sbalit a připravit na další použití. O všem se samozřejmě vedou písemné záznamy, podléhající přísné kontrole.

Petr Haška