Program byl opravdu bohatý, v sídle organizace Pod Tržním náměstím na návštěvníky čekala ukázka živých ryb, rybářského náčiní i prezentace Střední rybářské školy Vodňany. Poutavá byla také výstava fotografií a dobových dokumentů z historie až po současnost či prezentace práce s mládeží a její výchovy vedoucí k dobrému vztahu k přírodě.

Sportovní rybaření je láska na celý život, tvrdá práce i koníček. To potvrdil člen výboru Táborské organizace Pavel Dončenko. „Výstavu jsme připravovali sami dva, takže nám to vzalo dost času a úsilí, ale na druhou stranu nás těší zájem veřejnosti i školních skupin,“ podotkl. Některé exponáty odhalila půda sídla, jiné donesli další rybáři. „Dokumenty, které tu můžete vidět, jsou originály, určitě je uschováme pro další použití,“ informoval Pavel Dončenko. Spolu s hospodářem Václavem Svadbou poskytovali během dnů otevřených dveří také komentáře a odpovídali na zvídavé dotazy.

„Od středy tu bylo na exkurzi asi patnáct tříd ze základních škol a také jedna školka,“ zmínil další z rybářů Marek Dóka, který studuje ve Vodňanech.

Expozice a hlavně živé ryby lákaly zejména děti. „Mně se nejvíc líbí ten sumec, dědo, ještě se pak k němu vrátíme,“ prosila Laura Černá svého prarodiče.

Nechybělo ani malé občerstvení či přehlídka technického vybavení rybářů. Jako nejzajímavější událost z roku 2012 popsal Pavel Dončenko vypuštění a odbahňování rybníku Jordán. „To už nikdo neuvidí za celý svůj život, takže to byla opravdu rarita,“ pozastavil se nad snímky.

HISTORIE RYBÁŘSTVÍ V TÁBOŘE
Počátek organizovaného rybářského sportu v Táboře se datuje od 14. října 1888, kdy se sešlo dvacet jedna průkopníků a rozhodlo se založit Rybářský klub. Na ustavující schůzi přijali stanovy a byl zvolen první výbor ve složení mlynář Bohumil Veselý, pekař Karel Suchomel, fotograf Ignác Schächtl, městský úředník František Soukup, obchodník Gustav Pekárek, profesor Jan Novák a hodinář Augustin Gause.

Od roku 1889 se konají také rybářské závody.

Od počátku dělají rybářům starosti nejen ryby, ale také pytláci. „V roce 1898 byl plavec Smrž z Ústrašic uvězněn na 48 hodin s jednodenním půstem. Potrestán byl dále pokutou ve výši sedm zlatých a dvacet krejcarů. Odcizil totiž kapra o váze dvanáct a půl kilogramu. To svědčí o tom, že řeka Lužnice byla už v té době domovem kapitálních ryb a také to dokládá přísná opatření k potírání pytláctví,“ informuje text z historie. Mezi milé povinnosti patří mimo jiné pořádání rybářských plesů, závodů či organizace rybářského kroužku pro mládež.

V současnosti Místní organizace Českého rybářského svazu Tábor hospodaří na třinácti rybnících o celkové výměře 15,14 hektarů. Jsou to rybníky Návesník, Nová Komora, Podedvorný, Velký, Čtverák, Mlynářka, Praporka, Krajánek, Hájkový, Lískový, Soví, Kosova Komora a Záhostický. Stará se také o další svěřené revíry, kde se loví na udici. Jedná se o tekoucí vodu o délce 42 kilometrů i stojatou o rozloze 55 hektarů. Všechny tyto revíry je nutné každoročně zarybnit.