Táborský sbor ve statistice:
1. Od roku 1954 do konce roku 2013 se na Táborsku stalo skoro 22 000 mimořádných událostí, ke kterým požární jednotky vyjely.
2. Ve stejném období zasahovali profesionální hasiči u 6005 požárů, při kterých vznikly škody za 446 milionů korun. Včasným zásahem při nich hasiči uchránili hodnoty ve výši více než dvou miliard korun.
3. Od doby založení profesionálního sboru do dnešní doby ve sboru pracovalo 281 příslušníků a zaměstnanců.
4. Po celou dobu existence bylo v provozu celkem 33 cisternových automobilových stříkaček, 3 automobilové žebříky, 2 automobilové vysokozdvižné plošiny, 5 nákladních vozidel a několik osobních automobilů.
5. Náčelníkem Okresní inspekce požární ochrany byl v letech 1954 – 1974 Antonín Šindelář.
6. Prvním velitelem Požárního sboru z povolání byl v letech 1954 – 1959 Jiří Votýpka.
7. Druhým velitelem Okresního veřejného požárního útvaru v letech 1959 – 1974 byl Jaroslav Nousek .
8. Náčelníkem Okresní inspekce PO se v roce 1974 stal Jaroslav Janovský, který ve funkci působil do roku 1990.
9. Třetím velitelem Okresního veřejného požárního útvaru se stal Zdeněk Dvořák, který sboru velel od roku 1974 do roku 2008.
10. Současným ředitelem Územního odboru Tábor HZS Jihočeského kraje je od ledna roku 2009 Petr Hojsák.

Na dobu 50. let by nejraději zapomněl

Jaroslav Janovský, čtyřiaosmdesátiletý důchodce z Náchoda, patří k pamětníkům, kteří táborské profesionální jednotce pomáhali na nohy. Na její začátky ale moc rád nevzpomíná.

Doba padesátých let byla složitá ve všech směrech. „Nerad na tyto začátky vzpomínám, v prvních dvou letech se nám stěží podařilo získat sedm hasičů," říká dnes už s úsměvem senior, který pamatuje přechod požární ochrany z bezpečnosti pod okresní národní výbory. Sem nastoupil v roce 1953.„A o rok později jsme dostali za úkol zřídit požární sbor z povolání," naznačil svou zásluhu o profesionalizaci hasičů.

On sám byl v Náchodě od deseti let dobrovolným hasičem a jak říká, dodnes si jejich práce velmi váží. „Dělají svou práci zadarmo a musím říct, že s velkým citem," vzkazuje kolegům z vesnických sborů s dovětkem, že bez nich by ty městské na požáry nestačily.
Když se v roce 1954 k profesionálnímu sboru hlásilo prvních sedm statečných, kteří opustili dobrovolnost a boj s plameny si zvolili za obživu, technika jim moc nepomohla.

„Měli jsme starou techniku po německé armádě, to bylo opravdu složitý, moc jsme toho neměli a přitom průmysl se rozrůstal a počet autohavárií také rostl. Ale my neměli nic. Pamatuji si, že žena při nehodě měla v autě zaklíněnou nohu a doktor už jí chtěl amputovat. Jenže my zrovna dostali nůžky, takže se nám podařilo jí nohu uvolnit. Primář jí potom říkal, aby došla poděkovat za záchranu nohy hasičům. Že nebýt jich, přišla by o nohu."

Jaroslav Janovský byl v době své aktivní činnosti u většiny požárů, jeho úkolem bylo vyšetřovat příčiny vzniku. Vydržel u toho až do důchodu v 90. letech. Dodnes se ale mezi kolegy hasiče rád vrací.

Časová osa:

1. října roku 1954
V Táboře je založen profesionální sbor hasičů. Po několika změnách nese dnes název
Hasičský záchranný sbor ČR

1954
Profesionální sbor začíná se sedmi příslušníky a třemi civilními pracovníky

1954 – 1959
Prvním sídlem táborských profesionálů byl objekt ve Svatošově ulici za děkanským kostelem. Opouštějí ho v roce 1959

1959
Hasiči se stěhují do současných prostor v Měšicích, kde dosud byly sklady civilní obrany

1959 – 1984
U měšické požární zbrojnice se stále staví. Současnou podobu získává až v roce 1984

1967
Hasiči likvidují požár cechu 36 v plánském Silonu. Škoda se dostala na 34,5 milionu

1969
V tomto roce hořel Kovosvit v Sezimově Ústí. Škoda byla 35,8 milionu

1975
Po řadě jednání bylo zřízeno detašované pracoviště profesionálních hasičů v Soběslavi

1984
Táborští navázali partnerství s kolegy hasiči z tehdy západoněmecké Kostnice

2009
Táborští zachraňují Comett Plus, oheň zanechal škodu ve výši 70 milionů