Prosklený výběh s roztomilými surikatami je asi nejnovější investicí táborské zoo. Devět šelmiček obdivují malí i velcí pozorovatelé. „Moc se nám to líbí, žádný elektrický ohradník, člověk se může opřít o dřevěný pultík a v klidu pozorovat, surikaty jsou dobře vidět i přes prosklené části,“ oceňuje Karolína Veselá z Benešova.
S vnoučaty navštěvuje místní zoo pravidelně. „Jezdíme sem každé prázdniny a vždy se těšíme, co mají za nové přírůstky. Kromě zvířat nám radost udělala i nová příjezdová komunikace na parkoviště a koupili jsme si domů na památku kelímky s tygrem Rockym. Děti mají rádi opičky, baví je kontaktní zoo a dneska obdivovaly i prasečí bahenní lázně,“ smála se.
Odchov sov, hus a zajímavosti z ptačí říše
Jak zmiňuje ošetřovatel ptáků a plazů Erik Brom, v táborské zoologické zahradě je to letos samá novinka. „Podařil se nám například nebývalý odchov sov pálených, máme hned čtyři mláďata. Také jsme odchovali dvě mláďata puštíka obecného,“ podotýká.
Nízký výběh vedle makaků obývá aktuálně sedmnáct suchozemských želv. „Želvy čtyřprsté chováme dva jedince a zelenkavých máme patnáct. Každý den je nutné výběh projít a spočítat je, jestli jsou všechny. Ony se totiž rády zahrabávají nebo schovávají v keřích,“ prozrazuje Brom.
V horních voliérách lze obdivovat ary zelenokřídlé. „Máme skupinu čtyř jedinců napravo, nalevo pak dvě samice, které se harmonizovaly a vytvořily pár. Ary jsou natolik inteligentní, že za nepřítomnosti samce tvoří homosexuální dvojice,“ uvádí zajímavost z ptačí říše. Tito největší jihoameričtí papoušci bývají v zoo k vidění pouze v letních měsících, to se však brzy změní.
Tři mláďata letos měli i klokani rudokrcí. Ve vodním světě se podařil odchov krásné pruhované husy indické. „Náš pár měl letos první mládě, máme také velké množství bernešek bělolících, letos zasedly hned tři samice,“ uvádí s tím, že aktuální stav je 16 jedinců černobílých kachnovitých ptáků.
Vodní hrátky i filmový hrdina
V parných dnech se i zvířata potřebují zchladit, a tak jim ošetřovatelé dopřávají vodní hrátky. „Prasatům dopouštíme kaliště, aby se měla kde zchladit. Bazény s čerstvou vodou mají také šelmy jako lvi, tygr a vlci arktičtí. Medvědi mají vlastní malý rybníček,“ shrnuje.
Mezi nejroztomilejší chovance, a přitom jde o poměrně nebezpečné zvíře, patří v zoo fosa madagaskarská. „Je to samec jménem Masotra. Pohádka Madagaskar je inspirovaná v podstatě skutečností, jeho jídelníček v přírodě skutečně tvoří až padesát procent lemurů. Jde o největší predátory Madagaskaru, mají uzpůsobené tělo tak, aby se mohli dobře pohybovat hustě zarostlým pralesem. Všiměte si zvláštně kloubených končetin, ty mají proto, aby se mohli lézt po větvích v podstatě i vzhůru nohama,“ přiblížil Erik Brom.
Surikaty získaly luxusní bydlení
Podrobnější informace k investicím doplňuje ředitel Zoo Tábor Evžen Korec. Surikaty podle jeho slov měly již nevyhovující výběh. „Vystavěli jsme jim jak komfortní vytápěnou vnitřní ubikaci, tak dva velké venkovní výběhy podle nejnovější standardů západoevropských zoologických zahrad, takže mají špičkové podmínky a zároveň je mohou návštěvníci dobře pozorovat,“ vysvětluje s tím, že samotná stavba objektu přišla na pět milionů korun.
Surikatám se v novém výběhu líbí. „Pobíhají po trávě i kamenech, mají více prostoru a začínají hrabat. Krmíme je jednodenními kuřátky a myškami, dostávají také ovocnou směs a různý hmyz jako červy, sarančata, nebo cvrčky. Ve volné přírodě se ale živí také jedovatými štíry, pavouky i hady, protože jsou do určité míry odolné vůči jejich jedu,“ popisuje jídelníček surikat Brom.
Dočkají se také lvi
Čilý pracovní ruch vládne i u lvích kotců. „Aktuálně stavíme nové vnitřní i vnější výběhy našim lvům, zvětšujeme dosavadní prostor v podstatě na trojnásobnou plochu,“ podotýká Korec s tím, že tato stavba je finančně náročnější a vyjde zhruba na deset milionů korun.
V nové ubikaci budou mít lvi na podestě i váhu. „Zabudované váhy jsou ideálním řešením, usnadňují veterinární péči a pravidelným vážením lze sledovat stav jedince,“ míní ošetřovatel Erik Brom.
Papoušci se nebudou muset stěhovat
Další plánovanou stavbou je ptačí dům, který má být v prostoru pod restaurací v sousedství výběhů velbloudů a lam. „Tato akce je zatím ve fázi projektu, chceme začít stavět příští rok. Ptačí dům je také velkorysá stavba, která nám umožní mít všechny papoušky i přes zimu v zoo, odpadne nám tak každoroční stěhování do zimoviště,“ uvádí Evžen Korec.
Jedinečné záchranné centrum
Na podzim táborská zoo zahájí další výstavbu. Pod výběhem surikat má vyrůst výjimečné místo. Půjde o záchranné kotce s výběhy pro určité druhy šelem. „Půjde o velice zajímavý objekt. Jedná se o záchranné centrum pro chladnomilné šelmy z celé republiky,“ prozrazuje ředitel s tím, že táborská zoo vyhrála výběrové řízení a stavba bude spolufinancována ze Státního fondu životního prostředí.
Podle Evžena Korce půjde o nejvýznamnější zahájenou stavbu letošního roku, jejíž součástí budou dva velkorysé výběhy pro druhy jako jsou tygři ussurijští, sněžní levharti, pumy, vlci, či rysové. „Půjde o zvířata, která budou například odebrána ze špatných podmínek kvůli týrání, a dočasně umístěná na delší či kratší dobu k nám. Tyto stavby v Čechách chybí, my získáme statut záchranného centra a budeme na záchraně jmenovaných živočichů spolupracovat s ministerstvem životního prostředí. Aktuálně vybíráme dodavatele stavby,“ přibližuje dále.
Má jít o celorepublikově unikátní zařízení, kdy o umístění zvířat rozhoduje právě ministerstvo životního prostředí. „Objekt jako takový bude odpovídat nejnovějším trendům, dva prostorné výběhy o 450 metrech čtverečních budou mít nerezové sítě, přístřešky a bazény. Na našich ošetřovatelích pak bude kvalifikovaná péče o zvířata,“ upřesňuje Korec.
Klíč k dlouhověkosti
Zoo Tábor boduje i na poli výzkumu, spolu s Akademií věd České republiky, Ústavem molekulární genetiky, se jí podařilo dokončit výzkum genů zubra evropského, které souvisí s dlouhověkostí těchto majestátních a kriticky ohrožených zvířat. „Získali jsme tak jedinečný nástroj pro to, jak vybírat z jedinců, kdy z jejich genů odhadneme s téměř stoprocentní pravděpodobností, že se dožijí velmi vysokého věku,“ uzavírá Evžen Korec vědeckou perličkou, díky které v zoo zakládají dlouhověké linie.
Zoo Tábor je známá například svým programem záchrany zubra evropského. Specializuje se na chov a ochranu ohrožených druhů, aktuálně je otevřená denně od 9 do 19 hodin. Návštěvníci tu najdou více jak 380 zvířat ze 70 živočišných druhů. Táborská zoo spolupracuje na výměnných programech zvířat zejména s rakouskými a německými zahradami. Vodní svět byl letos doplněn v rámci výměn o druhého jedince kachničky amazonské a mandarinské. V září mají ve vodním světě přibýt také husice liščí a zrzohlávky rudozobé. I přes relativně nevlídné počasí první prázdninový měsíc roku 2023 táborskou zoologickou zahradu navštívilo na 25 tisíc lidí. Enormní zájem veřejnosti vzbuzuje zážitkový program Ošetřovatelem na den, kdy vedení zoo musí z kapacitních důvodů dokonce odmítat zájemce. Před sezonou je pravidelně vyprodaný i zážitek v podobě Nocování v zoo. Ředitel zoo Tábor Evžen Korec je kromě biologa a úspěšného developera také znám svou publikační činností, jeho předposlední kniha Chov psů - příručka zodpovědného chovatele se stala nejen českým bestsellerem, u nás se prodalo více jak 10 tisíc výtisků a vyšla v překladu ve všech anglicky, německy a španělsky mluvících zemích.