Tou cestou prošel snad každý Táborák. Jenže až ke kapličce Dobrá voda ne každý z nich došel. I proto se včera stala cílem novinky letošního programu Táborských setkání.
Čtrnáct zastavení klokotské křížové cesty zlákalo včera desítky účastníků k vycházce po známé cestě, ale tentokrát připomínala naučnou stezku.
„S celou rodinou jsem cestou prošla mnohokrát, v létě, zimě, za jakéhokoli počasí. Teď jsem ale využila odborného výkladu, abych se dozvěděla něco nového,“ řekla Věra Frouzová z Tábora. Zklamaná nebyla, i ostatním se nápad odboru kultury zamlouval.
„Rozhodně nelituji, mumraj na náměstí už pro mne moc není,“ hodnotil pan Václav.
Ze studánky nad řekou, schované v porostu za současnou zdí hřbitova, podle legendy vyvěral zázračný léčivý pramen. To už dávno neplatí, dnes dokonce její voda není ani pitná.
Kaplička Dobrá voda s mariánským obrazem a opravenou fasádou ale dodnes připomíná zjevení krásné dívky. Mělo k němu dojít ve 14. století před zraky malých pasáčků a dalších vesničanů. Pro potřeby zbožných poutníků pak byl 1000 kroků východně od tohoto místa založen kostel.
Zájemce včera po starobylé cestě provedli Jakub Smrčka s Václavem Šedivým. Vyzbrojeni znalostmi o zdejší historii vyšli na hodinovou výpravu dvakrát. Mnozí účastníci se na místo Kalvárie, uměle navršené skalky se třemi kříži, i kapličky s obrazem Panny Marie, vypravili poprvé.
„Uvažuje se o tom, že by se ve hřbitovní zdi zprovoznila branka, a tím by bylo možné křížovou cestu projít bez obcházení celého hřbitova jako dosud,“ naznačil Smrčka, jak by se i méně známá část křížové cesty mohla zatraktivnit veřejnosti. Uvítal by, kdyby se úprav dočkala i stará lipová alej, a pod stromy se tak dalo pohodlně procházet.
Křížová cesta v Klokotech byla založena snad benediktiny koncem 17. století, jak dokládá zmíněná Kalvárie.


Kulturní dědictví
Současná zastavení pocházejí přibližně z roku 1866 a již tedy nenesou dřevěné kříže, ale kovové reliéfy.
Poutní cesta začíná u východní brány kostela a lemuje starou táborskou cestu nejprve ke kapli sv. Jana Nepomuckého a pak se neobvykle vrací zpět ke kostelu.
Na původní cestu lipovou alejí, zarostlou nyní křovinami, opět navazuje nad srázem nad řekou a vede přes Kalvárii k Dobré vodě.
„Za to, že se křížová zastavení z Jeruzaléma objevila a rozšířila také v Evropě, vděčí křesťanství křížovým výpravám. Přestože na tyto rytíře nahlížíme z různých úhlů, tak je nutno říct, že byli i velmi zbožní a svou zbožnost po návratu přenášeli do svých domovů, kde zakládali křížové cesty. Jak v krajině, tak v kostelech,“ vysvětlil výletníkům historik Jakub Smrčka.
Výprava po klokotské křížové cestě byla včera součástí Dnů evropského dědictví, neboli celoevropské kulturní a poznávací akce, při níž se veřejnosti otevírají zajímavé památky. Národní zahájení se letos odehrálo v sobotu v Českých Budějovicích. Tábor během uplynulé neděle otevřel devět objektů.