Řadu měsíců se čtyři majitelé stavebních parcel snaží přesvědčit radnici k jinému řešení nově rodícího se územního plánu. Jeho nová podoba by jim totiž zničila investici do pozemků, na nichž v budoucnu chtěli stavět domy především pro svoje děti.

Vlastníci nechápou, proč je radnice přesvědčená, že lokalita, v níž nenajdete nic kromě rodinných domů a okolních polí, má mít svůj nezastavitelný veřejný park pro setkávání lidí.

„Je to celé absolutně neopodstatněné, protože my všichni si tady žijeme na vlastních zahradách, takže nikdo nebude mít potřebu chodit do tohoto parku,“ říká Karel Hanousek, který parcelu koupil pro dceru, aby si rodiny mohly být nablízku.

Situaci se nebojí pojmenovat jako umělý proces, vzniklý od úřednického stolu.

Luděk Šmejkal by měl zeleni uvolnit přes sedm tisíc čtverečních metrů. Se současným majitelem již mají dohodu na prodej dvou parcel.

„Přitom tato lokalita, kde parcely jsou, byla v původním plánu určená pro výstavbu nízkopodlažních rodinných domů. Dokonce jsou už zasíťované, ale teď se mají stát součástí veřejného prostranství,“ upřesňuje Šmejkal. Hanousek má v ruce i úřední potvrzení z roku 2002: parcely jsou určené k zástavbě.

„Jenže od té doby se změnila legislativa, která nám dnes ukládá, že u poměrně velké sídlištní zástavby musíme vyčlenit prostor pro veřejný zájem. Tyto pozemky se logicky nabízejí,“ zdůvodňuje místostarosta Martin Jirovský. Brání se výrazu, že radnice pozemky lidem bere. Pouze mění jejich využití.

Zmiňuje i etiku, a sice, že město se s vlastníky musí vyrovnat. „Pokud v této podobě bude plán vydán a město přikročí k záměru výkupu pozemků, tak vlastníkům musí dostatečně kompenzovat hodnotu, která odpovídá jejich zastavitelným plochám,“
míní Jirovský.

Podobný postup se ale neděje poprvé. I v jiných místech Tábora se měnila funkce pozemků bez ohledu na vlastnická práva. V tom lepším případě se z obyčejného pole stala stavební plocha.

„Když chceme uplatnit nějaký záměr města na soukromém pozemku, nabízíme směnu. Přesto, že k tomu nás legislativa nenutí. Zdá se nám ale korektní, abychom takto k občanům přistupovali,“ dodává Jirovský.

Podle tohoto receptu by se mohli vlastníci pozemků na sv. Anně dočkat náhrady například v Čekanicích, či jiné části Tábora. Tedy trochu z ruky od místa, které si k bydlení svých dětí vybrali.

Místostarosta brání podobu nového plánu ohledem na budoucnost. Je přesvědčen, že lidem s malými dětmi vlastní zahrady stačit nebudou.

„Dnes je v tomto místě přes sto domů a stejné množství se má ještě stavět. Pro člověka je přirozené, že má potřebu se někde scházet s ostatními, vždyť proč lidé chodí třeba do hospod. A především pro formování osobnosti dítěte je takový společný prostor důležitý,“ vysvětluje.

„Já si myslím, že tento plán neodpovídá realitě a ani potřebě,“ trvá na opačném názoru Karel Hanousek. Nové využití ploch by mu z celkové výměry přes 2000 čtverečních metrů nechalo jen zhruba pět set. „Chtěl jsem zabezpečit potomky, ale také zhodnotit vlastní finance. Teď mi tu investici absolutně znehodnocují, a ještě mi řeknou, že mi přece na stavbu domu pět set metrů stačí,“ neskrývá rozladění Hanousek.

Oba majitelé se shodují, že nefér byl ze strany radnice i postup: nikdo se jich nepřišel zeptat na názor.

Starostka Hana Randová vidí jako důležité, aby přišli na pondělní jednání zastupitelstva a vysvětlili svůj problém. „Existují různé nástroje, jak ho řešit. O těchto sporných pozemcích můžeme ještě diskutovat,“ říká. Dnes se také koná veřejné projednání návrhu plánu, a to v zasedačce Tabačky od 15 hodin.